Článek
Sociálně sítě už nejsou vším
Další video, další příběh, další like – Tiktok, Instagram a spol. získaly ve společnosti obrovský význam. Tento vliv je zvláště extrémní u mladých lidí: většina tráví na sociálních sítích alespoň čtyři hodiny denně a každý pátý více než sedm hodin. Především tzv. Reels, tedy nekonečná řada kraťoučkých videí, zabírají mnoho času, protože uživatele mohou bez přestávky koukat dál a dál a dál. Zábavné pranky, virální tance nebo neškodné blbosti – aniž by si člověk toho všiml, díval se tři hodiny v kuse na náhodná videa.
Průzkum však přináší vzrušující zjištění: téměř každý druhý z generace Z (narozeni mezi roky 1995 – 2010) si přál, aby sociální média nikdy nebyla vynalezena. Mezi dotázanými lidmi ve věku 18 až 27 let si vedly zvláště špatně X (neboli Twitter pro nás pamětníky) (50 procent), Tiktok (47 procent) a Snapchat (43 procent) - Instagram byl na 34 procentech. Úplně jinak si vedly zpravodajské aplikace jako WhatsApp a Messenger nebo streamovací služby jako Netflix.
Důvodem pro tenhle trend je zásadní rozdíl hlavních funkcí těchto sociálních sítí – zatímco se na WhatsApp a Messenger lidé spojují s přáteli a komunikuje se svými nejbližšími, je X plný šílených lidí s bláznivými názory. Tam jde ve většině případů jen o to svými agresivními zprávami urazit kohokoliv, co není stejným názorem, a vypustit do éterů myšlenky, o které nikdo nestojí. Streamovací služby na druhou stranu nabízí zábavný (a většinou dokonce kvalitní) entertainment, zatímco na Instagramu a TikTok převahují povrchnost a zášť. Vedoucí studie Jonathan Haidt věří, že by bylo mnohem méně lítosti a negativních pocitů, kdyby se chytré telefony používaly pouze ke vzájemnému posílání zpráv, sledování filmů a vyhledávání užitečných informací nebo videí.
Nejen v Americe, i v Evropě mají stejný názor
Převážně rozpačitý postoj vůči sociálním sítím sdílí i mnoho mladých dospělých v Evropě. V sociálním okolí generace Z by bylo mnohem méně hádek, kdyby neexistovaly sociální sítě. TikTok, X, Threads, to vše zatěžuje psychiku. Příliš často se obrovský počet mladých lidí porovnává s hrstkou úspěšných influencerů, čímž mohou růst deprese. 37 procent respondentů uvádí, že sociální média mají negativní vliv na duševní zdraví. U žen je toto číslo dokonce výrazně vyšší (44 procent) než u mužů (31 procent).
Dalším problémem je nejistota toho, co je skutečné, a co ne. To může sahat od neškodných nepravd, jako krásné dovolené na průměrných místech nebo šťastné vztahy v rozhádaných rodinách, přes podvody typu „Pošlete mi jen pár korunek, a já vám ukážu, jak se z vás stane milionář“ až po nebezpečné falešné informace a fake news, které ovlivňují myšlenky a chování nás všech. Stalo se velmi těžké rozlišit mezi tím, co je skutečné a co není.
Starší generace to nevidí tak negativně
Průzkum ukazuje, že mileniálové (1981-1995) jsou méně kritičtí k sociálním platformám a jejich vlastnímu uživatelskému chování – také proto, že věří, že to mají mnohem lépe pod kontrolou. Věří, že aplikace mají pozitivní vliv na jejich život, mohou být používány pro inspiraci nebo zlepšení se ve vlastních koníčcích. Mohou taky sloužit jako boj proti nudě, protože sociální sítě nabízejí odreagování od každodenního života.
Ale: Jak by vypadal každodenní život, kdyby aplikace ve skutečnosti nebyly vynalezeny? Měli bychom pak lepší, nebo horší život? Nebo by se v základě nic nezměnilo? Trávili bychom více času s našimi přáteli v opravdickém životě, nebo bychom je víc a víc ztratili z očí?
Zdroje:
https://www.asiafinancial.com/nearly-half-of-gen-z-wish-tiktok-was-never-invented-us-poll
