Článek
Klimatické změny již nejsou vzdálenou hrozbou, ale realitou, která dramaticky mění tvář naší planety. Jedním z nejviditelnějších a nejznepokojivějších důkazů tohoto jevu je mizení ledovců po celém světě. Dnes se podíváme na příběh, který symbolizuje tuto krizi – příběh islandského ledovce Okjökull, prvního ledovce oficiálně prohlášeného za „mrtvý“ v důsledku klimatických změn.
Okjökull 2003
Okjökull: Od majestátního ledovce k památníku klimatické krize
Ledovec Okjökull, místními přezdívaný jednoduše „Ok“, byl kdysi impozantní ledovou masou pokrývající vrchol stejnojmenné hory na západě Islandu. Ještě před sto lety pokrýval plochu přibližně 38 kilometrů čtverečních a jeho tloušťka dosahovala až 50 metrů. Dnes z něj zbylo jen malé jezero a několik izolovaných ledových ploch, které již nemají dostatečnou hmotnost ani pohyb, aby mohly být klasifikovány jako ledovec.
V roce 2014 se Okjökull stal prvním islandským ledovcem, který ztratil svůj status „jökull“ (islandský výraz pro ledovec). Tento moment představuje smutný milník v historii našeho vztahu k planetě. O pět let později, v srpnu 2019, uspořádali islandští vědci, aktivisté a politici symbolický pohřeb pro Okjökull, při němž odhalili pamětní desku s názvem „Dopis budoucnosti“.
Dramatické srovnání z vesmíru
Satelitní snímky NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) nám poskytují šokující vizuální důkaz o rychlosti, s jakou Okjökull mizel. Snímky pořízené v letech 1986 a 2019 ukazují dramatickou proměnu:
- Na snímku z roku 1986 je jasně viditelná rozsáhlá bílá plocha ledovce pokrývající vrchol hory Ok.
- Na snímku z roku 2019 ledovec prakticky zmizel, nahrazen tmavou vulkanickou horninou a malým jezerem vzniklým z roztátého ledu.
Tyto snímky byly pořízeny satelitem Landsat 5 v září 1986 a satelitem Sentinel-2 v srpnu 2019. Rozdíl je natolik markantní, že nepotřebuje další komentář – vizuální důkaz klimatické změny je zde zcela nepopiratelný.
Satellite photos from 1986 and 2019 show how the „Ok glacier“ almost completely disappeared from the summit of and Icelandic volcano.
Satellite photos from 1986 and 2019 show how the „Ok glacier“ almost completely disappeared from the summit of and Icelandic volcano.
Vědecká perspektiva: Proč Okjökull zmizel?
Podle glaciologů a klimatologů je zánik ledovce Okjökull přímým důsledkem globálního oteplování způsobeného lidskou činností. Antropolog Cymene Howe z Rice University, který se podílel na dokumentaci zániku ledovce, to vyjádřil jasně: „Okjökull je prvním islandským ledovcem, který ztratil svůj status ledovce. V příštích 200 letech očekáváme, že všechny naše ledovce budou následovat stejnou cestu.“
Klíčové faktory, které přispěly k zániku Okjökullu:
- Zvýšení průměrné teploty: Island zažívá oteplování rychlejší než mnoho jiných oblastí planety. Průměrná teplota na Islandu vzrostla o přibližně 2°C od předindustriální éry.
- Snížení srážek ve formě sněhu: Pro udržení ledovce je nezbytné, aby akumulace sněhu v zimě převyšovala tání v létě. Změny v srážkových vzorcích narušily tuto rovnováhu.
- Pozitivní zpětná vazba: Jak ledovec ustupuje, odkrývá tmavší povrch, který absorbuje více slunečního záření, což dále urychluje tání.
Pamětní deska jako varování budoucím generacím
Snad nejpůsobivějším aspektem příběhu Okjökullu je pamětní deska, kterou vědci a aktivisté umístili na místo bývalého ledovce. Text na desce, napsaný v islandštině a angličtině, zní:
„Ok je první islandský ledovec, který ztratil svůj status ledovce. V příštích 200 letech se očekává, že všechny naše ledovce budou následovat stejnou cestu. Tento památník je uznáním, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Pouze vy víte, zda jsme to udělali.“
Pod textem je uvedena hodnota „415 ppm CO₂“ – koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v době instalace desky v srpnu 2019. Toto číslo je samo o sobě alarmující, neboť představuje nejvyšší koncentraci CO₂ za posledních několik milionů let.
