Článek
Ohrožení kvůli několika faktorům
Hustota populace tygrů v chráněných oblastech západního Thajska se podle nových údajů za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobila. Thajsko je posledním přírodním habitatem pro silně ohroženého (a i v zoologických zahradách vzácně chovaného) tygra indočínského (Panthera tigris corbetti). Tento pralesní poddruh největší kočkovité šelmy byl v posledním desetiletí vyhuben v sousedních zemích Kambodža, Laos a Vietnam, především kvůli pytláctví, ztrátě přirozeného prostředí a bezohlednému chytání do pastí.
Neustálá poptávka po tygří kůži, kostech a dalších částech těla používaných v tradiční medicíně v Číně a Vietnamu podporuje pytláctví a nelegální obchod, což představuje hlavní hrozbu pro tygry v celé Asií. Nejohroženější jsou při tom tygr sibiřský, tygr sumaterský a tygr indočínksý, jehož populace se odhaduje na pouhých 200 jedinců, přičemž jen několik z nich žije na dostatečně nerušených a dobře chráněných místech, aby se mohli rozmnožovat.
Nejdůležitější z těchto chráněných oblastí pro tygry je oblast světového dědictví UNESCO Huai Kha Khaeng Thung Yai (zkratkou HKK-TY) tvořící thajský komplex Západního lesa. Nová studie publikovaná v časopise Global Ecology and Conservation nyní dokumentuje trvalé zotavení populace tygrů v rezervaci HKK-TY od zahájení průzkumů pomocí fotopastí v roce 2007. V nejnovějším roce bylo vyfotografováno 94 jednotlivých jedinců tygra indočínského, což je nárůst o 19 jedinců z předchozího roku. V roce 2007 zde žilo dokonce jen 40 jedinců.
Zdravé tygří rodinky
Studie odhalila, že populace tygrů rostla v průměru o 4 % ročně v rezervaci HKK-TY, která je největší a nejdéle chráněnou rezervací, což odpovídá nárůstu hustoty tygrů z 1,3 tygra na 100 čtverečních kilometrů na 2,9 tygra/100 km².
Mezi záběry z fotopastí, které byly v průběhu let pořízeny v HKK-TY, byly i povzbudivé scény zdravých tygřích rodin, včetně jednoho případu, kdy tygří matka a její tři dospělá mláďata pila vodu a odpočívala v malém napajedle o velikosti vířivky. Tato tygří rodina zůstala u vodního zdroje po dobu pěti dnů během vrcholu nebezpečného období sucha.
Výzkumný tým z thajského Ministerstva národních parků, ochrany přírody a rostlin, Wildlife Conservation Society, Kasetsart University a indického Centra pro studium divoké přírody umístil fotopasti na více než 270 samostatných místech v rámci rezervací HKK-TY, což v průběhu 19leté studie poskytlo celkem 98 305 dní dat z fotopastí. Pomocí softwaru, který identifikuje jednotlivé tygry podle jejich jedinečných vzorů pruhů (každý tygr má unikátní mustr, podobný lidskému otisku prstu), vytvořili databázi všech známých tygrů vyskytujících se ve třech rezervacích. Celkem bylo zaznamenáno 291 tygrů starších než 1 rok a 67 mláďat mladších než 1 rok.
Deset z těchto tygrů bylo vyfotografováno ve více než jedné rezervaci, což naznačuje, že jejich teritoria přesahovala hranice rezervací. Autoři studie docházejí k závěru, že každá ze tří rezervací má stabilní rozmnožující se populaci tygrů a že oblast HKK-TY jako celek představuje zásadní místo zdravých tygrů, kteří by potenciálně mohli znovu osídlit okolní oblasti, kde byli vyhubeni.
Úsilí o ochranu se vyplácí
Anak Pattanavibool, spoluautor studie a ředitel thajského odvětví organizace Wildlife Conservation Society, řekl, že populační modely, které berou v úvahu celý rozsah vhodného prostředí dostupného pro tygry v rezervacích a pravděpodobnost, že někteří tygři nebudou nevyhnutelně zachyceni fotopastmi, naznačují, že by v oblasti HKK-YT mohlo být až 140 tygrů.
Obnovení populace tygrů je jasným důkazem toho, že úsilí o jejich ochranu začíná přinášet výsledky. Zejména dlouhodobé kroky k posílení systematických hlídek strážců na kontrolu pytláctví a snahy o zvýšení populace kořisti pro tygry se zdají být účinné. „Úspěch v ochraně přírody vyžaduje čas. Na začátku jsme si nebyli příliš jistí, že to bude možné, ale byli jsme trpěliví,“ řekl Anak. Pro něj nastal zlom v roce 2012, kdy úřady zatkly několik gangů pytláků operujících v oblasti Huai Kha Khaeng. „Tyto případy vyslaly silný signál pytláckým gangům, od té doby přestali do těchto lesů chodit.“
Zdroje:
Duangchantrasiri, S., Sornsa, M., Jathanna, D., Jornburom, P., Pattanavibool, A., Simcharoen, S., … Karanth, K. U. (2024). Rigorous assessment of a unique tiger recovery in Southeast Asia based on photographic capture-recapture modeling of population dynamics. Global Ecology and Conservation, 53, e03016.
Saisamorn, A., Duangchantrasiri, S., Sornsa, M., Suksavate, W., Pattanavibool, A., & Duengkae, P. (2024). Recovery of globally threatened ungulate species in Huai Kha Khaeng Wildlife Sanctuary, Thailand. Global Ecology and Conservation, 53.
