Článek
Pyramidy v Gíze nyní stojí uprostřed pouštní krajiny, jsou obklopeny pískem a skalami a jsou několik kilometrů vzdálených od svěžích břehů Nilu. Jejich izolace od bujného života kolem nejdelší řeky Afriky zesiluje dojem majestátních relikvií ze zmizelého království, ale nebylo tomu tak vždy: Nová studie naznačuje, že pyramidy kdysi stály vedle hlavního ramene Nilu, který se hemžil loděmi.
„Myslíme si, že to byla superdálnice pro starověký Egypt,“ říká geomorfoložka Eman Ghoneimová, profesorka na University of North Carolina, Wilmington.
Řeka úplně zmizela
Dnes je na úpatí egyptské náhorní plošiny postaveno celkem 31 pyramid, jejichž stavba se konala mezi 27. a 18. stoletím před naším letopočtem – tedy po dobu téměř 1000 let. Výzkumníci dlouho předpokládali, že byly postaveny vedle nebo hodně blízko vyschlého kanálu Nilu, jenže žádné dřívější studie toto tvrzení nedokázaly, ačkoliv bylo nalezeno mnoho vyschlých koryt na jiných místech kolem Nilu.
Ghoneimová a její kolegové jsou první, co zmapovali část starověkého kurzu Nilského ramene kolem pyramid – a zjistili, že je mnohem větší, než se očekávalo. Jejich studie, publikovaná v časopise „Communications Earth & Environment“, popisuje detekci nyní již zmizelého ramene Nilu na satelitních fotografiích a geofyzikální ověření jeho cesty.
Výsledkem je mapa 64 kilometrů dlouhého úseku ztracené vodní cesty mezi městem Lišt, asi 50 kilometrů jižně od Káhiry, a místem pyramid v Gíze.
Dnes stále přežívá jen malý kanál Bahr el-Libeini poblíž pyramid Abúsír, ale tento kanál Nilu byl kdysi místy skoro kilometr široký a někdy i více než 25 metrů hluboký. Autoři nejnovější studie ho pojmenovali větev Ahramat, z arabského slova pro pyramidy (al-ahram).
Divoká řeka konečně potvrzena
Ghoneimová, která vyrostla v Egyptě, poprvé viděla stopy větve Ahramatu asi před dvěma lety na multispektrálních satelitních fotografiích zobrazující data zachycená ve vlnových délkách světla, které oko nevidí. Také zkoumala digitální výškové modely extrahované z dat satelitního radaru. Ghoneimová identifikovala známky dávno ztraceného ramene, kterou nyní pokrývají pouštní písky a mnoho staletí zemědělského rozvoje. Taková satelitní data nebyla dříve k dispozici, a tak se zdá, že je to poprvé, kdy byla identifikována významná délka zmizelého nilského kanálu.
Oblast se asi před 12 000 lety změnila z pouště na prostředí podobné savanám v důsledku vzestupu globální hladiny moří po poslední fázi doby ledové. Zhruba před 12 000 až 5 000 lety byla velká část údolí Nilu nehostinná kvůli vysoké hladině vody a bažinatému prostředí – čemuž se říká období „divokého Nilu“.
Lidé začali do údolí Nilu vstupovat až poté, možná kvůli rybaření, a kolem roku 2700 př.n.l. se různá ramena Nilu dostatečně „zklidnila“ pro založení egyptské Staré říše, i když rozsáhlé záplavy byly stále časté.
Počátek pyramid
Větev Ahramat musela být důležitou vodní cestou během Staré říše asi do roku 2200 př. n. l. Důležité je, že říční rameno umožnilo lodím převážet stavební materiály pro mnoho pyramid postavených v té době. „Staří Egypťané využívali hlavní vodní cestu k přepravě velmi těžkých stavebních materiálů a dělníků na místa pyramid,“ říká Ghoneimová. „Takže tuto větev používali jako dálnici.“
V některých případech větev Ahramat protékala jen několik set metrů od samotných pyramid. Mnoho pyramid bylo spojeno hrázemi s chrámy na starověkém břehu řeky, které mohly sloužit jako přístavy. Je tedy možné, že jen díky tomuto, v dnešní době již neexistenčnímu, rameni Nilu stojí pyramidy tam, kde každý rok přilákají několik tisíců turistů.
Zdroj:
Ghoneim E. et al. The Egyptian pyramid chain was built along the now abandoned Ahramat Nile Branch. Communications Earth & Environment volume 5, Article number: 233 (2024)
