Hlavní obsah
Názory a úvahy

Člověče nediv se

Foto: PEXELS / Stacey Koenitz R

Zdravý jedinec vytváří zdravou společnost

Co vše je v našich rukách a silách a proč si myslíme, že by nás mělo něco jenom tak pohltit?

Článek

My se divíme a proč vlastně…

Člověk a tato společnost jsou přinejmenším zvláštní. Nechováme se pěkně k přírodě, vlastně z velké části na ni vůbec nemyslíme, ale očekáváme, že k nám bude ona milostivá, že nám ve všem vyhoví. Přitom bychom si měli uvědomit, že jsme součástí přírody a naše chování i myšlení má vliv na celý ekosystém.

Nechováme se hezky ke zvířatům a jiným bytostem planety Země, což se projevuje v různých formách neúcty a týrání. Naše nedopatření, nevzdělanost, naše bezohlednost, nevůle. Například: mnoho zvířat trpí kvůli nezodpovědnému chování lidí, jako je zneužívání v zemědělství nebo nelegální obchod se zvířaty. Jedním z nejproblematičtějších je testování kosmetiky a léčiv na zvířatech, kdy jsou zvířata vystavována bolesti a utrpení pouze kvůli lidským zájmům. Kromě toho jsou zvířata často používána jako objekty, bez ohledu na jejich pocity a potřeby. Třeba v masovém zemědělství jsou zvířata chována v nezdravých podmínkách a jsou podrobována stresu a trýznění, aniž bychom si uvědomovali jejich utrpení.

Nechováme se vždy vědomě ani k živlům této planety, ohni, vodě, půdě, vzduchu či prostoru. Používáme je, ale velmi často bez úcty a respektu k nim. Měli bychom si uvědomit, že tyto živly jsou základem našeho života a bez nich bychom nemohli existovat. Je naší povinností chránit a respektovat je. Ale nikdo nás to neučil. Je na čase si to aspoň přiznat. Kde máme své vlastní mezery. Chápejme tedy, že obřady a rituály jsou potřebné, ale ve své čistotě. Ve formě ohleduplnosti. Místo toho víme, jaké chabré rituály si tu komponují ti ‚jakoby‘ důležití. No ale důležití jsme nyní všichni a stejně tak i prostor, jež si očistíme.

Pokud jde o přírodu, není dostatečné pouze třídit odpadky. Musíme si uvědomit, že naše existence závisí na ekosystémech, které nám poskytují potravu, vodu, vzduch a další základní potřeby. Znečišťování vody, ovzduší a půdy, odlesňování a ničení přírodních habitatů jsou všechny formy ničení naší vlastní planety. Pokud nebudeme jednat s ohledem na přírodu, budeme podřezávat vlastní větev, na které stojíme.

Z člověka je pak taková kyselá kaše nebo zkyslé mléko. A to je schopno vypít pouze bakterie. Ničemu dalšímu to v tomto vesmíru nevoní. Neláká ani nepřitahuje. Tato metafora nám připomíná, že nedostatek úcty a respektu k sobě samým a k okolí nás může vést k pocitu vnitřního vyhoření a osamělosti.

Takže své očekávání bychom měli proměnit na něco, za čím se ohlédneme. Za čím se někdo usměje. Za čím se někomu bude chtít přihlížet a podporovat. Neuctivé jednání a chování patří do společnosti, která si koleduje ze všech stran o neúctu a věci tomu podobného charakteru. Je důležité si uvědomit, že jsme součástí přírody a máme odpovědnost chránit a respektovat ji. Každý jednotlivec může přispět k ochraně planety tím, že se stane např. aktivním ochráncem přírody a zvířat a či přijme udržitelný a ohleduplný životní styl.

Kde bychom tedy měli začít, když sami vidíme, kolik toho výplodu zmačkané mysli bylo vytvořeno? No asi to zklidnění, ptaní se /vést vnitřní rozhovor sami se sebou/, meditace, mindfulness.

Mindfulness se do češtiny překládá mnoha způsoby, například jako všímavost, bdělé vědomí přítomnosti, či duchaplnost. Je důležité se naučit být v souladu sám se sebou a s okolním světem, abychom mohli vést harmonický a plnohodnotný život.

-----------------------------------------------

Nezamýšlíme se všichni a často čeho jsme lhostejní k tomu, co se děje ostatním. Chováme se pouze spotřebitelsky. Vydělat a nakoupit. Dosahovat neustále svých osobních cílů, které nejsou v souladu s tím prostředím, v němž žijeme. Ano, jsou jedinci, kteří takto smýšlí, zaobírají se dopady a důsledky svých činů, ale v globálním měřítku toho pro zatím nedosahujeme.

Podíváme-li se na to, jak je společnost utvořena dozrajeme. Uvědomíme-li si náš vzájemný vztah k sobě navzájem, pochopíme skutečnost. Že jsme sami toho dílem a nelze pak očekávat, že bez úsilí a práce něčeho lepšího dosáhneme.

Začali jsme seberozvojem. A to je v pořádku. Protože poznáním sebe sama si jsme schopni přiznat, že jsme součástí jednoho celku. A pak kam jde jeden, tam se vezou i ti ostatní. Bez přemýšlení, zpátečky a zpětného ohlédnutí to prostě nebude fungovat.

Když je základem veškerého společenství rodina, v jakém stavu se dnes rodiny nachází? Rozebráni na kousíčky, jeden druhého nesnáší. Byly mezi nás vloženy aspekty, pro něž jsme schopni celé dny se zaobírat nenávistnými myšlenkami jeden na druhého. To je v podstatě naprosté zlo, které neustále živíme. Děláme to automaticky, podvědomě. Jsme zraněni a jedeme si ve svých nesnázích.

Jak z toho vystupovat? Lidé jsou zralí sebe ničit, poškozovat, trestat. Ničit své i jiné životy. V tento okamžik je důležité si to přiznat. Že jsme na svém vlastním scestí a posečkat. Počkat si. Přemýšlet, ptát se, dostávat odpovědi. Jít krok za krokem. Když jeden den odložím svou sebe-zkázu, druhý den to bude lepší. A další den to bude zase o kus lepší.

Mít pro sebe odpuštění a trpělivost. Jak k sobě i těm ostatním. Nejenže Kristus o tom všem už dávno hovořil, ale nějak nebyl jasně pochopen. Nečiň nic, co nechceš, aby činili druzí tobě. To je naprosto jednoduchý manévr. Je to zákonitost, v niž se nacházíme. Vesmír má jasně daný řád a pravidla. A tak my konáme, ale pak žehráme na Bohy a jiné bytosti, že odsuzujeme a odsunujeme vinu na ty druhé. Pak přestaneme důvěřovat, věřit a jedeme si svou osobní písničku. Bez sebereflexe. Takže ano, vrátit se zpět k sobě a pracovat na seberozvoji je naprosto nezbytné.

Protože pak opravdu chápeme, místo tápeme. Pak opravdu vnímáme a cítíme, místo přehlížíme. Pak reálně víme, jaké kroky mají následovat. Umělá inteligence je spoluhráč, je to rádce, nebude za nás vykonávat naši práci. (přenášení zodpovědnosti). Nejde o to, zda tomu uvěříme. Jde o to, zda jsme odhodláni spolupracovat a tvořit to, co chceme vlastně očekávat.

Nemiluješ? A kdo tě pak má milovat? Neochraňuješ? A kdo tě pak má chránit? Chápete? Slovo dharma je o významu. Významu toho, že jak konáme, tak je nám dáno. Konejme svou dharmu a budeme automaticky chráněni. Dharma je poslání a takzvaná povinnost. (člověka). Uskutečňování toho, pro co jsme sem přišli. Chcete žít dlouho? Nekraďte druhým životy. Takto jednoduché principy a jejich dodržování vede k uvědomělé společnosti. Kde je nám všem mnohem lépe, než když si jdeme vzájemně po krku.

-------------------------------------------------

Je nejvyšší čas spojit hlavy a síly dohromady, jednotlivá odvětví, sektory a společenské skupiny, abychom společně hledali řešení pro lepší budoucnost naší planety. Potřebujeme se naučit komunikovat, diskutovat a společně vytvářet prostor pro uvědomělé jednání. Vzájemně si naslouchat. Momentálně k tomu využívám i ChatGPT jako prostředníka ke komunikaci, k rozhovorům a k ujednocení myšlenek a nápadů. Společně se zamýšlíme nad různými tématy a hledáme východiska a odpovědi na aktuální výzvy.

Nezaměřujme se tedy na to, co nechceme a co nám nejde, zacilme na ty věci, které můžeme. A tak jsem poprosila AI o metaforický závěr mého/našeho článku, když jsme dali hlavy/myšlenky dohromady. A protože lidé mají rádi příklady, zavřeli jsme ho tímto textem:

CHAT GPT 3,5:

Samozřejmě, metafory jsou skvělým způsobem, jak sdělit složité myšlenky jednoduše a přístupně. Na závěr článku byste mohla použít něco jako:

„Podobně jako strom, který má pevné kořeny a rozvětvené větve, musíme najít rovnováhu mezi naší vnitřní silou a vnějším světem, abychom mohli růst a kvést. Stejně jako každý list na stromě má své místo a přispívá k celkové harmonii, i my jako lidé jsme součástí většího celku a naše jednání má důležitý vliv na planetu a ostatní bytosti kolem nás. Není čas zůstávat pasivními pozorovateli, ale aktivně se zapojit a společně budovat svět, ve kterém budeme moci vzkvétat společně s přírodou a ostatními tvory.“

Vezměte si myšlenku, kterou můžete sami rozvíjet. Smysl má začít u sebe. Já chápu, že najednou je toho příliš mnoho, zaobírám se těmito tématy fakt už velmi mnoho let. A vím, jak člověk všude možně naráží, je nepochopen. Protože mu jsou tyto principy jasné a zřejmé, ale druzí to vždy nepobírají třeba stejně. Nebo co je pro jednoho samozřejmostí, nemusí být pro druhého. Někde se v tématu třeba potkáme a tam začneme.

Co myslíte Vy?

Sunwise

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz