Článek
V roce 1982 navrhl filozof Frank Jackson myšlenkový experiment „Mary's room“, v češtině „Maryin pokoj“. Zde je základní znění:
Geniální neurofyzioložka Mary je zavřena do černobílé místnosti bez oken. Ona sama má celé tělo nabarvené bílou barvou a na sobě černé šaty. Všechny informace o světě, které zde získává, jsou z knih s černobílými obrázky a z černobílé televize. Tyto informace jsou však vědeckými poznatky z fyziky, chemie, biologie a kognitivních věd a Mary má nadprůměrné schopnosti chápání nových informací a jejich následné udržení v paměti. Mary je tak navzdory omezením, ve kterých pracuje, obeznámena s fyzikální podstatou našeho světa, veškerým fyzikálním působením, s neurofyziologií člověka i všech ostatních vnímajících tvorů, i s tím, jak neurofyziologie ovlivňuje jejich působení s okolním světem. Je možné, aby Mary na základě informací, které se o světě venku naučila, věděla, jaké to je vidět červenou barvu?
Tento experiment argumentuje proti fyzikalismu. Fyzikalismus, světonázor, velmi zjednodušeně říká, že vše ve vesmíru je fyzické, má základ ve fyzičnu nebo se od něj odvíjí. S fyzikalismem filozof Jackson v době publikace Maryina pokoje nesouhlasil a tvrdil, že v momentě, kdy se Mary dostane do kontaktu s červenou barvou, naučí se něco nového. Později v životě se však této myšlenky vzdal a začal v souladu s fyzikalismem tvrdit, že Mary pouze přijde na nový způsob zobrazení již existujících kvalit.
O tom, proti čemu byl tento experiment zamýšlený, však mluvit nechci. Mary se podle stanovisek mnoha významných filozofů a později i samotného Jacksona, který se po letech vzdal svého původního názoru, nenaučí nic nového. Sám Jackson tedy nakonec podpořil myšlenku fyzikalismu. Na ideální úrovni je tedy Mary schopná vědět, co je to červená barva. Na lidské úrovni je to trochu jinak.
Pokud odebereme Mary všechnu její inteligenci a uděláme z ní průměrně inteligentní ženu, nikdy nebude mít šanci pořádně porozumět pojmu „červená“ - do té doby, než červenou spatří na vlastní oči.
V roce 2007 trénoval Rwandský cyklistický reprezentační tým na závody v americkém státě Utah. Cyklisti na cestě zastavili vedle jakési bílé hmoty. Nadšeně do ní zabořili ruce. Poprvé v životě viděli sníh.
Rwandští cyklisté předtím věděli, co to je sníh. Určitě viděli fotky sněhu. Měli ale o sněhu do té doby takové porozumění jako Inuité, kteří ve sněžném prostředí tráví celý život? Rozhodně ne. Může vůbec někdo, kdo celý život studuje sníh, ale nikdy se s ním nesetkal, vědět o sněhu stejně, jako člověk, který v něm prožil celý život?
Inuité ve sněhové krajině v Kanadě
Německý matematik a filozof Gottlob Frege se ve svém článku „Über Sinn und Bedeutung“ (O smyslu a významu) z roku 1892 zabývá tzv. smyslem a významem slov. Smyslem Frege myslí definici slova (čili vnější poznání slova) a významem označuje skutečnou věc, kterou dané slovo označuje (čili vnitřní poznání).
Podle základní definice smyslu a významu mají slova Večernice a Jitřenka rozdílný smysl (jedna je na obloze večer, druhá brzy ráno), avšak mají stejný význam - označují planetu Venuši. K Večernici/Jitřence ještě chvíli - Frege se zabýval také poznávací hodnotou vět. Věta „Večernice = Večernice“ nemá žádnou poznávací hodnotu, je to strohé konstatování faktu. Věta „Večernice je Jitřenka“ je však vyjádření nového poznání, ač je vnitřní význam slov stejný.
Mezi rwandským cyklistou a Inuitem může ohledně sněhu vzniknout konflikt. Oba si mohou myslet, že rozumí perfektně slovu sníh - pro Rwanďana i Inuita je smysl slova sníh stejný. Různý je pro každého jeho význam. Pro většinu Rwanďanů sníh znamená bílá hmota na fotkách, voda v pevném skupenství, toť vše. Pro Inuita je to jeho přirozené prostředí, se kterým má celoživotní zkušenosti.
Mohou někteří z nás rozumět významu slov bohatství, respektive chudoba? Mohou zdraví rozumět slovu rakovina nebo jakékoliv jiné závažné nemoci? Mohou muži rozumět porodu a menstruaci? Mohou mladí rozumět stáří?
Z tohoto článku pramení 2 myšlenky, každá trochu jiným směrem.
První myšlenka se věnuje umělé inteligenci. Je umělá inteligence schopná porozumět slovům tak, jako jim rozumí lidé? Může AI dosáhnout vědomí, nebo alespoň stavu, ve kterém bude schopná vnímat význam slov? Pokud ano, znamená to, že může umělá inteligence rozumět pocitům a cítit? Znamenalo by to, že by umělá inteligence odpověděla jinak na tuto otázku:
Program ChatGPT zatím nedokáže cítit tak, jako lidé (nebo to alespoň tvrdí)
Zadruhé, často se stává, že se lidé vyjadřují k věcem, kterým nerozumí. I zde na Seznam Médiu jsem se nedávno setkal s několika články, ve kterých mladí lidé píšou o stáří. Dalším příkladem jsou muži rozhodující o potratech. Možná se dokonce najde někdo v diskusi pod tímto článkem, kdo si o této tématice nic nepřečetl a přesto o ní komentuje.
V momentě, kdy začneme rozlišovat, koho se vyplatí poslouchat a kdo má k jaké problematice blízko, začneme si vzájemně lépe rozumět.
Zdroje:
[5] MARKOŠ, Ján. Síla rozumu v bláznivé době: manuál kritického myšlení. Přeložil Miroslav ZELINSKÝ. V Praze: Paseka, 2022. ISBN 978-80-7637-344-0
