Článek
Měchýřovka portugalská
Měchýřovky portugalské byly až do roku 2000 spíše vzácným návštěvníkem Středomoří. Přirozeně žijí v Tichém a Atlantském oceánu, u Kanárských ostrovů, kolem Portugalska a v Karibiku. V posledních letech se však stále častěji objevují i ve Středomoří, naposledy právě na Menorce. Viděny byly i na Mallorce a Formenteře. V roce 2023 se na španělském atlantickém pobřeží u San Sebastián objevila masivní hejna těchto jedovatých medúz, kvůli čemuž musely být některé pláže uzavřeny.
Měchýřovka je tzv. koloniální medúza složená ze stovek jednotlivých polypů. Její chapadla dosahují desítek metrů délky. Pokud se chapadlem dotknou lidské kůže, jed způsobuje neprodleně vysoce silnou bolest a červené šrámy. Bolest zesiluje, pokud jed pronikne do lymfatických uzlin. Zdravému dospělému člověku nehrozí smrt, ale u oslabených osob nebo alergiků může dojít k nebezpečnému alergickému šoku, úmrtí jsou však velmi vzácná.
Talířovka svítivá
Ve Středomoří jsou mnohem běžnější talířovky. Může dosáhnout velikosti až 12 centimetrů a její chapadla dosahují délky až jednoho metru. Tato chapadla mají malé žhavé buňky, tzv. Knidocity. Při kontaktu pronikají jako harpuny hluboko do lidské kůže a začnou tam pumpovat do těla jed, který vyvolává silnou bolest, zarudnutí a otoky, zřídka nevolnost a bolesti hlavy.
Ostnatcovití
Ve Středomoří jsou velmi rozšířené druhy z čeledi ostnatcovitých. Tyto ryby, dlouhý podle druhu 15 až 50 cm, se podle mořské biologičky Silvie Frey z KYMA sea conservation & research vyskytují často v pobřežních oblastech, kde se zahrabávají do písku. Tam čekají na menší ryby, kterými se živí. Někdy na ostnatce ale turisté mohou šlápnout. Tím, že mají na zádech ostny, mohou tyto nešikovné nehody způsobit velké bolesti.
Na ostnech, hřbetní ploutvi a žábrách je jed, který může způsobit otoky a alergické reakce. Bolesti mohou přetrvávat několik dní, pokud nejsou ošetřeny. Alergická reakce může být pro slabší jedinci dokonce smrtelná.

Ostnatec schovaný v písku.
Perutýn žoldnéř
Indický perutýn je původem z Rudého moře a Indického oceánu. Kvůli oteplování moří se však přes Suezský průplav rozšířil až do Středomoří. Podle organizace Ocean Care se v současnosti šíří ve východním Středomoří, ale byly hlášeny i nálezy na Sicílii a v Jadranu u Chorvatska. Tento druh žije i v mělčinách od 1 do 2 metrů a představuje velké riziko pro turisty.
Je nebezpečný, protože jeho ostnaté hřbetní ploutve obsahují silný jed, který způsobuje silnou bolest, horečku až dočasné ochrnutí.

Perutýn může být člověku vysoce nebezpečný
Čtverzubec stříbropásý
Čtverzubec stříbropásý se do Středomoří dostal také během přes Suezský průplav, který od roku 1869 umožňuje migraci živočichů mezi Rudým a Středozemním mořem. Tento druh jedovaté ryby se nachází hlavně v Řecku a Turecku. Rychle se šíří a byl spatřen i v Itálii a Španělsku.
Žije ve vodách od 10 do 100 metrů hloubky a není agresivní, kontakt s člověkem je proto vzácný. Neměli bychom ho ale podceňovat, protože se brání kousnutím. Jeho zuby jsou ostré a silné, lidská kožní tkáň dokáže rozkousnout s lehkostí. Největším nebezpečím je ale tetrodotoxin v jeho gonádách, játrech a i na kůži. Tento jed způsobuje ochrnutí svalů, zástavu dechu a selhání srdce, Při vysoké dávce může být smrtelný, zvlášť pokud se ryba konzumuje.
Ježovka černá
Ježovka černá, stejně jako ostatní ježovky ve Středomoří, není jedovatá. Přesto může setkání s tímto ostnokožcem způsobit bolestivé následky, protože jeho ostny s malými háčky snadno proniknou kůží a mohou se zlomit v ráně. Pomocí pinzety je většinou lze odstranit, případně lze použít ocet k rozpuštění. Ostny hluboko v kůži by měl raději odstranit lékař kvůli riziku infekce.
Černá vdova
Nejen ve vodě se skrývá nebezpečí, i na pevnině ve Středomoří je několik jedovatých zvířat, kterým je lepší se vyhnout. Jednou z nich je evropská snovačka jedovatá, také přezdívaná černá vdova. Samice měří 15 mm, samec jen 5 mm. Je považována za nejjedovatější pavouka Evropy, ale není agresivní. Pokud jí naleznete v hokejovém pokoji, stačí s ní manipulovat klidně a bez stresu.
Po kousnutí se příznaky objeví již během několika minut: silné bolesti břicha, hlavy a svalů, mohou trvat i několik dní, ale poté sami od sebe odezní i bez léčby.

Černá vdova není tak nebezpečná, jak říká její pověst
Zmije růžkatá
Evropská zmije růžkatá je spolu se zmijí obecnou a zmijí skvrnitou jednou z nejjedovatějších hadích druhů Evropy. Žije v Řecku, na Balkáně a v severovýchodní Itálii. Její kousnutí může vést k ochrnutí a dušnosti. Při včasném podání protijedu symptomy rychle ustupují.
Zdravý člověk se sice bude cítit několik dní velmi špatně, neměl by se ale bát trvalých následků. Nebezpečný je uštknutí tohoto druhu hlavně pro malé děti a lidi se slabým srdcem.
Štír středomořský
Štír středomořský je s délkou až 12 cm jedním z největších štírů Evropy. Jeho bodnutí je srovnatelné s bodnutím včely. Bolest může být silná, ale po několika hodinách ustupuje. V těžších případech může způsobit průjem, zvracení, nevolnost, pocení, kolaps nebo dýchací potíže.
Věděli jste? Jedovatost štírů lze poznat podle jejich velikosti. Čím větší je druh, respektive, čím větší má klepeta, tím slabší má jed.
Stonoha páskovaná
Tato stonožka dorůstá délky asi 10 cm a je rozšířena po celém Středomoří. Je noční a živí se hmyzem a malými ještěrkami. Útočí, pokud se cítí ohrožena, proto je lepší se mu vyhnout.
Jinak než u asijských a severoamerických příbuzných, je jed stonohy páskované pro člověka neškodný, ale kousnutí může být velmi bolestivé.

Evropská stonoha
Zdroje:
https://kyma-sea.org/
https://www.oceancare.org/en/
https://www.alpenverein.de/artikel/die-hornotter_b9d39606-74fa-44f7-bfd1-d97855478e88
https://www.exo-pet.de/produkt/scolopendra-cingulata/
https://www.petbook.de/wildtiere/darum-sind-kleine-skorpione-oft-giftiger-als-grosse