Globální kontext: Okjökull není ojedinělý případ
Zánik ledovce Okjökull není izolovaným jevem, ale součástí globálního trendu. Podle studie publikované v časopise Nature v roce 2021 ztratily světové ledovce mezi lety 2000 a 2019 přibližně 267 miliard tun ledu ročně. Toto číslo se navíc v posledních letech zrychluje.
Další alarmující případy zahrnují:
- Ledovce v Alpách: Předpokládá se, že do konce století zmizí až 90% alpských ledovců.
- Himalájské ledovce: Tyto ledovce, které poskytují vodu pro více než miliardu lidí v Asii, ztrácejí ročně přibližně 8 miliard tun ledu.
- Grónský ledový příkrov: Taje sedmkrát rychleji než v 90. letech 20. století.
- Antarktida: Ztrácí přibližně 150 miliard tun ledu ročně, což přispívá ke globálnímu zvyšování hladiny moří.
Dopady na ekosystémy a lidskou společnost
Mizení ledovců má dalekosáhlé důsledky, které daleko přesahují estetickou ztrátu těchto majestátních přírodních útvarů:
- Zvyšování hladiny moří: Tání ledovců a ledových příkrovů je hlavním přispěvatelem ke globálnímu zvyšování hladiny moří, což ohrožuje pobřežní komunity po celém světě.
- Dostupnost sladké vody: Mnoho regionů, zejména v Asii a Jižní Americe, je závislých na ledovcové vodě pro pitné účely, zemědělství a výrobu elektřiny.
- Ekosystémy: Ledovcové ekosystémy jsou domovem jedinečných druhů přizpůsobených extrémním podmínkám. Jejich zánik znamená ztrátu biodiverzity.
- Kulturní dopady: Pro mnoho komunit, včetně původních obyvatel Arktidy a vysokohorských oblastí, jsou ledovce součástí kulturní identity a tradičního způsobu života.
Co můžeme udělat?
Příběh Okjökullu je varováním, ale také výzvou k akci. Ačkoli nemůžeme vrátit tento konkrétní ledovec zpět, můžeme pracovat na zpomalení nebo zastavení podobného osudu pro tisíce dalších ledovců po celém světě:
- Snížení emisí skleníkových plynů: Nejdůležitějším krokem je drastické snížení emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů prostřednictvím přechodu na obnovitelné zdroje energie, energetické účinnosti a změn v dopravě.
- Ochrana ledovcových oblastí: Vytváření chráněných oblastí kolem zbývajících ledovců může pomoci minimalizovat další stresové faktory.
- Výzkum a monitoring: Pokračující vědecký výzkum a sledování ledovců jsou klíčové pro pochopení změn a předpovídání budoucích trendů.
- Vzdělávání a zvyšování povědomí: Příběhy jako ten o Okjökullu mohou pomoci zvýšit povědomí o naléhavosti klimatické krize.
Okjökull glacier commemorative plaque on rock
Závěr: Memento mori pro naši planetu
Okjökull se stal symbolem toho, co ztrácíme v důsledku klimatických změn. Jeho příběh je bolestnou připomínkou, že naše činnost má reálné a nevratné důsledky pro planetu. Satelitní snímky „před a po“ jsou vizuálním svědectvím této transformace – němým, ale výmluvným důkazem o rychlosti, s jakou měníme tvář Země.
Pamětní deska na místě bývalého ledovce končí otázkou adresovanou budoucím generacím: „Pouze vy víte, zda jsme to udělali.“ Tato otázka visí ve vzduchu jako výzva pro každého z nás. Budeme pokračovat po stejné cestě, nebo se rozhodneme pro změnu?
Příběh Okjökullu není jen o ztrátě jednoho ledovce – je to příběh o našem vztahu k planetě a o rozhodnutích, která činíme každý den. Je to příběh, který nás nutí zamyslet se nad tím, jaký svět chceme zanechat těm, kteří přijdou po nás.
