Článek
Těmito slovy mě makléř zrazoval od koupě malého domku na okraji okresního města. Byl sympatický, dobře mluvil, působil jako někdo, kdo ví. Přesto mě tehdy něco vedlo k tomu, že jsem ho neposlechla.
Ten dům nebyl výstavní. Původní okna, dvorek zarostlý kopřivami, uvnitř tapety z devadesátek. Ale byl tam klid. A vzduch. A když jste zavřeli oči, slyšeli jste víc ptáků než aut. Přišlo mi, že je tam něco, co se do grafu nedá vmáčknout.
Makléř mi ale ukazoval tabulky. Srovnání cen. Trendy. Odhady vývoje. „Kdybyste chtěla něco investičního, doporučil bych jiné lokality.“ Jenže já nechtěla investiční nemovitost. Chtěla jsem domov. A intuice mi říkala, že právě tady.
Koupila jsem ho. Bez velkého humbuku, bez hypotéky. S úsporami, které jsem si léta střádala. Okolí mi to rozmlouvalo. „Za to sis mohla koupit byt v lepší části.“ Ale mně se tam líbilo. Místo s příběhem. Dům, který potřeboval novou kapitolu.
Začalo to nenápadně. První náznaky změny přišly, když se o pár bloků dál začal stavět nový obchvat. Pak město oznámilo plán na revitalizaci parku. O rok později se v bývalé truhlárně otevřelo komunitní centrum. A najednou lidé, kteří o čtvrti nemluvili jinak než „sídliště B“, tam začali chodit na farmářské trhy.
Začaly chodit nabídky. Nejdřív letáky do schránky. Pak e-maily. A pak mi jeden mladý pár přímo zazvonil:
„Nechcete dům prodat? Moc se nám líbí. Jsme tu v podnájmu, víme, jak se to tu mění.“
Smála jsem se. Až jednoho dne jsem čistě ze zvědavosti zašla na katastr. A zjistila, že domy kolem mě se teď prodávají za trojnásobek toho, co jsem zaplatila já.
Makléř? Pořád je aktivní. Teď na sociálních sítích sdílí tipy, jak „poznat potenciál lokality dřív než ostatní“. Občas si říkám, jestli si na mě vzpomene. Možná ne. Ale já na něj ano – pokaždé, když otevřu okno a dívám se na dvorek, kde dřív byly kopřivy a teď kvete jasmín.
Závěr?
Některé věci vám grafy neřeknou. Někdy má větší cenu to, co cítíte v žaludku, než to, co píše realitní analýza. A místní znalost – ta opravdová, lidská – je někdy víc než jakýkoliv tržní výhled. Možná jsem tehdy nekoupila nejvýhodnější investici. Ale rozhodně jsem udělala jedno z nejlepších rozhodnutí života.
