Článek
Původ
Přesné datum příchodu indiánů není zcela známo, vědci se domnívají, že první indiáni žili na americkém kontinentu tisíce let před příchodem Evropanů. První migrace indiánských populací z Asie na americký kontinent mohla proběhnout přibližně před 15 000 až 30 000 lety. Existuje teorie zvaná Beringie, která se zabývá otázkou, jak se lidé dostali z Asie na americký kontinent během pravěku. Teorie předpokládá, že před tisíci lety existovalo spojení mezi Sibiří a Aljaškou, později nazvané Beringie, které tuto migraci dovolilo. Beringova úžina (jak se území nazývá) se stala soušovou spojnicí především díky ledovým příkrovům (během doby ledové), které způsobily pokles vodní hladiny. Beringie tak představovala rozsáhlou plochu, která se rozkládala mezi Sibiří a Aljaškou a představovala oblast tundry a stepí.
Mezi důkazy patří také archeologické nálezy, genetické analýzy populace a lingvistické studie indiánských jazyků, které zdůrazňují spojitost mezi jazyky původních obyvatel Ameriky a různými jazyky v Asii. Po příchodu na americký kontinent se jednotlivé skupiny rozšiřovaly a vyvíjely se v různé kultury i kmeny ať už v Severní, nebo Jižní části Ameriky.
Život původních obyvatel
Před příchodem kolonialistů měli indiáni různé způsoby života, které se lišily v závislosti na příslušnosti k jednotlivým kmenům i geografické oblasti. Existovaly ovšem společné charakteristiky a vzorce života. Některé kmeny rozvíjely rozsáhlé zemědělské systémy, jako například kmeny Mayské říše nebo Inkové v Jižní Americe, kde pěstování rostlin bylo hlavním zdrojem potravy. Indiáni si také vyvinuli různé techniky lovu a rybolovu, což byli nejčastěji bizoni, losi, jeleni či různé druhy ptáků.
Mír a láska?
Navzdory tomu, že indiánské kmeny uctívaly přírodní síly, jejich tradice se nesly v duchu rituálů a tanců, nebyl jejich život pokojný a bezstarostný. Již před příchodem kolonialistů zde docházelo k vzájemnému vyvražďování mezi jednotlivými kmeny, konfliktům i otevřeným válkám. Indiánské kmeny nežily v ideálním stavu trvalého míru a harmonie. Stejně jako u jakéhokoli jiného společenství lidí, i mezi indiány existovaly sporadické konflikty a vzájemné střety.
Příčiny konfliktů mezi indiánskými kmeny mohly být různé. Mnohdy se jednalo o boj o území, lovčí a sběračská práva v daném území, zdroje potravy a další přírodní zdroje. Konflikty také vznikaly v důsledku kulturních rozdílů, soutěže o prestiž a moc, nebo jako odvetné akce za dřívější násilí. Války mezi kmeny mívaly různou intenzitu, mohly vypadat jako vzájemné srážky, násilné soupeření až po válečná tažení. Indiáni si postupně vytvářeli různé bojové tradice a jednotlivé válečné skupiny, které měly svou specializaci.
Indiáni na koních? Ve skutečnosti vůbec
Původ slova „Indián“ známe asi každý, o Indiánech samotných ovšem panuje řada mýtů, skutečnosti jsou ale podstatně zajímavější.
Představa filmových tvůrců i spisovatelů fascinovaných indiánskou kulturou je ve více směrech mylná. Původní obyvatelé Ameriky před příchodem kolonialistů na koních nejezdili. Koně v Americe totiž neexistovali, dokud je sebou nepřivezli Evropané během koloniální éry. V 16.století, když na území obývaném původními obyvateli poprvé vkročily nohy španělských dobyvatelů, následovala je koňská kopyta, do té doby indiáni podobné zvíře nikdy neviděli.
Poté, co se původní obyvatelé seznámili s koňským hřbetem, byl jejich život nenávratně ovlivněn. Kůň se velmi rychle stal klíčovým prostředkem dopravy, ale byl užitečný také pro lov i boj. Využívali je také pro hromadný lov bizoních stád, díky čemuž měli snadnější přístup k bizoní kůži, která se stala nepostradatelnou součástí jejich života.
Kolonizace
Jak je známo, první evropští osadníci přistáli na území Ameriky v rámci kolonizace na konci 15. století a na počátku 16. století. Nejznámější expedicí se ovšem stala ta, kterou vedl Kryštof Kolumbus. Tato expedice iniciovala masivní evropskou kolonizaci Ameriky. V následujících letech osidlování pokračovalo a přispělo tak k neustálému rozšiřování kolonizovaného území.
Je důležité podotknout, že důsledky příchodu evropských osadníků vedly k dramatickému narušení indiánských kultur a tradic. Mnohdy také ke genocidě a útlaku, kolonizátoři také podněcovali nenávist mezi jednotlivými kmeny a využívali je k prosazení vlastních zájmů.
Ti zlí kolonizátoři a ti mírumilovní indiáni
Máme tendenci se neustále potácet mezi dvěma extrémy. V minulosti se velmi často stávalo, že především v Americe bylo téma osidlování zcela tabuizované (v roce 1973 za sebe Marlon Brando poslal původní obyvatelku Sacheen Littlefeather na 45. udílení Oscarů, která měla v úmyslu pronést řeč a Oscara odmítnout, byla ovšem ze sálu vypískána a následně ochrankou vyvedena. Marlon Brando za svůj krok sklidil značnou kritiku). Na straně druhé, neustálé démonizování kolonizátorů též neodpovídá zcela pravdě. Vztahy mezi indiány a kolonizátory byly velmi různorodé a mnohdy oboustranně prospěšné. Skutečnost závisela na lokalitě i časovém období. Existovaly příklady přátelských vztahů a spolupráce mezi některými indiánskými kmeny a kolonizátory. Některé kmeny navázaly obchodní styky s Evropany, kde docházelo k výměně zboží a surovin. V některých případech kolonizátoři využívali indiány jako průvodce, tlumočníky (nejznámějším takovým příběhem je expedice Lewise a Clarka, kteří byli provázeni původní obyvatelkou Sacagaweou) nebo spojence při svých výpravách a válkách.
Pravdou zůstává, že kolonizátoři se často uchylovali také k násilí, konfliktům, vykořisťování, podrobili indiány otroctví a zavlekli mezi ně nemoci, které byly pro indiány ničivé. Tyto události jsou historicky podstatně výraznější než ty popsané v předchozím odstavci.
Fakticky je také důležité zmínit, že v porovnání s původními obyvateli Ameriky, kolonizátoři přicházeli s podstatně vyšším stupněm technického rozvoje. Evropané sebou přinesli pokročilé technologie ale i vědomosti, zbraně a různé nástroje. Měli pokročilá plavidla, která jim umožňovala provádět dlouhé mořeplavby a objevovat nová území. Přinesli také řadu nových potravin, jakými byla pšenice, oves, rýže a další plodiny, které indiáni dosud nepoznali. Pro původní obyvatele bylo zásadní nejen využití koně, ale i jiné zvěře (skot a ovce), která byla Evropany dopravena na území Ameriky. Technická převaha kolonizátorů samozřejmě neznamenala žádnou nadřazenost (nebo aspoň neměla znamenat), faktem ovšem zůstává, že jednotlivé technologické výdobytky začaly být pro původní obyvatele nezbytné, a to i v případě, že se kolonizátorům nepodrobili.
Ohnivá voda
Zajímavým, ačkoli nešťastným faktem je, že pro indiány byl alkohol doslova metla. Vliv alkoholu na původní obyvatele Ameriky byl negativní a měl devastující dopady na indiánské kmeny. Původní obyvatelé Ameriky neměli před příchodem Evropanů žádnou zkušenost s alkoholem, a proto jejich těla a kultury nebyly na jeho konzumaci připraveny. Indiáni neměli imunitní systém a genetickou predispozici k efektivnímu zpracování alkoholu, to u nich bohužel velmi rychle vedlo k těžké závislosti, zdravotním problémům, dezintegraci rodin a společenství a zhoršení celkového stavu indiánských kmenů. Kolonizátoři poskytovali indiánům alkohol za účelem oslabení jejich schopností jednat a obchodovat. Získali tak převahu při obchodu s kožešinami i jinými zdroji.
Zdroje:
https://www.newyorker.com/culture/notes-on-hollywood/revisiting-sacheen-littlefeathers-shocking-appearance-at-the-1973-oscars
https://www.databazeknih.cz/knihy/severoamericti-indiani-prerijni-350103 https://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/3564/indianske-kmeny.html