Článek
Jaké komáry v Česku najdeme
Komáři nás v létě obtěžují svým bzučením a svědivým štípnutím. Ale není to vždy stejný druh komára, který nás sužuje a vyvolá z takřka každého člověka vysoce agresivní reakce. V Česku žije celkem 50 druhů komárů patřící do zhruba 28 různých čeledí. Čtyři z nich bodají:
Komárovití: Jsou největší čeledí komárů sajících krev. Nejznámější a nejrozšířenější je komár domácí. Má nahnědlé tělo a tmavé nohy. V dnešní době se v Česku již usadili i někteří exotičtí komáři, například asijský komár tygrovaný. Tento druh původně pochází z jihovýchodní Asie a lze poznat podle pruhovaného tygřího vzhledu.
Pakomárcovití: V Česku žije asi 195 různých druhů čeledi pakomárcovitých. Pakomárci mají klenutý hřbet a dlouhá, hnědobílá křídla. Okusují především hospodářská zvířata, jako je skot, a proto se vyskytují v oblastech s vysokou populací hospodářských zvířat.
Muchničkovití: V Česku žije 43 různých druhů této čeledi. Vypadají spíše jako černé, malé a zaoblené mušky. Lze je také poznat podle krátkých křídel. Muchnničky žijí v blízkosti řek. Na některých řekách v Kanadě se právě ony postarají o známé fotografie masivních útoků na lidi, protože zde žijí gigantické populace.
Koutulovití: V této zemi vědci rozlišují několik druhů koutulovitých. Známým zástupcem je koutule skvrnitá. Podobně jako komár tygrovaný jde o zavlečený druh, který původně pochází z jihovýchodní Asie. Je malá a má světle hnědou barvu. Koutule skvrnitá se často vyskytuje ve stodolách a přírodních budovách.
Proč nám sají krev?
Komáři se po většinu svého života živí rostlinami. Svým sosákem sají šťávu bohatou na cukr z listů či nektar z květů. Samcům tato výživa bohatě stačí. Problémem jsou v tomto případě samice: potřebuje bílkoviny, aby její vajíčka mohla před nakladením dozrát. A přesně tady vstupujeme do hry my lidé. Samičky komárů nás koušou, aby získaly krev bohatou na bílkoviny. Při bodnutí vrtají komáři se svými ostrými sosáky (také nazývané proboscis) do jemných krevních cév kůže. Muchničky a pakomárci naopak nebodají, ale odtrhávají malinkaté kousky kůži, dokud se nedostanou ke krve. Pak začínají zvířata sát krev.
Během bodnutí vypouští komáři sliny. Látky, které obsahují, nám rozšiřují cévy a brání srážení krve. To umožňuje hmyzu pokračovat v sání, aniž by se rána uzavřela. Komáří sliny také znecitliví místo kousnutí; proto nevnímáme, že nám komár saje krev.
Teprve když se komár naplno nasytí, anestezie slin vyprchá. Nyní náš imunitní systém zaznamená ránu a poslední zbytky slin a spustí protireakci: V závislosti na typu komára začne oblast svědit, zčervenat nebo otékat. Lidé reagují na bodnutí velmi odlišně. Někomu se vytvoří velmi svědivá boule, jiní si místa sotva všimnou. Mnoho lidí považuje kousnutí muchničky za obzvláště bolestivé. Jejich rány jsou hlubší než bodnutí komáry a způsobují velkou vyrážku. Mohou se objevit i závratě a bolesti hlavy.
Nesmíme komárům ale pouze křivdit. Je mnoho druhů, co nedávají přednost kousání lidí. Někteří dávají přednost sání jiných zvířat, jako jsou ptáci, plazi nebo obojživelníci, a dokonce existují druhy, které se o krev vůbec nezajímají. Přesto je ale právě naše soužití s komáry formováno nenávistí.
Smolaři a šťastlivci
Kdo to nezná: Zatímco někteří lidé jsou pokryti kousnutími od komárů, jiní si prochází v klidu životem a nejsou skoro nikdy bodnuti. Ale proč se to děje? To, že pokousaný člověk má obzvláště „sladkou krev“, a proto přitahuje komáry, je mýtus.
Rozhodující je dýchání, tělesný pach a typ oblečení. Hmyz je přitahovaný především CO2, který vydýcháváme. Někdo toho plynu vydýchá víc než jiný, s tím se ale bohužel nedá nic dělat, to nelze námi nijak kontrolovat. Jiné je to s tělesným pachem: komáry přitahují i složky potu, jako jsou kyseliny mléčná a močová či čpavek. Ten, kdo se po zpocení ihned umyje a převlíkne, je méně náchylný k bodnutí.
Vliv má i barva oblečení. Komáři lépe rozpoznávají tmavé barvy a častěji létají k lidem v takovém oblečení. Mohou se zde i lépe maskovat. Proto je lepší nosit světlá trička a kalhoty.
Dalším důležitým bodem je tělesná teplota. Čím je vyšší, tím je pravděpodobnější, že na ně komáry zaútočí. To je důvod, proč jsou kousnutím častěji postiženi například sportovci a těhotné ženy. Alkohol může také zvýšit tělesnou teplotu a přilákat komáry.
Mohou být komáři užiteční?
I když si toho na těch otravných škůdcích hned nevšimnete, komáři jsou pro ekosystém, a tedy i pro lidi, velmi užiteční. Na jedné straně zvířata, především tropické druhy, opylují mnoho rostlin, jako je například kakaovník.
Na druhou stranu jsou komáři důležitým zdrojem potravy pro mnoho druhů hmyzu, žab, mloků a ještěrek. Některé druhy ptáků, jako je jiřička domácí, také žerou komáry. Stejně jako žáby nebo mloci však nejsou závislí na komárech, ale mohou se obrátit na jiné zdroje potravy, jako jsou moli a brouci, přesto je množství komárů na různých místech světa důležitou potravní složkou pro mnoho živočichů.
Larvy komárů mají také důležitou funkci. Vyvíjejí se ve vodních plochách, jako jsou řeky nebo potoky, a tam filtrují a čistí vodu. Svým metabolismem také zpřístupňují rostlinám živiny, jako je dusík. V neposlední řadě se larvami živí ryby.
Zdroje:
Haupt J, Haupt H: Fliegen und Mücken. Beobachtung – Lebensweise. Weltbild, Augsburg 1998.
