Článek
Kolem kauzy „bitcoinového daru“ dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského Ministerstvu spravedlnosti ČR se v posledních dvou týdnech strhla vlna mediální pozornosti a i v zahraničních médiích se dostala do hlavních titulů, kde ji popsaly jako politický skandál s možným dopadem na důvěru v justici. Oficiální verze příběhu se opírá o to, že Jiřikovský se rozhodl státu „velkoryse“ věnovat 468 bitcoinů v hodnotě kolem jedné miliardy korun. Tato verze však zachycuje pouze povrch příběhu. Mnohem zajímavější, logičtější a pro „dávání“ smysluplnější je neoficiální hypotéza, která se rýsuje mezi řádky.
Tato verze pracuje s konstrukcí, že takzvaný „dar“ státu představoval pouze viditelnou část komplexní zákulisní operace, jejímž výsledkem bylo umožnění přístupu Tomáši Jiřikovskému (nebo i dalším osobám) k rozsáhlým kryptoměnovým aktivům – případně dokonce k prostředkům, jež mohly náležet někomu jinému.
Jak se odsouzený dostane k miliardám?
Od roku 2013 provozoval Jiřikovský nelegální anonymizované on-line tržiště, kde se obchodovalo s drogami či zbraněmi. Měl se dopustit zpronevěry kryptoměn. V roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování, odsouzen byl k devíti letům. Jeho majetek, včetně bitcoinů, byl zabaven nebo zablokován. V roce 2021 byl podmíněně propuštěn, ke kryptoměnám se ale nedostal.
Na konci roku 2024 se Jiřikovského brněnský advokát JUDr. Kárim Titz obrátil na ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka, Ph.D., s nímž se dlouhodobě zná, s nabídkou darování části bitcoinů (třiceti procent) ministerstvu výměnou za vracení elektronických zařízení. V lednu 2025 dosáhl Jiřikovský u Krajského soudu v Brně zvrácení rozhodnutí ohledně vydání elektronických nosičů. Bez těchto zařízení s hesly a autentizačními tokeny nemohl obnovit přístup ke kryptoměnové peněžence.
A právě tady začíná příběh nabývat reálné kontury. Podle dostupných informací byl „dar“ státu umožněn až poté, co Jiřikovský znovu získal přístup ke svým klíčům. Zdá se, že bez spolupráce více subjektů by tento přístup nebyl možný.
V souladu s informacemi, které k věci známe, se tak nabízí pravděpodobné vysvětlení: „dar“ tak mohl být jen oficiálním krytím složitější operace se zákulisní dohodou.
Role Pavla Blažka a vazby na advokáta
Případ začal pohoršovat veřejnost, když se ukázalo, že ministr Blažek měl blízké vazby na advokáta Jiřikovského. Ten mohl sehrát roli prostředníka mezi politikou a klientem.
Bez této formy institucionální pomoci by se Jiřikovský ke své peněžence patrně nedostal. Pokud stát získal „dar“ v hodnotě miliardy, mohlo jít o „provizi“ za přístup ke zbylým kryptoměnám.
Ztracené bitcoiny a černá díra
Podle informací serveru iRozhlas mělo být v peněžence ne 1 562, ale 5 366 bitcoinů. Ministerstvu bylo převedeno 468,468 BTC (v kurzu před březnovou transakcí 935,6 milionu Kč; dnes cca 1,072 miliardy Kč). Pokud měl někdo přístup k 5 366 bitcoinům, zbývá vysvětlit osud více než 11 miliard korun (při tehdejším kurzu 2 285 450 Kč/BTC: 5 366 × 2 285 450 = 12,265 mld. Kč, mínus dar 1,072 mld. Kč = cca 11,19 mld. Kč). Transakce proběhla 7. března 2025, kdy Jiřikovský za přítomnosti znalce a notáře převedl bitcoiny státu – údajně ale i na další účty.
Peníze pocházely z peněženky spojené s tržištěm Nucleus Marketplace, kde podle blockchainové analýzy (blockchain je digitální účetní kniha transakcí v bitcoinech) proběhlo od roku 2014 přes půl milionu transakcí, od roku 2014 do roku 2016 dosáhlo toto tržiště podle analýzy Digital Investigation celkového objemu prodeje 88,3 milionu USD, po devíti letech nečinnosti došlo v březnu 2025 k přesunu bitcoinů v hodnotě 77,5 milionu USD na tři nové adresy a dále např. server ČT24 uvedl, že z jeho peněženky odešlo během několika dní přes 5 500 transakcí na stovky různých adres. Účet měl na začátku března 2025 zůstatek 5 366 BTC. Přístup k těmto prostředkům vyžaduje master klíč (seed phrase - sada slov sloužící k obnovení kryptoměnové peněženky v případě její ztráty nebo zcizení), který se obvykle z bezpečnostních důvodů rozkládá mezi více osob nebo zařízení. V tomto konkrétním případě však použitý mechanismus ochrany není veřejně znám.
