Článek
Olomouc zvítězila zaslouženě. Hrála aktivně, chtěla víc. Zápas měl v prvním poločase skvělou atmosféru, pěkná podívaná. Ale v druhé půli úroveň značně klesla. Po proměněné a správně nařízené penaltě pro Spartu atmosféra zhoustla. Postupně rostla agresivita na hřišti. Nakonec došlo k několika nepěkným situacím a chybám rozhodčích, které ovlivnily závěr utkání.
Nevinný „andílek“ Ángelo Preciado
V 71. minutě fauloval u rohového praporku Preciado domácího Navrátila. Rozhodčí pískal faul. V ten moment sparťanský útočník ještě šlápl na nohu ležícího obránce Olomouce. Při tom se díval přímo na hlavního a divil se, že to vůbec píská. Nebo snad naznačoval, že se jedná o nešťastnou náhodu?
Záběry potvrzují, že šlápnutí bylo jednoznačně cílené, záměrné a zjevně vyplynulo z frustrace. Nejprve došlo k odpískání faulu a zároveň rozhodčí ukázal na branku Sparty. Potom se Preciado chvíli díval na rozhodčího a teprve pak sundal kopačku z achilovky Navrátila. Šlo o úmyslný čin mimo hru, tedy hrubé nesportovní chování. Namísto žluté karty měla přijít intervence VAR a červená.
Stejný přestupek, jiný metr
Je to podobná situace, jako v semifinálovém utkání MOL Cupu mezi (opět) Olomoucí a Baníkem. Tehdy také v přerušené hře přišlápl Kohút ruku Mikulenky. Jednalo se o prakticky stejný přestupek, rozdíl byl jen v došlápnuté končetině. Tehdy zasahoval VAR a po přezkumu rozhodčí verdikt změnil z napomenutí na červenou kartu. Proč ve finálovém utkání VAR nezasahoval? Preciado měl být jednoznačně vyloučen. Tohle je zásadní chyba rozhodčích, která koneckonců mohla napomoci nechutnému dění v závěru zápasu.
Nesmyslný zákrok Rrahmaniho jako z akčního filmu
V 87. minutě došlo u postranní čáry přímo u laviček ke střetu Rrahmaniho s domácím Pokorným. Sparťanský útočník vystartoval směrem k odkopávajícímu Pokornému a zřejmě ve snaze zasáhnout balón, vyskočil. Vzhledem k tomu, že nabral poměrně vysokou rychlost, jeho skok byl nejen daleký, ale také vysoký.
Přemotivovanost, frustrace? Možná obojí. Bez možnosti své tělo ovládat, dopadl v rychlosti přímo na hlavu Pokorného, který o něm nevěděl. Trefil ho nejprve kolenem do obličeje a poté holení / lýtkem do krku. Obrovská intenzita, brutalita – nejen bezohlednost, ale surová hra. Podle pravidel jasná červená karta. Jenže sudí Rouček, pro mě nepochopitelně, pouze napomínal.
Nehezký závěr, příšerné divadlo
Okamžitě vystartovaly obě lavičky. Následoval výbuch emocí, který skončil červenou kartou pro člena realizačního týmu Sparty za facku Královi. Naprosto po zásluze a podle pravidel. Pak následovala herecká etuda hodná národního divadla – Král si po vteřině uvědomil, že byl zasažen. Chytil se za obličej a za velikého křiku upadl. Svíjel se ještě několik desítek vteřin. Rouček byl přímo u toho a vše viděl naprosto přehledně. Měl Krále potrestat napomenutím za nesportovní chování.
Tohle je ten fotbal, který má vychovat a být vzorem pro mladé talenty? Brutální a surové zákroky, fackovaná a přehrávané divadelní výjevy? Závěr utkání se nepovedl zejména rozhodčím. Karel Rouček je pověstný tím, že nechává hru plynout. Ale bylo by dobré, kdyby mu někdo vysvětlil rozdíl mezi plynulou hrou a ignorancí brutálních zákroků a pravidel. Pak se mu utkání může takhle zvrtnout. Naznačila to už první minuta. Ale nebyl v tom sám – také VAR mohl několikrát zasáhnout, zejména u obou zde řešených zákroků.
Zdroje:
web FAČR, sekce ke stažení, fotbalová pravidla 2024/2025
theifab.com
