Hlavní obsah
Názory a úvahy

Dezinfekční iluze: Jak český stát zaspal dobu a udržoval lidi v omylu o přenosu covidu

Foto: S Matysova, vygenerováno ChatGPT

Ilustrační foto

Když v roce 2020 dorazil covid do Česka, ponořili jsme se do vlny dezinfekce.

Článek

Nákaza z kliky? Jeden z největších covidových omylů

Ministerstvo zdravotnictví, hygienici i média lidem vštěpovali: myjte si ruce, dezinfikujte kliky, držte se dál od předmětů, kterých se dotýkáte.
Obchody voněly alkoholem, dezinfekce rukou se stala symbolem zodpovědnosti. Jenže svět už v té době věděl, že tudy cesta nevede.
Virus se nepřenáší z kliky, ale ze vzduchu. Český stát ale na tomto mýtu zatvrzele trval ještě rok poté, co ho již věda vyvrátila.

Svět to zjistil brzy. My jsme čistili nákupní košíky

na jaře 2020 upozorňoval japonský virolog profesor Hitoshi Oshitani z Univerzity Tóhoku, že většina nákaz vzniká v uzavřených místnostech a že virus se šíří aerosolem – drobnými kapičkami, které se ve vzduchu drží celé hodiny.
Z Japonska tehdy vzešlo slavné doporučení „vyhněte se 3 C’s“ – Closed spaces, Crowded places, Close-contact settings. V překladu: vyhýbejte se třem C – uzavřeným prostorám, davům a blízkému kontaktu s ostatními.

V červenci 2020 publikoval americký mikrobiolog Emmanuel Goldman v časopise The Lancet Infectious Diseases článek, který vyvolal poprask a zahájil proces zvrácení mylné představy, že COVID-19 se přenáší z povrchů:

„Riziko přenosu covidu z povrchů je extrémně nízké – odhadem méně než 1 ku 10 000.“

Jinými slovy: ano, virus může zanechat na skle či plastu zbytky RNA, ale to neznamená, že je živý nebo že může někoho nakazit.

Česká vláda dál hlásala: dezinfikujte všechno

Zatímco Japonsko či Německo už kladly důraz na roušky, větrání a pobyt na čerstvém vzduchu, české ministerstvo zdravotnictví zůstalo zaseknuté v představě o „špinavých rukách“.

Ještě v roce 2021 visely na jeho webu i na stránkách krajských hygienických stanic výzvy k častému dezinfikování rukou, telefonů, volantů nebo pracovních stolů.
Přitom už tehdy WHO i americké CDC (americké CDC – Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí) jednoznačně uvedly, že hlavní přenosová cesta je vzduchem.

U nás se ale místo lepšího větrání nakupovaly hektolitry dezinfekce.

Virus se šíří vzduchem

Dnes už je jasno. Virus SARS-CoV-2 je mimořádně malý, má průměr zhruba 0,1 mikrometru a při dýchání či mluvení vznikají mikroskopické kapénky, které zůstávají ve vzduchu i několik hodin. V nevětraných prostorách se tak hromadí a vytvářejí skutečné riziko nákazy.

Japonské studie (Hayashi M. et al., Atmosphere, 2023) ukázaly, že uzavřené místnosti bez ventilace jsou zásadním faktorem šíření.
Naopak infekční virus se z povrchů daří izolovat jen krátce po kontaminaci a v minimálním množství. Vědci v časopise Nature popsali, že i když lze RNA viru nalézt na předmětech týdny, samotný životaschopný virus mizí už během několika hodin.

Falešný pocit bezpečí

Přehnaný důraz na dezinfekci vytvořil iluzi bezpečí. Člověk, který si poctivě stříkl alkoholový gel, se cítil chráněný. Přitom v nevětrané místnosti dýchal s ostatními tentýž vzduch plný aerosolů.

Psychologicky fungovala dezinfekce jako uklidňující rituál. Reálně ale odváděla pozornost od toho, co opravdu pomáhá: větrání, respirátor, a omezení času v uzavřeném prostoru.

Věda dnes říká jasně: dezinfekce povrchů byla zbytečná, protože přenos covidu z povrchů byl zanedbatelný. Mytí rukou má smysl u běžných infekcí, ale u covidu hrálo jen malou roli. Naopak roušky a respirátory se ukázaly jako vysoce účinné – chrání před vdechováním aerosolů. Klíčové pro prevenci nákazy je větrání a filtrace vzduchu. Naopak dezinfekce vzduchu či ozon se dnes považují za rizikové nebo bez prokázaného efektu.

Ztracený rok a tisíce zbytečných litrů

Česko tak strávilo více než rok v dezinfekční iluzi. V době, kdy se už jinde řešilo větrání škol a úřadů, se u nás dál sázelo na čisté ruce a lesklé kliky. Byly to stovky milionů korun utracené za dezinfekční přípravky, které sice uklidnily, ale nechránily.

Nejde jen o promarněné peníze. Jde o důvěru. Věda měla odpovědi, ale český stát na ně reagoval pozdě.

Zdroje:

Goldman E. (2020): Exaggerated risk of transmission of COVID-19 by fomites, The Lancet Infectious Diseases.

Harvey A. P. et al. (2021): Longitudinal monitoring of SARS-CoV-2 RNA on high-touch surfaces in a community setting, Nature Scientific Reports.

Hayashi M. et al. (2023): Ventilation Methods against Indoor Aerosol Infection of COVID-19 in Japan, Atmosphere.

CDC (2021): Science Brief: SARS-CoV-2 and Surface Transmission.

WHO (2021): Scientific Brief: Transmission of SARS-CoV-2.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz