Článek
Tragická sebevražda
Životy skutečných géniů často obsahují fráze, které obyčejní smrtelníci nikdy nepochopí. „Kde je hodně světla, tam je hodně stínů,“ prohlásil geniální básník Johann Wolfgang von Goethe. Tím chtěl říct, že tam, kde jsou vynikající talenty, je i nespočet fatálních problémů.
Když královna Alžběta II. 24. prosince 2013 posmrtně omilostnila britského matematika Alana Turinga, musela si být vědoma absurdity tohoto činu. Génius, jehož činy zásadně změnily dopad druhé světové války, spáchal 7. června 1954 sebevraždu. A proč? Byl homosexuál a soud dal Turingovi na výběr, zda půjde na rok do vězení, nebo zahájí hormonální terapii, aby se v budoucnu zajímal o ženy. Vědec následně zvolil terapii, jež ho přivedla do tak těžké deprese, že po ne moc dlouhé době zvolil sebevraždu. Lze tedy tvrdit, že se na smrti tohoto génia podílela korunní vláda svou restriktivní politikou vůči gayům, což vrhá jeho milost do ještě podivnějšího světla.
Kdo byl Alan Turing?
Alan Turing se narodil 23. června 1912 v Londýně a nebyl dítě z bohaté rodiny, kterému by se dostalo elitního klasického vzdělání na soukromé škole. Jeho otec pracoval v administrativě v Indii, jeho matka žila s ním a v prvních letech byl Alan vychován přáteli rodiny. Na Sherbone School v Dorsetu upoutal pozornost svým neuvěřitelným vědeckým talentem, ale škola byla orientována spíše na humanitní obory, a tak neuspěl u různých zkoušek.
Přesto se dostal na King's College v Cambridge. Počítací stroj, který tam vyvinul, se proslavil natolik, že nese jeho jméno – studenti teoretické informatiky se s ním musí potýkat dodnes. Jedná se o klíčovou část teorie vyčíslitelnosti.
Po návštěvě několika semestrů na Princetonu a velkém počtu sporů s filozofem Ludwigem Wittgensteinem o hodnotě matematiky v Cambridge, zahájil po začátku druhé světové války práci, která ho osvobodila od nechtěné kariéry čistě teoretického výzkumníka. V Bletchley Parku Britové vychovali elitní vědecký tým, jehož hlavním úkolem bylo rozluštit kód, který Němci používali k šifrování své vojenské komunikace. Hlavním cílem bylo odhalit tajemství takzvaného stroje „Enigma“.
Dokázal nemožné
Jak důležité bylo rozluštit Enigmu ukazuje především fakt, že Němci zaznamenali na začátku války velké úspěchy v ponorkovém válčení a v roce 1941 byli na pokraji vážného ohrožení zásobování britského ostrova po vodní cestě. Vědět, kde jsou nepřátelské čluny, bylo pro velitele britských konvojů životně důležité, takže se museli ze všech sil snažit proniknout do německého rádiového klíče.
V roce 1943 se Turingovi povedlo vyrobit stroj, jenž dokázal vyloučit všechna nesprávná nastavení kláves Enigmy a Britové byli schopni přesně vědět, co si nacističtí velitelé mezi sebou posílají. A protože ve stejné době byl přenosný detekční radar dostatečně malý, aby se vešel do kokpitu letadla, němečtí ponorkáři neměli šanci a hromadně umírali na hlubinné nálože svržení britských letadel. Turing se stal zachráncem Britů, jenže jeho homosexualita mu stála v cestě k tomu stát se národním hrdinou a uznávaným vědcem své doby.
Až do 70. let 20. století byla jeho práce velkým úsilím utajována. Po vítězství války v roce 1945 se zabýval otázkami o možnostech a limitech umělé inteligence a sestrojil pro tento účel jeden z prvních šachových počítačů. Předběhl svou dobu a za otázkou, co by možná všechno vynalezl, nebo jak by dokázal posunout hranice techniky, stojí velký otazník. Své deprese se snažil před veřejností skrývat humorem, ale zmar byl silnější. Turing zemřel 1954 poté, co užil velké množství kyanidu.
Zdroje:
https://www.britannica.com/biography/Alan-Turing
https://home.csulb.edu/~cwallis/labs/computability/turing.html#:~:text=His%20mother%2C%20Ethel%20Sara%20Stoney,he%20attended%20Hazlehurst%20Preparatory%20School.
