Článek
179. To je momentální počet medailí, které byly Českem či Československem získány na olympijských hrách (stav: 06.08.2024). Pro takto malý stát je to velmi slušný počet. Ačkoliv letošní olympijské hry zatím nepřináší ohromný počet úspěchů (při psaní tohoto článku se chlubíme pouze jednou zlatou medailí z tenisové smíšené čtyřhry (Kateřina Siniaková a Tomáš Macháč) a jednou bronzovou medailí z týmového šermování s kordem), minulost přinesla mnoho velkých osobností a jmen, na jejichž úspěchy můžeme být hrdí až do dnes.
Emil Zátopek
Dodnes je jediným olympijským sportovcem, který na stejných olympijských hrách vyhrál tři zlaté medaile v běhu na dlouhou trať. V Helsinkách 1952, poté, co vyhrál závody na 5 000 a 10 000 metrů, se poprvé v životě zúčastnil maratonu. A ihned jej vyhrál.
První olympijské zlato získal už o čtyři roky dříve v Londýně, kde triumfoval v závodě na 10 kilometrů. Byl také prvním člověkem na světě, který uběhl tuto vzdálenost pod 29 minut (28:54,2, Brusel 1954) a 20 kilometrů pod hodinu (59:51,8, Stará Boleslav 1951).
Mimo Československo získal přezdívku „Česká lokomotiva“. Zátopek vytvořil 13 světových rekordů na kilometrových tratích a 5 rekordů na mílových tratích. V prestižní české anketě byl zvolen „Olympionikem století“. Zemřel v roce 2000 ve věku 88 let. Za celý svůj život si odnesl 22 zlatých (čtyři z olympiády), čtyři stříbrné (jednu z olympiády) a jednu bronzovou medaili.
Věra Čáslavská
Byla nejlepší gymnastkou v Tokiu 1964 a královnou olympijských her v Mexiku 1968. Československá gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka se do historie zapsala zejména svými sedmi olympijskými zlaty. Je také čtyřnásobnou mistryní světa a jedenáctinásobnou mistryní Evropy.
Spolu s ruskou gymnastkou Larisou Latyninovou jsou jedinými dvěma sportovkyněmi, které získaly zlatou medaili na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Do dnes je díky svým sedmi zlatým medailím pátá nejúspěšnější sportovkyně olympijských her napříč všemi soutěžemi. V letech 1964 až 1968 stála Čáslavská bez porážky ve všech hlavních soutěžích víceboje.
Po sametové revoluci se stala předsedkyní Československého olympijského výboru (1990–1996) a v roce 1995 byla zvolena členkou Mezinárodního olympijského výboru, kde setrvala až do roku 2001.
Jan Železný
Nejlepším oštěpařem všech dob je trojnásobný olympijský vítěz, jednonásobný stříbrný olympijský medailista a trojnásobný mistr světa Jan Železný. Navíc je stále držitelem světového rekordu, jeho neuvěřitelnou vzdálenost 98,48 metru až do dnes nikdo nepokořil. Mimo to je Železný sportovní multitalent, Vítěz prestižních cen „Nejlepší sportovec světa“, „Nejlepší sportovec Evropy“ a mnohonásobný „Český sportovec roku“ začal svou sportovní kariéru fotbalem, ledním hokejem a házenou, než se začal soustředit na lehkou atletiku.
Podle učitelů ve škole dokázal házet kriketové míčky do vzdálenosti téměř 80 metrů. Od zavedení nových pravidel v hodu oštěpem byla vzdálenost 90 m překonána celkem 84krát; 52krát Železným. Zůstává jediným sportovcem, který podle nových pravidel třikrát překonal hranici 95 metrů.
Svou sportovní kariéru ukončil v roce 2006. V ten rok ještě startoval na evropském šampionátu v Göteborgu, kde získal bronzovou medaili a svým hodem 85,92 metru vytvořil světový rekord ve veteránské kategorii (40 let +).
Největší české úspěchy z posledních let
Nemusíme se dívat vždy příliš daleko do minulosti, abychom mohli být hrdí na úspěch českých sportovců a sportovkyň. Stačí se podívat třeba na tenis. Roku 1988 vyhrál zlatou medaili v singlu a bronzovou medaili v deblu Miloslav Mečíř, současně vyhrály Jana Novotná a Helena Suková stříbro – byl to jen začátek tenisového zázraku. Do letošního roku jsme v bílém sportu získali celkem 3 zlaté, 5 stříbrných a 6 bronzových medailí.
Musíme se zmínit i o dvojnásobném vítězi zlaté medaile v judu Lukáši Krpálkovi. Zajímavostí je, že jeho dvě zlaté medaile pochází z dvou různých kategoriích. 2016 ji vyhrál v kategorií do 100 kg, 2021 v Tokiu v kategorií nad 100 kg.
Další významnou osobou je dvojnásobný olympijský vítěz kanoistiky z Atlanty 1996 Martin Doktor. Již jako junior byl hvězdou kanoistického sprintu a již 1992 se stal mistrem světa v závodu na 1000 metrů v Hamburku. Kánoistika je pro samostatné Česko nejúspěšnějším sportovním odvětvím, celkem 17 medailí (z toho 5 zlatých) putovalo k nám domů, za doby Československa dokonce 12 dalších, ačkoliv z té doby jasně vede gymnastika (35 medailí, z toho 12 zlatých).
Zdroj: https://www.olympijskytym.cz/
