Článek
A tak nějak i já cítím povinnost a potřebu omluvit se národu, že jsem kdy propadnul klamu a volil tohohle pána prezidentem své vlasti. Je mi hanba za sebe i za něho.
Prezident republiky nemusí za své živobytí utratit ani korunu. Bydlení zadarmo, jídlo zadarmo, dopravné zadarmo, včetně limuzín, vrtulníků a letadel. Ba i internety, telefony a kadeřníci, oblečení a topení, elektřina, plyn, pojištění, voda i autoservis, oba vojenskou rentu. K tomu plat (letošního roku) 341.500 Kč (příští rok bude vyšší) a paušální náhrada 317.500 Kč. Bratru tedy 700.000 Kč bez dalších nutných výdajů, tedy suma sumárum skoro mega. Tedy, abych neurazil, benzín do motorky si pan prezident platí asi ze své karty.
Funkce první dámy byla historicky vždy bez náhrady. Ani paní Gottwaldová, ani paní Masaryková, ba ani Havlová či Klausová, ba ani paní Havlová č. 2 nebo paní Zemanová nepobíraly žádné podivné peníze.
Byly v postavení manželky představitele státu! Jako správné ženy se ukazovaly po boku svých úspěšných manželů a reprezentovaly především jeho. Zastupovat národ je čest samo o sobě. Pokud nad rámec přidaly nějakou bohulibou iniciativu, třeba cestou charity, požehnej jim to pan Bůh i národ sám.
Vybruslit z před národem nešťastně vyslovené hanby cestou rozdělení peněz prezidenta na peníze pro prezidenta a jeho ženu metodou „net-net zero“ je jen slabou náplastí na rozbolavělé srdce lidu. Obzvláště, je-li sveřepě trváno na směšném zápočtu pro důchod či nemocenskou. Hašení neuhasitelného papalášského požáru. Na tohle totiž lidi nezapomenou. Současní důchodci sloužili tomuto státu celý život a tato vláda jim ukradla, co jim dle zákona náleželo. Ani na to nezapomenou. Pravidla totiž byla dána před volbou presidenta. Měnit je za pochodu je nekorektní a nečestné. Bylo jednodušší to své paní poslat ze svého na účet.
Kam se poděla noblesa a skromnost velké dámy s velkým „D“ velikosti paní Alice Masarykové či Olgy Havlové?
Vzpomeňme na porevoluční roky po 1989. Byl by president Havel s to vyhlásit něco takového svému národu? Vykřičel by tatíček Masaryk, že chce ošatné pro svou paní Alici z vydřených daní svého lidu? Hanbou by se propadli.
Od Masaryka po Zemana by nikdy žádnou první dámu něco takového ani nenapadlo.
Paní prezidentovou jsem nevolil a o její práci nic nevím, tím méně její údajné reprezentaci. Asi slabé PR. Co ale vím, že je to jen skok k tomu, aby za podobnou reprezentaci pobíraly „ošatné“ i paní premiérová, paní ministrová či paní hejtmanová. A to pak bude mazec, protože u některých by jejich bolestné plody práce a verbální projev práce, jak jsem si sám stačil všimnout, nezachránily ani hadry od Diora. Nakonec, verbální projevy mnohých jsou na netu k dohledání.
Nedělám si iluze, že by to za jiného prezidenta, pana konkurenta, bylo jinak. Konečně, platili jsme miliony z eráru na PR fotky ministrů, které nakonec k tomu zůstaly jejich majetkem.
Postrádám sebereflexi mnohých tam nahoře. Ale tuhle sebereflexi jsem postrádat nečekal a nechtěl. Leč, náhoda patrně rozhodla tam, kde uvážený záměr selhal, nebo pak rozum narazil do zdi. Postavit si ale většinu národa proti sobě za smutných 95 tisíc, když mám suma sumárum skoro mega měsíčně a ještě o to div né škemrat, aby mi zbylo sociální a zdravotní, když půl národa má tři zaměstnání a žije od výplaty k výplatě… no, nevím nevím, jestli to byl dobrej deal, pane prezidente.
Práci a pravomoci placeného prezidenta definuje Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992 ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb., Hlava III., článek 54-66.
O paní prezidentové jsem v ústavě nenalezl ničehož. Podle čeho tedy bude první dáma vykonávat svou placenou funkci, zastupujíc svůj lid, nejsou-li zákonem dány její kompetence?
V ústavě nic. Hledal jsem a našel zmínku pouze ve hře „Dáma“. Aby hráč mohl mít dámu, musí se s figurkou dostat na druhou stranu šachovnice. Pak má dámu a může začít skákat.
Každopádně, pane Pavle, ode mne už rozhodně můj hlas nečekejte, styděl bych se podruhé. Jednou stačilo. A co zbytek národa?
