Článek
Hypochondři si vždy až přehnaně starostlivě hlídají své tělo a mají tendenci interpretovat neškodné příznaky jako počátek vážné nemoci. Z malé plynatosti se v myšlenkách hypochondrů rychle stane nebezpečný zánět slepého střeva a bolavé svaly na noze by mohly přeci být znamení trombózy. To může být děsivé – a zřejmě právě to vede k tomu, že hypochondři nežijí tak dlouho jako lidé, kteří se o své zdraví méně starají.
K tomuto závěru došli vědci ze Švédska. Jejich studie zjistila, že lidé s hypochondrickou poruchou umírají v průměru o pět let dříve než ti, kteří žijí uvolněnější život.
Co je to hypochondrická porucha
Hypochondrická porucha je psychosomatické onemocnění charakterizované neopodstatněným strachem z fyzické nemoci, zvýšenou introspekcí a přeceňováním tělesných vjemů. Až do roku 2023 se používal spíše obyčejný termín hypochondrie, jenže nyní se tento psychický problém zařadil mezi poruchy.
Obecný strach z nemoci se může objevit i u duševně zdravých lidí. Zatímco tyto „občasné hypochondry“ uklidňuje, když jim lékař objasní určité symptomy a nediagnostikuje konkrétní nemoc, lidé s hypochondrickou poruchou žijí s těžkou nejistotou, že nelze vždy najít jasnou příčinu každého fyzického symptomu, a to i poté, co navštívili lékaře.
Studie ukázala – strach je největším nepřítelem
Tým vedený Davidem Mataix-Colsem z Karolinska Institute ve Stockholmu porovnal údaje o zdraví a úmrtí 4 129 pacientů s diagnózou hypochondrické poruchy se 41 290 lidmi bez hypochondrické poruchy. Vědci se ujistili, že lidé byli srovnatelného věku a žili v podobných životních podmínkách. Údaje vědci sbírali z časového úseku 24 let.
Ve zkoumaném období zemřelo celkem 2 029 osob. 268 zesnulým lidem byla diagnostikována hypochondrická porucha. Zbývajících 1 761 osob patřilo do kontrolní skupiny. Výsledky ukázaly, že hypochondři umírali v průměru ve věku 70 letech, zatímco ti bez hypochondrické poruchy umírali až ve věku 75 letech.
Vědci pozorovali přirozené i nepřirozené příčiny smrti u hypochondrů. Největší rozdíl mezi skupinami se našel u zvýšeného rizika úmrtí na kardiovaskulární a respirační onemocnění, navíc bylo riziko sebevraždy u lidí s diagnózou čtyřikrát vyšší než u nehypochondrů. Riziko úmrtí na rakovinu však bylo podobné jako u lidí v kontrolní skupině.
Vědecký tým zatím přesněji nezkoumal, proč hypochondři častěji trpí kardiovaskulárními a respiračními chorobami, mají ale podezření, že postižení jsou kvůli svým děsivým obavám příliš často v příliš velkém stresu. Z dlouhodobého hlediska by zvýšený stres mohl narušit imunitní systém a způsobit chronické záněty. Neustálé obavy by je také mohly vést ke konzumaci alkoholu nebo nikotinu, což představuje další rizika pro kardiovaskulární systém.
Tichý zabiják: stres
Už v roce 2016 ukázala norská studie, že hypochondři mají až o 70 procent vyšší riziko srdečních onemocnění. Výrazný strach z nemocí může také vést k tomu, že budou častěji chodit k lékaři a budou nemocemi ještě více zaneprázdněni, vystresovaní nebo se naopak návštěvám lékaře ze strachu z diagnózy úplně vyhýbají, čím si způsobí ještě více stresu. Někteří se kvůli tomu dokonce zcela obrátí od lékařského systému, což může vést k tomu, že vážná onemocnění budou diagnostikována příliš pozdě nebo nikdy.
Zjištění švédských vědců se ale netýkají tzv. obyčejných hypochondrů, ale těch s výraznou úzkostnou psychickou poruchou. Ta se však dá léčit, například kognitivně behaviorální terapií nebo různými relaxačními technikami. V nejhorších případech mohou pomoci i antidepresiva.
Zdroje:
Mataix-Cols D, Isomura K, Sidorchuk A, et al. All-Cause and Cause-Specific Mortality Among Individuals With Hypochondriasis. JAMA Psychiatry. Published online December 13, 2023.
Berge LI, Skogen JC, Sulo G, et alHealth anxiety and risk of ischaemic heart disease: a prospective cohort study linking the Hordaland Health Study (HUSK) with the Cardiovascular Diseases in Norway (CVDNOR) projectBMJ Open 2016;6:e012914. doi: 10.1136/bmjopen-2016-012914
