Článek
Jediný přeživší
Čínský rodák Poon Lim byl během druhé světové války palubním lodníkem na britské osobní nákladní lodi Ben Lomond, která cestovala z Kapského Města do Surinamu. Němci zachytili loď 1 200 kilometrů východně od Amazonky a dvojice torpéd se postarala o potopení lodi za pouhé dvě minuty. Z celkem 53 mužů na palubě byl Lim jediný, kdo útok přežil. Opravdické peklo ale začalo až následující dny, kdy strávil neuvěřitelných 133 dnů tím přežít jako trosečník zmítaný na moři.
Britská loď, na které Lim pracoval, byla sice ozbrojená, ale pohybovala se velmi pomalu a plula sama. Německá ponorka U-172 ji zachytila 23. listopadu a zaútočila na loď dvěma torpédy. Když se loď začala potápět do chladného Atlantského oceánu, Poon Lim dokázal popadnout záchrannou vestu a skočil přes palubu dříve, než explodovaly lodní kotle.
Asi po dvou hodinách ve vodě narazil na zhruba dvou a půl metrový čtvercový dřevěný vor a vyšplhal na něj. Lim měl obrovské štěstí, na tomto voru se nacházelo několik cenných zásob – pár plechovek sušenek, čtyřicetilitrový džbán vody, trochu čokolády, celý pytel s kostkami cukru, několik světlic, dvě dýmovnice a v neposlední řadě tam ležela funkční baterka.
Boj o přežití začal
Lim se zpočátku udržoval naživu pitím vody a precizně naplánovaným a chytře odměřeným pojídáním jídla na voru, ale později se uchýlil k rybaření a chytání dešťové vody do plátěné záchranné vesty, aby své zásoby mohl aktivně naplňovat. Nebyl příliš dobrým plavcem, proto často, a především v noci přivazoval své zápěstí lanem na raftu pro případ, že by byl silnější vlnou shozen do oceánu. Z drátu, jenž našel v baterce, si vyrobil rybářský hák a z lana na voru udělal rybářský vlasec.
Pro větší ryby vytáhl z prkna na dřevěném voru velký hřebík a ohnul ho do háku. Když chytil rybu, rozřízl ji nožem, který vyrobil z plechovky od sušenek. Rybu následně sušil na konopném vlákně nad vorem, které bylo využito i jako stínidlo, aby Poon neseděl bez ochrany na slunci. Jednou musel čelit velké bouře, během které ztratil čerstvě chycenou rybu a veškerou pitnou vodu. Sotva živý Poon dokázal ulovit ptáka a vypil jeho krev, aby mohl přežít.
Později se pokoušel chytat žraloky pomocí zbytků tohoto uloveného ptáka, kterého použil jako návnadu. První žralok, který si chtěl pochutnat na návnadě, byl sice dlouhý jen trochu více než jeden metr, ale i to bylo pro hladového a žíznivého Poona jako božská mana. Zapletl lano, aby mělo dvojnásobnou tloušťku, a zabalil si ruce do plátna, aby mohl žraloka chytit.
Žralok na něj na voru zaútočil, a tak použil Poon napůl s mořskou vodou naplněný džbán, aby žraloka zlikvidoval. Poté ho Poon Lim rozřízl a vysál mu krev z jeho jater. Celé dny nepršelo a on byl bez vody; parybí krev uhasila jeho žízeň. Poté ploutve odřízl a nechal je uschnout na slunci – hainanská pochoutka, a první možnost znovu jíst něco, co znal z domova. Později říkal, že právě tento moment mu dal znovu sílu dál bojovat o svůj život.
Poslední dny před záchranou
Kromě spálení sluncem a mořské nemoci musel Poon také trpět agónií při sledování člunů proplouvajících kolem něj. Bezmocně se díval na to, jak byl ignorován nákladními loďmi a celou četou hlídkových letadel amerického námořnictva. Poon si myslel, že pomoc mu nenabízejí proto, že je Číňan. Je však třeba poznamenat, že v té době bylo velice známou taktikou nepřátelských ponorek položit na moře figuríny zdánlivých přeživších, aby následně přepadli kohokoliv, co se bude snažit mu pomoct. Dokonce německá ponorka viděla zasaženého Poona, ale nepomohla.
Poon počítal dny po ztroskotání vázáním uzlů na laně, ale poté, co strávil tak dlouhou dobu na moři, usoudil, že nemá smysl počítat dny, a místo toho začal počítat úplňky. Jako zázrakem byl vor po více než čtyřech měsících na moři objeven třemi brazilskými rybáři. Poon zhubl o 9 kg a strávil čtyři týdny v nemocnici, ale plně se zotavil. Dodnes nikdo nestrávil déle na moři v raftu než právě on. Jak Poon řekl o svém rekordu před svou smrtí: „Doufám, že ho nikdo nebude muset překonat.“
Byla mu udělena medaile Britského impéria (BEM) a Královské námořnictvo začlenilo jeho příběh do příruček technik přežití. Po válce se Lim rozhodl žít ve Spojených státech, kde sice byla již dosažena kvóta čínských imigrantů, ale díky své slávě a pomoci senátorovi Warrena Magnusona dostal zvláštní povolení, a nakonec získal americké občanství.
Zdroje:
Ruthanne Lum McCunn: Sole Survivor
