Článek
Největší pták džungle
Kasuár přilbový je druhý největší žijící pták v Austrálii a třetí největší žijící pták na celém světě; větší jsou jen pštrosi (Struthio) a emu velký (Dromaius novaehollandiae). Dospělí kasuáři jsou vysocí až 1,70 metru a váží až 70 kilogramů. Samice jsou zhruba o 30 % větší než samci, ale jiný vzhledový pohlavní dimorfismus se nevyskytuje.
Kasuáři mají na hlavě velkou přilbu pokrytou zrohovatělou tkání, která slouží jako ochrana hlavy a očí, když se zvířata prodírají podrostem, nebo při soubojích se soupeři. Také je možné, že přilba má termoregulační funkci. Krevní oběh se v přilbě ochladí, a zvířata se tak nepřehřejí. Hlava a krk jsou bez peří; Většina holé kůže je zbarvena jasně modře, pouze pruh na zadní straně krku a několik laloků kůže na přední a zadní straně krku jsou zbarveny červeně. Peří je v dospělosti leskle černé. Mladí či napůl dospělí kasuáři mají hnědé opeření, světlejší barvu kůže a kratší kožní laloky na krku.
Jejich tříprsté nohy mají nebezpečně ostré drápy, především vnitřní dráp je dlouhý až 12 centimetrů a připomíná dráp Velociraptorů. Tyto nohy a drápy používají kasuáři k obraně před nepřáteli, jako jsou dinga, ale i v souboji s jinými kasuáry. Ptáci dokážou dosáhnout rychlosti až 50 km/h a vyskočit až 1,5 m vysoko. A aby toho nebylo málo, jsou také vynikajícími plavci.
Kasuáři se vyskytují na Nové Guineji a ve státě Queensland na severovýchodě Austrálie. Tam vedou plachý a nenápadný život v podrostu bohaté vegetaci, v deštných pralesích a savanových lesích. Kasuár se živí především ovocem, houbami, hmyzem, drobnými savci a ptáky či vejci. Kromě období rozmnožování žijí samotářsky a jsou velmi teritoriální.
Ohrožení giganti pralesa
IUCN klasifikuje kasuára jako „neohrožený“ druh. Odhady ještě žijících jedinců současné populace ve volné přírodě se pohybují od 1 500 do 10 000 zvířat. Přesto jsou ohroženější než před několika lety. Důležitou roli v tom hraje ztráta přirozeného prostředí. V Austrálii, kde jsou zvířatům k dispozici jen malé plochy pralesu, jim jsou nebezpečná také divoká domácí prasata, která kradou snůšky a požírají kuřata. Největším nepřítelem je ale silniční doprava, v některých národních parcích způsobují největší ztráty příliš rychlá auta a kamiony.
Každý rok zemře asi 10 kasuárů při nehodách ve volné přírodě (zabití na silnici). Na Nové Guineji jsou kasuáři hojně loveni pro své peří, které se používá jako slavnostní pokrývky hlavy. Problematické je i opakované krmení kasuárů turisty: Jakmile zvířata rozpoznají lidi jako potenciální zdroj potravy, vyvine se u nich agresivní chování a ztrácejí přirozenou plachost. To může být velmi nebezpečné především pro nás lidé.
Nejnebezpečnější pták na světě
Když zahlédnete kasuára z dálky, viděli byste majestátního klidného ptáka žijící si svůj život v deštných pralesích. Jenže v tomto zvířeti se skrývá možná nejnebezpečnější nejedovaté zvíře Austrálie, a zdaleka nejnebezpečnější pták na světě. Útoky tohoto novodobého dinosaura jsou životu nebezpečné, a nevzácně končí fatálně.
V roce 2019 byl muž v americkém státě Florida smrtelně napaden kasuárem, kterého choval v soukromí na zahradě. Zřejmě se pokusil vyjmout vejce z výběhu zvířete, což se kasuárovi nelíbilo. To je jedním z důvodů, proč jsou kasuáři považováni za nebezpečné. Svou snůšku, která se obvykle skládá ze čtyř vajec, brutálně brání. Ale ještě před tímto incidentem byl kasuár známý jako „vražedný pták“.
Existuje případ z roku 1926, kdy byl chlapec v Austrálii napaden kasuárem, který zabloudil na farmu. Místo toho, aby nechali zvíře na pokoji (tím by totiž samovolně zase odešel zpět do džungle), začali obyvatele farmy napadat ptáka. Kasuár se poté začal bránit, což chlapec bohužel nepřežil. Silné drápy mu rozřezali břicho.
Kasuár přilbový je vysoký jako dospělý člověk.
Blízká příbuznost s dinosaury
Stejně jako jejich příbuzní emu a pštrosi jsou kasuáři tzv. paleognáti. To znamená, že jsou na základě tvaru a stavbě zobáku řazeni do pravěkých ptáků, kteří jsou stále poměrně blízce příbuzní létajícím dinosaurům, jako byl archaeopteryx, a raptorům. V roce 2017 byl také popsán dinosaurus, který již měl křídla a vypadal podobně jako dnešní běžci – chodil po dvou nohách, křídla byla zakrnělá a na hlavě měl přilbový útvar. Přilba kasuára je další společnou vlastností jeho a dinosaurů. Kasuáři používají svůj „hřeben“ k regulaci tělesné teploty. To je nutné v oblasti jejich tropického rozšíření a kvůli jejich černému peří, aby se zvířata nepřehřívala. Podobné struktury lze nalézt i v hrbech dinosaurů, jako byli třeba spinosaurus nebo ouranosaurus.
Možná poskytuje i speciální peří kasuárů informace o jejich blízkém vztahu k vyhynulým prehistorickým zvířatům. Mají na sobě vysoce specifický lesk, který je odlišuje od všech ostatních prehistorických ptáků a naznačuje přímý vztah k dinosaurům. Místo toho, aby vytvářeli lesk s vrstvami keratinu jako ostatní ptáci, mají kasuáři jedinečnou vlastnost v trubkovitých stvolech jejich peří. Je tam ukotven eumelanin, díky čemuž se peří jeví jako černé. Ta je ukotvena ve speciálních melanozomech (buňkách se zásobou pigmentu), které zabraňují odrazu světla. Tento proces současně vede k vyššímu zrcadlovému odrazu a peří kasuárů tím připadá obzvláště lesklé.
Zdroje:
Eastick DL et al. 2019. Cassowary casques act as thermal windows. Scientific Reports 9, 1966.
https://www.iucnredlist.org/species/22678108/131902050