Operátor a přístup k peněžence
Jiřikovský vystupoval jako tzv. operátor – osoba, která technicky spravuje kryptoměny a uchovává přístupová hesla. Obvykle má nárok na podíl z portfolia. Seed phrase může být rozdělena mezi více osob, které se musejí fyzicky sejít a spojit své části. 7. března 2025 byly převedeny kontrolní 0,468 BTC a následně čtyři transakce (100 + 100 + 40 + 228 BTC). To naznačuje, že osoba s přístupem ovládala nejen adresu, odkud šly bitcoiny státu, ale i zbytek peněženky Nucleus Marketplace. Zdá se, že disponovala přístupem ke všem 5 366 BTC.
Kdo měl přístup?
Identita původního provozovatele Nucleus Marketplace není veřejně známa. Jiřikovský je podezírán, že toto tržiště spravoval. Patrně ale nebyl jeho zakladatelem, avšak jeho přesná role není zatím doložena. Dosud byl spojován hlavně s darknetovým tržištěm Sheep Marketplace. Tržiště Nucleus Marketplace bylo založeno 24. listopadu 2014 a v dubnu 2016 náhle přestalo fungovat. Tomáš Jiřikovský byl odsouzen v roce 2017. Předcházelo tomu prověřovaní jeho činnosti, následné vyšetřování a zajištění elektronických zařízení použitých při trestné činnosti.
Nucleus Marketplace, fungující přes síť Tor, se řadil mezi největší a nejaktivnější tržiště na dark webu své doby, s více než 25 000 aktivními nabídkami v roce 2015. Umožňoval anonymní obchodování s nelegálním zbožím – zejména s drogami, jedy, zbraněmi, padělanými doklady, falešnými penězi, erotickým zbožím, šperky, elektronikou a laboratorním vybavením, digitálním obsahem (včetně pirátského softwaru), osobními daty a službami spojenými s kyberkriminalitou.
Nyní zbývá otázka, zda někdo nečekal, až se Jiřikovský vrátí z vězení, aby mohl obnovit jeho přístup. Zbylé bitcoiny nebyly zajištěny. Vše nasvědčuje tomu, že částka přesahující miliardu, kterou stát obdržel, byla jen zlomkem toho, co bylo k dispozici.
Podle dostupných informací byl jako notář přítomen pravděpodobně JUDr. Lubomír Mika z Brna, který se podle zdrojů dostavil do pražské kanceláře Ing. Jiřího Bergera, MBA, soudního znalce v oboru kybernetika - výpočetní technika, se specializací na výpočetní a komunikační techniku a bezpečnost informačních systémů.
Znalec, kterého podle dostupných informací zajistila strana Jiřikovského, měl transakci odborně posoudit za přítomnosti advokáta a úředníků z ministerstva, ministrova ekonomického náměstka Radomíra Daňhela.
Právní rizika a šedé zóny
Z veřejných zdrojů je známo, že k poslednímu výběru u Nucleus Marketplace došlo dne 13. dubna 2016. Od té doby se jednalo o „spící peněženky“, na které prostředky přitékaly většinou jen sporadicky a v malých hodnotách. 6. března 2025 mezi 13. a 17. hodinou, tedy den předtím, než byl „předán“ bitcoinový dar ministerstvu spravedlnosti, došlo na účtu k 10 transakcím (8 transakcí po 100 BTC a dvě po 146,546 BTC) v celkové výši 1 093 BTC (tedy asi za 2,498 mld. Kč).
Po 22 minutách, co bylo u notáře ukončeno jednání, začala série celkem 24 převodů po šesti a jednou po sedmi bitcoinech. Těchto 151 bitcoinů odpovídá cca 345 milionům korun. Ještě 18. dubna 2025 došlo z této částky k trojici převodů po pěti bitcoinech. Zbytek těchto prostředků zůstává na několika adresách deponovaný doteď a na účet Nuclea přestaly přitékat i drobné platby, jako v posledních devíti letech (zůstatek na peněženkách Nuclea poklesl z 4 007 BTC na 3 855 BTC, což činí cca 8,810 mld. Kč).
Závěr: Operace s dvojím dnem
Celý případ ukazuje, že za oficiálně prezentovaným „bitcoinovým darem“ se mohla skrývat promyšlená operace s cílem obnovit přístup k mnohem většímu kryptoměnovému jmění – bez povšimnutí veřejnosti i orgánů činných v trestním řízení. Část prostředků byla legalizována jako dar státu, zatímco zbytek mohl bez kontroly odtéct neznámo kam – snad i k těm, kteří k procesu přispěli. Zatímco veřejná prezentace staví převod do rámce nečekaného a velkorysého gesta, přítomnost notáře a soudního znalce může sloužit spíše jako legitimizační zástěrka než jako záruka transparentnosti. Ve skutečnosti tak může jít o případ, kdy stát sehrál roli prostředníka v procesu, jehož skutečné motivy zůstávají skryty.
Ve hře není jen samotná legálnost převodu – ohrožena je i důvěra v základní instituce státu, jak ostatně připustil i prezident republiky, zejména s ohledem na to, že celou operaci zaštítilo právě ministerstvo „spravedlnosti“.
