Článek
Pýcha – Lord Voldemort (a Dolores Umbridgeová)
Myslím, že zrovna u tohoto výběru bude jen málokdo odporovat. Lord Voldemort byl natolik přesvědčený o vlastní dokonalosti, že se pokusil porazit smrt samotnou. Pohrdal mudly, podceňoval své nepřátele a věřil, že je ve všech ohledech neporazitelný. A právě jeho slepá víra v sebe sama se mu nakonec stala osudnou.
Vedlejším, ale o nic méně zajímavým příkladem je Dolores Umbridgeová. Ta sice nedisponovala Voldemortovou mocí, její pocit nadřazenosti byl ale srovnatelný. Zneužívala svého postavení, pranýřovala „podřadné“ a činilo jí zvrácené potěšení zbavovat jiné moci a vlivu. Své vlastní pravomoci pak zneužívala s až fanatickou vášní.

Lakomství – Ludo Pytloun
Ludo Pytloun (kterého se snad dočkáme v alespoň v seriálové podobě) působí na první pohled jako veselý a bezstarostný člověk. Jeho hamižnosti by mohli konkurovat snad jen skřeti, se kterými prohrál během Mistrovství světa ve famfrpálu hromady zlata. Jeho touha po snadno nabytém zisku jej pak dohnala do takových problémů, které by od bodrého bývalého hráče famfrpálu nikdo nezasvěcený neočekával. Vrcholem je pak situace, kdy ošidí dvojčata Weasleyovi o jejich zaslouženou výhru.
Závist – Draco Malfoy
Draco Malfoy vyrůstá jako privilegovaný syn bohaté rodiny a zdánlivě tak nedává smysl, proč by zrovna on musel komukoliv cokoliv závidět. A přesto…
Závidí Harrymu jeho popularitu, slávu i postavení. Ačkoliv jím pohrdá a ponižuje jej na každém kroku, závidí Ronovi lásku jeho rodiny, jelikož jeho vlastní rodiče na něj mají až příliš vysoké nároky. A ačkoliv v ničem není vysloveně špatný, vždy se najde někdo, kdo je v dané věci lepší. Ačkoli se navenek tváří sebejistě, velká část jeho chování je poháněna právě pocitem, že někdo jiný získává pozornost, po které on neustále touží.

Hněv – Severus Snape
Zde není myšleno, že by byl profesor lektvarů vznětlivý (i když i mistr tesař se někdy utne). Naopak. Jen málokdy ztrácí kontrolu na rozdíl třeba od velmi temperamentní Bellatrix. Jeho hněv je ale o mnoho nebezpečnější, jelikož vychází ze samotných hlubin jeho mysli.
Po většinu života v sobě nosí jen samé křivdy. Nepěkné dětství, šikanu od Pobertů, ztráta milované Lily jako kamarádky a pak zmařené snahy o záchranu jejího života. Všechna tato skrytá bolest jej utovořila do podoby člověka, který dokáže žít jen pro svoji bolest a nenávist k těm, kteří ji způsobili. To je důvod, proč nenáviděl Harryho, který mu až příliš živě připomínal jednoho z dávných šikanátorů. Zároveň ale i motivace, proč jej chránil. A proč se rozhodl (i přes ohrožení vlastního života) zradit a dlouhá léta obelhávat samotného Pána zla.
Smilstvo – Meropa Gauntová
Ve světě Harryho Pottera bychom jen těžko hledali lepší příklad, než samotnou matku Lorda Voldemorta.
Meropa byla velice nešťastná žena. Vyrůstala v rodině čistokrevných, žijících jako prasata v chlívku, a přitom od rána do večera poslouchala, jak není dost dobrá, aby nosila jméno Gaunt. Stala se obětí věčného ponižování, které mělo vliv na její kouzelnické schopnosti, kdy nebyla schopna v přítomnosti otce a bratra vyvolat ani sebejednodušší kouzlo. Pak se ale zamilovala do Toma Raddla. A byla ochotná udělat cokoliv, jen aby jí mudlovský synek lásku opětoval.
Použila tedy nápoj lásky. Přesto ji časem milenec opustil a zanechal napospas vlastnímu osudu. Jenomže to už je na cestě dítě. Zárodek, který ale nevznikl z lásky či náhlé vášně, ale pomocí magie. Zdánlivě nevinná touha se později pro mnohé stane zkázou.

Obžerství – Dudley Dursley (a Rita Holoubková)
Dudley představuje učebnicovou ukázku obžerství. Od dětství dostává vše, co si zamane, a nikdy se nenaučí znát hranice. Nejde jen o jídlo, ale o neustálou potřebu mít víc než ostatní. Ať už se jedná o jídlo, dárky či podivné dopisy, chodící po stovkách jeho divnému bratrancovi.
V přeneseném slova smyslu můžeme do této kategorie zařadit i Ritu Holoubkovou. Ta netouží po dobrém jídle, ale po senzacích. Touží být středem pozornosti, psát ty nejskandálnější články a je proto schopná udělat doslova cokoliv. Je jako otravný hmyz, ve který se sama nelegálně proměňuje (což je další věc, které se snad časem dočkáme v chystaném seriálu).
Lenost – Peter Pettigrew (a Zlatoslav Lockhart)
Peter Pettigrew je velmi zvláštní ukázkou lenosti. Celý život se schovává za zády silnějších osobností, které ho považují za milého slabocha. Touží alespoň po špetce jejich moci a je proto ochoten snést opravdu mnoho. Od ponižování až po fyzické týrání. Odmítá nést odpovědnost za své činy a omlouvá je svou zbabělostí.
Obdobně je na tom i Zlatoslav Lockhart. Výherce týdeníku čarodějek, nositel Merlinova řádu třetí třídy a vlastník ceny O nejkouzelnější úsměv. Tím vším se tento výstřední člověk honosí… a ve všech ohledech zcela nezaslouženě (možná až na ten úsměv). Všechno své uznání získal jen proto, že si přivlastňoval úspěchy jiných a poté jim vymazával paměť. Život celebrity je tak postaven pouze na lžích a neochotě dosáhnout úspěchu vlastní pílí.

Sedm smrtelných hříchů se v Harrym Potterovi neobjevuje náhodou. Právě díky nim působí postavy uvěřitelně. A sedmička je koneckonců oblíbené (a též často využívané) číslo samotné Joanne Rowlingové.
Zároveň ale nikdo ze jmenovaných není zosobněním jediného hříchu. Ve výběru byly především záporné (nebo nesympatické) postavy, stejně tak bychom ale mohli dát do pýchy třeba Hermionu a Brumbála. Rona zas do závisti a Harry sám by si ve svém pubertálním období mohl z fleku vyměnit místo se Snapem.
Souhlasíte s tímto výběrem nebo je, dle vašeho mínění, úplně mimo? Dejte vědět do komentářů :)
Moc děkuji, že jste dočetli až sem a doufám, že se článek aspoň trochu líbil. Níže máte odkazy na podobná témata. Samozřejmě potěší paleček nahoru a v horní části článku můžete kliknout na odběr či podporu autora. Budu ráda za případné tipy na příští článek, ale můžete i jen kliknout dole v anketě.
Ještě jednou díky a páček slimáček ;)
Podobné články:
Anketa
Zdroje informací:
Sedmidílná série knih o Harrym Potterovi - J. K. Rowling






