Hlavní obsah
Lidé a společnost

Rozhovor: sedíme tu spolu, ale nemáme stejná práva

Foto: Pexels

Problematika komunity LGBT+ je hojně diskutovaná. Kdo by o nich ale mohl vědět více než oni samotní. Proto jsem se zeptal mojí kamarádky, která je její součástí. Její pohled vám přináším v podobě rozhovoru.

Článek

Už je to osm let, co se mi kamarádka svěřila, že ji přitahují ženy. A rozhodla se se mnou podělit o svoji zkušenost. Pověděla mi, co ji mrzí a co by změnila v České republice. Zmínila, kdo je podle ní popularizátor problémů u nás i v zahraničí a kdo naopak lidem LGBT+ škodí a jak konkrétně.

Kamarádka se jmenuje Lenka a v její sdílnosti vidím možnost, jak upozornit na každodenní problémy, se kterými se potýká. Mnoho lidí totiž problémy komunity LGBT+ bagatelizuje.

Je jí 24 let a studuje vysokou školu se zaměřením na vzdělávání. Ve volném čase ráda pomáhá jako dobrovolnice na akcích pro děti. Také sportuje a zajímá se o exotická zvířata. Svými zájmy se tedy neliší od většiny svých vrstevníků.

Jsi spokojená s přístupem státu k LGBT+?

Úplně spokojená nejsem, protože lidé nemají stejná práva. Navíc momentálně probíhá debata o zakotvení manželství do ústavy jako svazek muže a ženy. Takové rozhodnutí je totální krok zpět, který nikomu nepomůže, ale řadě lidem uškodí.

Změnil se tento přístup v posledních pěti letech?

Od zavedení registrovaného partnerství žádný výrazný posun není. Natož v posledních pěti letech. To se opravdu debata o stejných právech nikam nedostala.

Jak vnímáš, že v posledních letech přibylo LGBT+ postav v popkultuře?

Vnímám, že takových postav přibylo. Mladým lidem, kteří to v sobě dusí, může být tímto způsobem ukázáno, že být queer není nic špatného. Navíc popkultura reflektuje aktuální situaci, kdy například na všech střední školách takoví lidé jsou, takže do příběhů mladých lidí rozhodně patří.

Ale chápu, že to některé může štvát. Na druhou stranu mně samotné pomohlo vidět seriál s LGBT+ tématikou, protože jsem si uvědomila, že se mnou není nic špatně. Navíc je seriálů a filmů nepřeberné množství a každý si může vybrat, co bude sledovat.

Kdo ze světových osobností se nebojí otevírat témata problému lidí LGBT+?

V některých státech, například Nizozemí, Belgie nebo Švédsko, již mají lidé LGBT+ rovná práva a nedá se tedy říct, že by za práva museli tolik bojovat. Ale napadá mě například Ellen DeGeneresová, která měla vlastní pořad a nebála se o těchto problémech mluvit. Další, již z minulosti, byl velký popularizátor Freddie Mercury. Pak také Harry Styles, který má sice přítelkyni, ale aktivně vystupuje pro práva sexuálních menšin.

Je nějaký takový popularizátor u nás v České republice?

Napadá mě snowboardistka Šárka Pančochová, která se vdala se svojí přítelkyní v zahraničí. Sňatek jí u nás bohužel neplatí. Další třeba Martina Navrátilová, která to má podobně jako Pančochová. Navrátilová dokonce s přítelkyní vychovává dítě. V neposlední řadě pak „Dva tátové“ (Michal a David Vaníčkovi), kteří si v Americe našli náhradní matku, která jim porodila dvojčata. Na jejich YouTube kanále a Instagramu dokazují, že taková rodina funguje.

Je naopak někdo, u koho vnímáš, že záměrně škodí lidem jiné orientace?

Určitě Marek Benda, který přišel s již zmíněným návrhem zakotvit manželství jako svazek muže a ženy. Ostatně asi všichni politici s takovými názory rozhodně škodí lidem LGBT+.

Ze slavných osobností například Jiřina Bohdalová se známým rozhovorem o pohlavích. Jinak české prostředí příliš nesleduji, tak mě další nenapadají.

Chtěla bys vychovávat dítě?

V Česku bych rozhodně dítě vychovávat nechtěla, protože si myslím, že by to bylo nepříjemné kvůli právům, které komplikují naše zákony. Kdyby to mohla být rodina se všemi právy a povinnostmi pro oba rodiče, bylo by to plnohodnotné rodičovství a nemusela bych žít v nejistotě.

Myslíš, že tvá orientace není ve výchově dítěte handicap?

Myslím si, že není. Je několik argumentů, proč by neměly být LGBT+ rodiny, ale ty je jednoduché vyvrátit. Například se často mluví o tom, že dítě z LGBT+ rodiny by mohlo být šikanováno. Jenže šikana není vina oběti, ale měla by se řešit u výchovy toho, kdo šikanuje.

Není prokázané, že by dítě z LGBT+ rodiny bylo následně také LGBT+. Dokazují to zahraniční studie, které neprokázaly žádný negativní vliv takové výchovy. Navíc, na základě selského rozumu to roli hrát nemůže, protože jak by bylo možné, že heterosexuální pár vychová člověka LGBT+.

Setkala ses někdy s lidmi, kteří tě napadli, nebo chtěli napadnout, kvůli tvé orientaci?

Setkala jsem se s tím mnohokrát. Jednak to bývá na Pridu, kde se okolí někdy chová velmi vulgárně. V normálním životě se mi pak již několikrát stalo, že když jsem šla například s přítelkyní za ruku, mnoho lidí nám nadávalo.

Najdou se ale i tací, kteří mají naopak sexuální narážky. Ty jsou pro mě osobně horší a objevují se bohužel častěji. Lidé by si měli uvědomit, že je nevhodné veřejně komentovat dvě ženy držící se za ruce. U heterosexuálních párů by to nedělali.

Co bys takovým lidem vzkázala?

Zajímalo by mě, kolik v sobě musí mít takový člověk zášti, aby lidem jako já škodil a nadával na ulici. Racionálně se pro ně nic nezmění, kdybych já měla stejná práva jako oni, a přesto jsem jejich terčem násilí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz