Článek
V regálech supermarketů stojí vedle sebe desítky druhů mouky, ovesných vloček či luštěnin. Liší se cenou, obalem i původem. Jedno ale často mají společné – mohou obsahovat zbytky glyfosátu, jedné z nejrozšířenějších chemických látek v zemědělství. Ačkoliv se o něm v médiích mluví už léta, na obalech ho nenajdeme. Proč?
Co je glyfosát a proč se používá
Glyfosát je herbicid, tedy látka na hubení plevele. Byl vyvinut firmou Monsanto v 70. letech a stal se aktivní složkou produktu Roundup, který se rozšířil po celém světě. Kromě ničení plevele v průběhu růstu plodin se začal používat i k jejich „dosušení“ těsně před sklizní, což urychluje práci zemědělcům a zvyšuje zisky. Právě zde vzniká problém, protože plodiny mohou zůstat kontaminované i po sklizni.
Glyfosát jako riziko
V roce 2015 označila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), glyfosát za „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Od té doby bylo ve Spojených státech podáno více než 50 000 žalob od lidí, kteří tvrdí, že jim Roundup způsobil rakovinu, zejména formu zvanou non-Hodgkinův lymfom. Některé případy skončily rozsudky s miliardovými odškodněními. Přesto se glyfosát v mnoha zemích dále používá. Evropská unie mu v roce 2023 prodloužila licenci o dalších deset let, navzdory doporučením některých odborníků, varováním vědců a rostoucímu tlaku veřejnosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) však v témže roce dospěl k závěru, že neexistuje jednoznačný důkaz o karcinogenitě při běžném používání. Přesto však mnoho států, jako například Francie, Rakousko, Lucembursko, omezilo nebo zakázalo jeho používání. Česká republika zatím jeho použití umožňuje, ale tlak na omezení i u nás roste.
Když peníze znamenají víc než zdraví
V roce 2018 koupil německý farmaceutický gigant Bayer společnost Monsanto, tedy i výrobek Roundup, za astronomických 63 miliard dolarů. Stalo se tak přesto, že už v té době byly dostupné informace o možných zdravotních rizicích glyfosátu a začínaly se objevovat první velké soudní spory. Člověk si tedy klade otázku, proč by někdo kupoval produkt s tak špatnou pověstí. Odpověď je jednoduchá: kvůli zisku. Roundup a jemu podobné produkty byly a stále jsou extrémně výdělečné. Zemědělci po celém světě jsou na těchto chemikáliích závislí a výrobci to vědí. Zdravotní rizika se v této hře často odsouvají na druhou kolej, nebo se zpochybňují, zlehčují, případně přehlušují vlastními výzkumy financovanými samotnými producenty. Použití glyfosátu se navíc netýká jen polí. V některých zemích včetně Česka je běžné jeho využití i na železničních tratích, v městské zeleni nebo na zahradách. Kontakt s látkou tak není výhradně omezen na potravinový řetězec.
A co můžeme dělat my?
I když se glyfosát na obalech potravin neuvádí, existují způsoby, jak jeho konzumaci omezit. Můžeme kupovat biopotraviny, kde je jeho použití zakázáno. Cena biopotravin je však poměrně vysoká a není dostupná pro každého. Pomoci může i vyhýbání se levným cereáliím, luštěninám a obilninám neznámého původu. Vhodné je sledovat výsledky nezávislých spotřebitelských testů – v České republice například dTest, v Německu Öko-Test a další. Někteří odborníci doporučují dávat přednost produktům z Evropské unie před těmi ze Spojených států nebo Kanady, kde je používání glyfosátu daleko rozšířenější.
Glyfosát a zdraví
Glyfosát je pouze jedním z mnoha příkladů, kdy se ukazuje, že zdraví a bezpečnost lidí nejsou v globálním byznysu prioritou. Každý z nás ale může přispět ke změně – třeba tím, že bude upřednostňovat potraviny z ekologického zemědělství, podporovat místní farmáře s šetrným přístupem k půdě, vyhýbat se chemickým přípravkům na vlastní zahradě a zajímat se o složení toho, co jíme. Můžeme psát politikům, žádat informace od úřadů, podepisovat petice za omezení škodlivých látek nebo „pouze“ sdílet informace s ostatními. Zdánlivě malé kroky jednotlivce mohou v součtu vytvořit tlak, který přiměje firmy i zákonodárce k odpovědnějším rozhodnutím.
Ti z nás, kteří se o dění kolem sebe nezajímají, pak možná nevědomky přispívají k tomu, že ekonomické zájmy nadále vítězí nad veřejným zdravím.
Zdroje:
