Hlavní obsah
Lidé a společnost

Můj život za život jiného. Jak daleko je člověk v nouzi schopný zajít?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Canva

Často slýcháme „Pro svou rodinu udělám vše“, nebo „Kdo ti ublíží, toho zabiju!“ Ale jak daleko je člověk doopravdy schopný zajít? A jsou situace, kdy porušíme vlastní morální pravidla?

Článek

Říká se, že jsme nejvyspělejším druhem na světě. Jenže čím přesně se lišíme od zvířat? Už staří filozofové se zabývali touto otázkou. Je to naše komunikace? Spíše ne, všechna zvířata jistým způsobem se sebou komunikují. Že by palce? Určitě nám v historií pomohlo mít tyto speciální prsty, jenže i koaly a ostatní primáti mají tento šikovný evoluční nástroj. A co třeba empatie a schopnost, vžít se do jiného jedince? I to není ono, oboje bylo již prokázáno například u delfínů, slonů a havranů. Poslední vlastností jsou morální základy.

Chovat se podle jistých nepsaných pravidel a hledět na morálně korektní chování je čistě lidská doména. Alespoň zatím, i když je velmi nepravděpodobné, že bychom smysl pro morální rozhodování našli třeba u veverek, labutí či šakalů. Každý z nás máme vlastní morální kompas. Každý z nás si ustanovil osobní pravidla, která by nikdy nepřekročil. Ale je tomu tak? Opravdu bychom je nikdy nepřekročili? Nebo jsme se jen ještě nikdy neocitli v situaci, kdybychom mohli naši morálku skutečně podrobit zkoušce?

The Push – televizní experiment

Znáte „kouzelníka“ Derrena Browna? Je to mentální mág a poslední dobou spíše televizní persona z Velké Británie. Roku 2016 natočil pořad se skrytou kamerou „The Push“. Pod ochranným pláštěm známé fráze „sociální experiment“ chtěl najít odpověď na otázku, jestli je obyčejný člověk schopný zahodit za hlavu morální zásady, pokud je jeho vlastní život v ohrožení, zda by náhodný jedinec mohl být psychologicky donucen k ospravedlnění nelidského zločinu.

Ale popořádku. V této show se dostal Chris, náhodně vybraný člověk, na hodně prestižní večírek vymyšlené organizace „What would you do“ (tedy „Co byste udělal“), kde se sbírají peníze pro chudé děti. Chris ihned zapadl do společnosti (ačkoli do ní ani nepatřil). Rychle se dal do řeči s organizační partou a než i všiml, o co vlastně jde, rozmluvil se s ním i samotný šéf organizace pořádající tuto party. Čím déle večírek trval, tím více byl Chris zabudovaný do organizace. Zajímavé bylo, že výhradně všichni účinkující večírků byli herci – mimo Chrise. Koncept je tedy jasný: Vezměte jednoho nic netušícího člověka vybraného pro jeho lidskou sugestibilitu a proveďte ho řadou drobných úkolů, díky nimž bude pomalu vnímavější k provedení toho finálního nemyslitelného úkolu.

Nejdříve se tedy postaral spolu s novými přáteli o to, aby vegetariáni na večírku měli dost jídla. Tím, že vegetariánské jednohubky došly, označoval i nevegetariánské pokrmy jako čisté od zvířecích produktů. S tím neměl skoro žádný problém, přeci jen o nic moc velkého nešlo. Následně se situace ale razantně zhoršuje. Šéf firmy údajně dostane infarkt a zemře přímo v rukou jeho strážce a Chrise. Strážce přesvědčuje Chrise, že mrtvolu musí pro zatím schovat, protože večírek je příliš důležitý pro všechny ty děti, a později ho musí spálit. Chris lehce panicky souhlasí. Trochu později se o smrti šéfa dozví i zbytek důležité skupinky, která se během večera ocitla kolem Chrise, a donutí ho jít ještě dál – má se vydat za nového šéfa organizace a promluvit k slavným a bohatým, kteří chtějí přispět hladovým dětem. Chris je tedy víc a víc vsáknut do situace, kde zásadně mění své obvyklé chování, protože to ten chaos vyžaduje.

Nyní přichází hlavní zápletka – na večírek se dostavila manželka zdánlivě zesnulého šéfa, která říká skupině, že její manžel má vzácnou nemoc, kdy omdlí tak silně, že se jeví jako mrtvý. Chris a jeho skupina se tedy vrací namísto, kam mrtvolu schovali, a skutečně se tam již nenachází. Šéf šel na střešní terasu, kde poslouchá diktafon, který byl po celou dobu zapnutý. Ví o plánech zpopelnit jeho tělo, ví o nezájmu o jeho zdraví a ví, že Chris nyní získal slávu za úspěšný večer. Hrozí nahlásit tyto zločiny policií, aby všichni účinkující skončili za mřížemi. Skupina se teď snaží přesvědčit Chrise, aby šéfa shodil ze střechy – psychické vydírání a domlouvání ze všech stran posouvá náhodného týpka do nesmírného tlaku. Ale Chris to neudělal. Jak se na konci epizody dozvíme, byl jediný z celkem čtyř kandidátů, jenž se takto rozhodl. Ostatní tři skutečně strčili šéfa ze střechy.

Můžeme diskutovat o tom, jestli už samotná show nepřekročila jistá pravidla tím, že tlačila nic netušící lidi do takových psychicky náročných a přehnaně neetických rozhodnutí. Z mého pohledu – ano, ale to se dalo od Derrena Browna, jenž rád testuje hranice dobrého vkusu, čekat.

Lidská morálka – vratká konstrukce

Tato netflixová show ukázala, že někdo dokáže v naprosto šílených situacích, na které se nikdo nedokáže připravit, reagovat extrémním způsobem. Každý z nás má hodně rychlé prsty, když jde o to napsat někomu komentář nebo do zprávy, jak se měl dotyčný v různých situacích zachovat. Jenže dokud člověk sám takovou situaci nezažil, nikdy si nemůže být na 100 % jistý, jestli by dokázal při takovém nátlaku najít během pár vteřin optimální cestu z problému. V tomto případě znamenala smrt jednoho záchranu malé skupiny lidí, a 75 % účinkujících pořadu se rozhodlo ukončit život „nepřítele“ pro vlastní blaho.

S tuto problematikou se zabývá i známá filozofická otázka ohledně tzv. Trolley-Problem. Vlak se nekontrolovaně řítí ke skupině pěti dělníků na stavbě kolejí. Výhybkář může vlak odklonit na vlečku, kde pracuje pouze jeden člověk. Měl by obětovat jednu osobu, aby zachránil pět dalších? Kromě možnosti nechat zemřít stavebníka na vlečce změnou výhybky, obsahuje problém ještě dvě další varianty: Ve druhé verzi, tzv. smyčkovém scénáři, vlečka později vede zpět na hlavní kolej, na které stojí pět stavebních dělníků.

Při výměně výhybky muž na vlečce umírá, ale jeho tělo brání vagónu, aby se svezl zpět na hlavní kolej. Na rozdíl od prvního scénáře je smrt jednotlivého člověka nejen akceptována, ale jeho tělo je specificky použito jako brzda k záchraně skupiny stavebních dělníků. Ve třetím scénáři vede přes koleje most. Pětici stavebních dělníků lze před blížící se tramvají zachránit jen tehdy, když jednoho člověka shodíme z mostu na koleje. I v tomto scénáři je pro záchranu ostatních nutná smrt jedince – stejně jako v Brownovém pořadu.

V show se tři ze čtyř obyčejných lidí rozhodlo pro vraždu, aby tím zachránili vlastní život. Jak byste se rozhodli vy?

Zdroje:

https://www.indiewire.com/features/general/the-push-netflix-review-ending-derren-brown-twist-1201933412/

https://www.spiegel.de/wissenschaft/mensch/trolley-problem-wuerden-sie-einen-menschen-opfern-um-fuenf-andere-zu-retten-a-f7714fe4-a8c4-440c-989e-e7de9f669d04

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz