Článek
Naši nejbližší příbuzní
Šimpanz učenlivý je společně se šimpanzem bonobo mezi zvířaty našim nejbližším příbuzným – zhruba 98 % genofondu šimpanze je totožný s lidským. V divoké přírodě je najdeme výhradně v tropickém deštným pralese v Africe. Šimpanzi patří mezi nejinteligentnější zvířata na světě, jejich schopnost komunikace je podivuhodná, sociální život je vyspělý jako u lidí, a dokonce bylo často pozorované používání nástrojů.
Tato nadměrná míra inteligence má ale i negativní následky, a to velký potenciál na agresivní chování. Šimpanz je jedno z nejnebezpečnějších zvířat na světě. Díky spolupráci ve skupině jsou schopní lovit jiné primáty, a dokonce malé antilopy, a jsou vysoce teritoriální. Nejen, že byly pozorovány vnitrodruhové konflikty podobající se brutálním bitvám nás lidí (ve vědeckém žargonu se těmto konfliktům dokonce říká „šimpanzí války“), v roce 2021 zaútočila skupina šimpanzů na gorilí rodinu a zabila jim mláďata. Tento útok byl první zaznamenaný „teroristický útok“ zvířete na jiný druh, aniž by byl involvován lov za účelem utišit hlad. Dokonce v zoo patří útěk šimpanze mezi to nejhorší, co se může stát. Je tedy šílené si myslet, že by někdo chtěl mít doma právě tohoto primáta –takové zvíře do domácnosti absolutně nepatří. Kdyby se tím řídila i Sandra Heroldová z Ameriky, následující nehoda by se nikdy nestala.
Domácí šimpanz Travis
V únoru 2009 napadl Travis, 14letý šimpanz, Charlu Nashovou, kamarádku Sandry. Během jeho agresivního výbuchu utrhl Charle nos, uši a ruce a oslepil ji. Jeho majitelka Sandra do něj celou dobu bušila, a dokonce bodala nožem, než přijela policie a zastřelila Travise. Ale jak se mohl tento incident stát? Travis do té doby nikdy neukázal známky agrese vůči lidem, a už vůbec ne vůči své rodině a jejich přátel.
Travis se narodil v samozvaném „útočišti“ v Missouri v roce 1995 a o tři dny později byl odebrán své matce Suzy, aby si ho Heroldové mohli „adoptovat“ za částku 50 000 dolarů. Suzy strávila většinu svého života v zoo. Travisův otec, Coco, byl jako mládě sebrán z deštného pralesa v Africe.
Travis byl vychován jako druh polo lidského mazlíčka, oblékal se jako dítě, cestoval s Heroldovými, chodil s nimi nakupovat a sloužil rodině k vydělání pro vlastní výchovu tím, že většinu svého raného života strávil před kamerou – byl známým televizním a reklamním šimpanzem. Tím, že Heroldovi před nedávnou dobu ztratili vlastní dítě, figuroval Travis jako jakási náhrada. Po smrti Sandry manžela, byla její láska vůči šimpanzovi ještě větší.
Dokud byl malý, nedělal Travis žádné problémy a byl vysoce oblíbený. Ale stejně jako jejich lidští bratranci i šimpanzi vyrůstají a vyvinou si vlastní mysl. A podobně jako u lidských teenagerů, není vždy zřejmé, co si zrovna myslí. Sandra Heroldová předpokládala, že je vše v pořádku, protože Travis stále spal vedle ní v posteli, jedl humra u stolu, pil ze sklenice na víno s dlouhou stopkou a choval se všelijakými jinými kvazi lidskými způsoby.
V roce 2003, když mu bylo 8 let, měl Travis svou první epizodu špatného chování. Zatímco ho Sandra vezla na projížďku městem, odepnul si bezpečnostní pás, vyskočil během jízdy z auta, vrhl se na chodce (jen ho postrčil, což ale u šimpanze znamená, že chodec odletěl zhruba tři metry dál do křoví), poskakoval po cizích autech a běhal po dobu dvou hodin divoce po městě. Policisté, jež ho pronásledovali, si mysleli, že byl jen „hravý“. Ale i „hravý“ šimpanz není nic bezpečného, zvláště když primatologové řekli oddělení pro kontrolu zvířat, že Travis je nyní plně dospělý jedinec silný jako pět mužů.
Málem smrtelný útok
Poslední den, kdy mu bylo 14 let, byl morbidně obézní s váhou 115 kilo (obvykle by měl dospělý samec šimpanze vážit maximálně 60 kilo). Po obědě byl docela rozrušený. Sandra mu nalila Xanax do čaje a zavolala své přítelkyni Charle, aby ji pomohla Travise uklidnit. Když Charla dorazila, jako by Travis zažil nebezpečný zkrat ve svém mozku a bezhlavě ji napadl. Sandra vyběhla ven a začala Travise mlátit lopatou po hlavě, ale on jen dál trhal Charlu na kusy. Sandra ho dokonce opakovaně bodala kuchyňským nožem, ale on nepřestal. Sandra běžela ke svému autu a zavolala policií. Jakmile dorazil první policista, Travis se dopotácel k jeho autu a otevřel policistovi dveře.
Strážník se snažil vytáhnout svou zbraň z pouzdra. Travis zíral do auta a vycenil zakrvácené zuby. Jedním rychlým pohybem se strážník konečně dostal ke zbrani a vypálil do primáta. Travis spadl dozadu, zaječel a utekl do nedalekého lesa. Policista vystoupil z auta. Po zahradě před barákem zahlédl něco, co podle vlastních slov patří až do dneška mezi nejhorší věci, co kdy viděl. Ležely tu rozházené obrovské kusy pokožky hlavy a prstů. Pomalu přešel k tělu. Charla se natáhla po jeho noze, ačkoliv ne rukou, ale jen tím, co z její paže zbylo.
Když se další skupina policistů vydala do lesa, aby Travise hledala, lidoop se nepozorovaně vplížil zpět do domu. Zanechal za sebou krvavou stopu a prošel přes kuchyň, ložnici a do svého pokoje. Pak vlezl do své postele a tam tiše zemřel.
Zranění Charly Nashové byla devastující. Útok na Charlu byl bohužel přesným příkladem, jak šimpanzi mezi sebou bojují – veškerá síla ataku se soustřeďuje na pro šimpanze důležitá místa, obličej a končetiny. Travis jí pokousal nebo utrhl oční víčka, nos, čelist, rty a většinu pokožky hlavy. Zlomil téměř všechny kosti v jejím obličeji. Úplně jí utrhl jednu ruku a druhou nebezpečně natrhl. Oslepil ji. Zázrakem ale je, že tento útok vůbec přežila.
Během let od útoku podstoupila Charla několik rozsáhlých operací, včetně rekonstrukce obličeje, ruce ale nebylo možné zachránit. Taktéž zůstala slepá. Je to tragédie v pravém slova smyslu – příběh o člověku, který si myslel, že dokáže zkrotit šimpanze, končící nehodou, jež změnila život nevinné osoby. Mít doma divoké zvíře se ne vždy musí vyplatit. Už vůbec ne pak, jedná-li se o lidoopa. Úplně jedno, jak moc nám připomínají člověka, na vždy zůstanou nebezpečným zvířetem.
Zdroje:
https://nymag.com/news/features/70830/
