Článek
Už z prvních stránek knihy Hlava 21 (mimochodem, kniha nemá číslování, neb všechny strany nesou číslo 21) je znát, že se její autorka, paní Rollko, věnuje mimo jiné i umění. Její vnímání světa je totiž trošku „jiné“. Snad i proto má její část knihy, věnovaná postřehům ze setkávání se s Karlem Janečkem, až esoterický charakter.
Mnohé čtenáře přitom asi nepřekvapí, že s ní pan Janeček v této rovině souzní. V té souvislosti mě proto jako čtenáře znovu udivuje, že se mu přesto podařilo uspět v tak nelítostném světě, jakým je byznys. Navíc uspět tak, jak uspěl. Totiž stát se miliardářem.
I on však v knize přiznává, že v podnikání nebyl vždy jen úspěšný. Například jeho „vlajková loď“, společnost RSJ, se v minulosti několikrát ocitla doslova před krachem. Jednou ji dokonce zachránila až podpora investora. I když podle vyprávění pana Janečka byly příčinou těchto problémů víc technické chyby než špatné řízení samotné společnosti.
Naopak nikoho asi nepřekvapí, že poměrně často hovoří o svobodě. A přestože možnost „korelace“ svého bohatství se svobodou a osobním rozvojem doslova odmítá, jsou to především jeho podnikatelské úspěchy a s tím spojená finanční nezávislost, které mu onu tolik hýčkanou svobodu a tím i osobní rozvoj umožňují v takové šíři.
Paradoxně, nakolik je pan Janeček zaměřením matematik, v otázkách celospolečenských již tak exaktní není. A že se ke společnosti vyjadřuje rád. Dokonce si ve svých tvrzeních i protiřečí. Například na straně 21 😉o COVIDU. V jedné větě sice tvrdí, že on sám rozhodně mezi konspirátory nepatří, ale hned v následující větě vyjadřuje přesvědčení, že je virus umělý a unikl z laboratoře.
V rozhovorech se pak prezentuje jako člověk, který má odvahu říct svůj názor (ať už je jakýkoli) a za největší „nebezpečí společnosti“ považuje „propagaci jedné pravdy“. Tento (svůj) pocit pak demonstruje tvrzením, že se dnešní svět nachází na pokraji krachu, aby následně naznačil, že cestu z této „krize“ zná. Proto chtěl mimo jiné kandidoval i na prezidenta – aby tuto cestu realizoval. Přesto nadále přímo do politiky vstupovat nechce.
Ke své kandidatuře na prezidenta však v knize zaujal mimo jiné ještě jedno stanovisko. Totiž, že by „v osobním kontaktu a diskusi neměl mezi kandidáty žádnou konkurenci, protože by byli extrémně slabí“. Zajímavý názor.
Jinak v souvislosti s onou „záchranou lidstva“ hovoří pan Janeček nejčastěji o „propojení se všech“, aniž by však přiblížil, jak si takové „propojení“ představuje. Třeba jen pro lepší pochopení, když už zmiňuje, že jej lidé často nechápou. A když už chápou, tak špatně.
Bohužel, paní Rollko se dál neptá – nejspíš mu rozumí a totéž zjevně předpokládá i u svých čtenářů. Mě by však zajímalo, co si pan Janeček pod oním širokým pojmem „propojení se“ představuje. Či zda si jen připouští, že jeho (všeobecné) VIZE světa nemusí široké veřejnosti vyhovovat.
Pořád mi však především uniká hlavní účel knihy. Proč vůbec vznikla? Paní Rollko totiž není první, kdo se o pana Janečka podobným způsobem zajímá. Za zmínku stojí třeba televizní dokument Karel Janeček, svět podle Algoritmu, kterým se panu Janečkovi věnoval dokumentarista David Vondráček. Pravda, je to již deset let.
Krom jisté aktuálnosti bych tedy jako smysl knihy mohl brát snad osobní přínos autorky, která hned v úvodu čtenáři sděluje, že „chtěla zpracovat novou knihu s nestandardní a zajímavou osobností, která se vymyká běžnému světu“. Jako – uznávám, že tuhle definici vystihuje pan Janeček dokonale.
Přesto jsou postřehy paní Rollko, kterými se snaží přiblížit nejen okolnosti a pozadí vzniku svých rozhovorů, ale i samotného pana Janečka, mnohdy na hranici „normálu“.
Jistě, není nic špatného na tom, jak na ni Karel Janeček „niterně“ působí. Jako možný problém však vnímám to, že se o tyto pocity otevřeně (svobodně) dělí se čtenáři. V jednu chvíli se panu Janečkovi například doslova vyznává, že jej vnímá jako absolutní dobro. Snad aby čtenáři zdůraznila, jak moc je pan Janeček v jejich očích výjimečný.
Přitom právě tento okázalý přístup může působit až kontraproduktivně. Jako až nekritická glorifikace člověka, který i přes všeobecně nezpochybnitelné úspěchy může mít také své chyby.
Hodnocení 65%
Hlava 21
Natalie A. Rollko a Karel Janeček
Universum 2025
