Článek
Začátek kariéry
Nellie Blyová se narodila jako Elizabeth Jane Cochranová v roce 1864 v americké Pensylvánií. V roce 1884 Cochranová napsala editorovi misogynního článku v Pittsburgh Dispatch temperamentní dopis, ve kterém si stěžovala na obsah sloupku. Redaktor deníku George Madden byl kvalitou dopisu tak ohromen, že jí nabídl práci reportérky. Jelikož momentálně hledala práci, nabídku s radostí přijala. Tam také začala používat svůj pseudonym Nellie Blyová, podle hlavní postavy populární písně Stephena Fostera z roku 1850.
Nellie Blyová napsala několik investigativních článků pro noviny, jež by se kvalitativně daly považovat i za práci 21. století. Později byla přesunuta k oddělení ženských záležitostí. S tím se ale nechtěla spokojit, proto opustila na jaře 1887 noviny Pittsburgh Dispatch a odešla do New Yorku. Tam byla na podzim roku 1887 přijata jako reportérka novin Josepha Pulitzera New York World, v tu dobu jedny z nejprestižnějších a nejdůležitějších novin v celé Americe. Jejím prvním úkolem bylo podávat zprávy o podmínkách v azylu pro duševně nemocné ženy na newyorském Blackwell's Island v East River. Aby mohla napsat investigativní články důstojné její vlastní úrovni, nechala se na deset dnů zavřít do ústavu, aby mohla na vlastní kůži zažít léčbu a životní podmínky pacientů.
Pobyt v ústavu
Pro Blyovou nebylo snadné dostat se do psychického ústavu. Musela přesvědčit policii, soudce i lékaře, aniž by si jeden z nich všiml, že jde o žurnalistku, která plánuje dostat se do ústavu schválně. Díky několika trikům (zůstala vzhůru celou noc, aby měla vytřeštěné oči, začala kolem sebe nadávat a urážet lidi) se jí to povedlo a byla na několik dní převezena na Blackwell's Island.
Blyová zažila žalostné podmínky na vlastní kůži. Po deseti dnech azyl opustila. Její článek byl publikován 9. října 1887 a později se stal senzací, když vyšel v knižní podobě jako „Deset dní v blázinci“. Článek podnítil azylový dům k provedení reforem a přinesl Blyové slávu. Měl významný dopad na americkou kulturu a zahájil éru investigativní žurnalistiky.
Cesta kolem světa a poslední roky
V roce 1888 se New York World rozhodl, že Nellie Blyová by měla využít svůj autorský talent k tomu, aby napsala jedinečný článek o cestě kolem světa. Proto měla napodobit výpravu z románu Julese Verna „Cesta kolem světa za 80 dní“. Cestu dlouhou přes 32 800 kilometrů zahájila 14. listopadu 1889 v New Yorku a procestovala Anglii, rodné město Julese Verna Amiens, italské Brindisi, cejlonské Colombo, Hongkong, Čínu, Japonsko a San Francisco. Konkurenční noviny Cosmopolitan se dozvěděly o tomto projektu a poslaly vlastní novinářku Elizabeth Bislandovou na cestu kolem světa, aby překonala dobu cestování Nellie Blyové. Z cesty se tak stal závod. Po 72 dnech, 6 hodinách, 11 minutách a 14 sekundách dokončila Blyová cestu v tehdy rekordním čase 25. ledna 1890 a závod jednoznačně vyhrála. Byla jednou z prvních, které podnikly takovou cestu bez mužského doprovodu, což z ní udělalo hrdinku a vzor mnoha dalších žen.
V roce 1895, ve věku 31 let, se Blyová provdala za 70letého milionáře Roberta Seamana. Po jeho smrti v roce 1904 se psaní vzdala, aby se mohla starat o vedení jeho společnosti Iron Clad Manufacturing Company. Později se vrátila k žurnalistice. V roce 1913 referovala o konferenci na téma volebního práva žen a v roce 1914 – nyní situována v Rakousku – informovala o válečné frontě v Evropě na začátku první světové války. V roce 1919 se Blyová vrátila z Evropy do New Yorku. V roce 1922 zemřela na zápal plic ve věku 57 let.
Do dnes patří Blyová mezi nejvlivnější reportérky všech dob, a zásadně změnila pojem investigativního žurnalismu.
Zdroje:
Bell J, Hershman T. Holland A. 2021. On this day she : putting women back into history, one day at a time.
Bly N. 1887. Ten Days in a Mad-House.
