Článek
Chlupáč dlouhosrstý
Tenhle sotva 30centimetrový hlodavec z východní Afriky nevypadá nijak zvlášť nebezpečně, ale jeho chlupy jsou plné silných toxinů, které jsou dostatečně silné, aby zabily člověka. Noční, a především pozemní živočich ale není toxický sám od sebe, v zajetí je chován poměrně často a jedovatý není. Studie z roku 2012 odhalila, že divocí chlupáči zastupují živočichy s tzv. sekundární toxicitou. Jed získávají z kůry toješťovité rostliny druhu Acokanthera schimperi. Tu rozžvýkají, jed se zachytí v jejich slinách a ty si následně vtírají do srsti na bocích. Chlupáči jsou proti jedu imunní.
Snadnou absorpci slin zajišťuje porézní struktura srsti. Takto nabraný toxin je využíván místními obyvateli k výrobě tradičního šípového jedu, jehož síla stačí k tomu usmrtit slona. Není tedy překvapující, že ani člověk nemá šanci přežít silnou intoxikaci.
Čtverzubec
Na první pohled jsou čtverzubcovití vtipně vypadající ryby žijící ve všech světových mořích. Také jako „fugu“ známý živočich, konzumovaný jako vzácná pochoutka v Japonsku a Číně, je to ale vysoce toxická ryba, která ve své kůži, střevech, játrech a vaječnících obsahuje vysokou hladinu smrtelného neurotoxického tetrodotoxinu (TTX), který je třeba pečlivě vyříznout. Pokud není vše korektně z ryby vyjmuté, může se stát, že si zákazník v restauraci objednal poslední večeři.
Existuje asi 200 druhů čtverzubců a téměř všechny jsou jedovaté. Vědci zjistili, že ačkoli všechny druhy se nafukují a používají své ostré trny jako obranný mechanismus, jejich jed poskytuje extra ochranu před predátory. Už pouhých 0,002 g toxinu může být pro člověka smrtelných, protože rybí tetrodotoxin je 1000krát smrtelnější než kyanid. Příznaky otravy zahrnují paralýzu, dýchací potíže a srdeční selhání.
Čtverzubec
Komáři
Nejnebezpečnějším zvířetem na světě je komár. Nemoci přenášené komáry, jako je malárie, zabijí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v průměru 780 000 lidí ročně. Tento létající hmyz sající krev se běžně vyskytuje v horkém a vlhkém prostředí poblíž vodního zdroje, což mu umožňuje množit se a prospívat.
Komáři patří do čeledi Culicidae a na celém světě existuje více než 3 500 druhů. Avšak jen malý počet z nich (Anopheles, Aedea a Culex) přenáší smrtelné nemoci, jako je malárie, žlutá zimnice, dengue a virus Zika. Malárie je parazitární infekce přenášená pouze samičkami komárů a je rozšířená zejména v Africe. Většinu obětí tvoří děti do pěti let. Komáři mohou také způsobit smrt jiných suchozemských savců, včetně hospodářských zvířat.
Hroch obojživelný
Ne moc překvapujícím zvířetem na tomto seznamu je nejnebezpečnější zvíře Afriky: Hroch obojživelný. Nejen v Africe patří k rekordmanům, je to současně nejsmrtelnější suchozemský savec na světě. Zabije v průměru 500 lidí ročně – to je více než lvi a další vrcholoví predátoři.
Navzdory své nemotorné velikosti – hroší samec může vážit až dvě tuny – je hroch obojživelný agresivní a teritoriální divoké zvíře, které se dokáže řítit rychlostí až 32 km/h na souši a 13 km/h ve vodě, což je v obou případech rychlejší, než co zvládne průměrný člověk.
Hroši mají ostré zuby a je známo, že převracejí lodě v zemědělských a rybářských mokřadech. BBC informovala o útoku hrocha v roce 2023, který převrátil loď v Malawi a zabil jedno dítě. Podle studie z roku 2023, která zkoumala dopad hrochů na farmáře a ochranu hrochů v Etiopii, způsobil tlak na přírodní zdroje nárůst konfliktů mezi hrochy a lidmi. Samostatná studie z roku 2024 zjistila, že ztráta přirozeného prostředí a rostoucí lidská populace představují pro hrochy rostoucí hrozbu.
Hroch je nejnebezpečnější suchozemský savec na světě.
Outloň váhavý
Outloni jsou malí primáti, kteří žijí na stromech v jihovýchodní Asii. Přes den spí na větvích a v noci hledají potravu. Outloni jsou všežravci; jejich potrava zahrnuje především ovoce a hmyz, ale také drobné savce. Pohybují se velmi pomalu a opatrně, díky tomu získali jméno „váhavý“. Na rozdíl od ostatních poloopic se dokonce obejdou bez typického hlasitého volání.
Když se řekne jedovaté zvíře, většině lidí se pravděpodobně nevybaví primát. Outloni jsou však nebezpečnější, než byste si dokázali představit. V ohybu paže mají žlázu, která produkuje sekret, jež se po spojení s opičími slinami přemění v toxickou směs. Primáti si směs vetřou do vlastní srsti a také do srsti svých mláďat, aby odradili parazity nebo predátory. Při ohrožení si zvířata pomažou zuby – pak je i jejich kousnutí jedovaté, a může způsobit u menších predátorů částečnou paralýzu. Pokud kousne outloň člověka, může mu tím způsobit alergický šok.
Zdroje:
Kingdon J, Agawanda B, Kinnaird M. 2012. A poisonous surprise under the coat of the African crested rat. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2012-02-22, 279, 1729, 675–680.
Kifle Z, Assefa WW, Moges A. 2023. Human-hippo conflicts around Lake Tana Biosphere Reserve, Ethiopia: Vulnerability of hippopotamus in human-dominated landscape. PLoS One 18(10):e0291802
https://www.tierwelt.ch/dossier/wildtiere-zoo/plumploris-sind-suesse-affen-mit-einem-giftigen-geheimnis-460185
