Článek
Současnost
Češi patří mezi nejlepší, co se týče třídění v Evropské unii. Už 26 let funguje pro 99 % obyvatel ČR zálohovací systém EKO-KOM. Ministerstvo životního prostředí chce z „jedniček v třídění“ udělat „jedničky v recyklaci“.
Současný systém funguje objektivně velmi dobře. Nápad na systém recyklace obalů vznikl už v roce 1994. Měl zajistit, aby se nezvyšovalo množství odpadu na skládkách. V roce 1997 byl v České republice spuštěn projekt nazvaný „EKO-KOM“ - systém, který skrz různobarevné popelnice zpětně odebírá a třídí obalové odpady. Celý systém je neziskový a firmy díky němu naplňují svou zákonnou povinnost - vytřídění obalů a jejich další zpracování. Miliony třídících Čechů a tisíce třídících firem a obcí se podílí na tom, že ČR patří mezi evropskou špičku ve třídění obalů.
Budoucnost
Od poloviny roku 2025 se ale systém pozmění. Určité nápojové obaly budou mít zřízeny svoje speciální zálohové automaty. V rámci nařízení EU o vysbírávání nápojových obalů totiž musí být členská země schopna do roku 2026 vysbírat minimálně 90 % nápojových obalů, jinak je povinna zavést zálohový systém - ČR se v současnosti blíží 70 %. Ministerstvo životního prostředí tedy argumentuje tím, že neřeší, jestli ano/ne, ale jak. Zálohový systém by měl vypadat následovně:
- výrobce zaregistruje obal u správce zálohového systému, aby mohl prodávat produkty obchodníkovi a zaplatí mu zálohu + poplatek za uvedení na trh
- obchodník nakoupí produkt od výrobce a zaplatí za něj jak cenu, tak zálohu za obal
- zákazník nakoupí, zaplatí zálohu, vrátí obal a dostane zálohu zpět
- obchodník vrací obaly správci, který mu za ně zaplatí zálohu + manipulační poplatek
- obaly se recyklují a proces začíná znovu
Správce je v tomto případě nezisková společnost financována hlavně nevyplacenými zálohami a poplatky výrobců - spotřebitele tedy nic nestojí. Správce je založený výrobci a kontrolovaný ministerstvem životního prostředí.
Zřízení zálohového automatu se má týkat 11 tisíc míst. Automat by měly mít čerpací stanice a prodejny nad 50 m2, obce a menší prodejny se mohou zapojit dobrovolně. V obcích nad 300 obyvatel, kde taková prodejna není a nikdo se dobrovolně nezapojí, bude zřízeno sběrné místo.
MŽP si od systému slibuje, že pomůže se snížením obsahu odpadu v přírodě. O přibližně 80 % se také sníží uhlíková stopa při výrobě těchto recyklovatelných obalů. Za každou zrecyklovanou PET lahev se navíc ušetří přibližně 1 kWh energie, za každou plechovku asi 0,5 kWh energie.
Dopad na jednotlivé složky systému
Pro spotřebitele to znamená následující:
- spotřebitel bude zálohovat PET lahve a plechovky do 3l a 15 % objemu alkoholu, ostatní obaly dále patří do plastových popelnic (obaly od mléka, plastové tašky a sáčky) a kovových popelnic (kovové konzervy, obaly od potravin a kosmetiky)
- spotřebitel zálohované obaly vrátí na sběrné místo a obdrží jednotnou zálohu 4 Kč za kus - obaly musí být nesešlápnuté, aby byl čitelný EAN kód, ale nemusí být vymyté
- celý systém by měl být schopný ufinancovat se sám, čili žádná zátěž na státní rozpočet (a daně), nedojde ani ke zdražení nápojů, pouze navýšení ceny o zálohu (která je v plné výši vyplacena zpět)
Dopad na obce a obchodníky:
- obce ušetří na svozu, protože do popelnic půjde méně odpadu
- obce budou dále přijímat 15 % prostředků operátora, které se použijí ke svozu zálohovaných obalů
- odběr obalů z prodejen financuje operátor a investice a provozní náklady prodejen budou kompenzovány výše zmíněnými manipulačními poplatky
Kritika
Kritici systému upozorňují například na počet sběrných míst. Svaz obchodu a cestovního ruchu požaduje povinné automaty až od 300 m2, protože zavádění takto husté sítě automatů bude nákladné. To by podle ministerstva ale znamenalo, že lidé z menších vesnic budou muset jezdit desítky kilometrů k nejbližšímu sběrnému místu.
Společnost EKO-KOM také přijde o 47-50 tisíc tun PET materiálu, takže se likvidace obalů, za kterou platí obce, pravděpodobně prodraží. Podle Davida Surého, vrchního ředitele sekce ochrany životního prostředí MŽP, by ale mělo jít o zdražení jen mezi 5 a 10 %.
Největší kritika přichází od (ziskových) obalových společností, které odpad sváží a pracují s PET materiálem v hodnotě 500 milionů korun ročně.
A nakonec, spotřebitelé budou nuceni skladovat nesešlapané lahve a plechovky doma a budou muset věnovat čas a energii manipulaci s těmito obaly. Teoreticky se také sníží motivace spotřebitelů třídit ostatní obaly a některým to způsobí v jejich vlastním systému třídění zmatek a obtíže.
Zdroje:
