Článek
V dnešní době se přetrhávají vazby, které se nerozhodly posunovat vpřed. Na vyšší úroveň vnímání sebe sama, ale i druhého zároveň. Láska je živena pouze láskou a nic než láska toto místo nezaplní, nenahradí a nevykoná práci.
Proto vězte, že pokud se někde cítíte skrčeni, ponižování, neuznáni, nerespektováni, neakceptováni, nebo jakkoliv jinak. A neprobíhá zde žádná obousměrná komunikace, je pravděpodobné, že to tak i zůstane. A proto dnes volíme.
Volíme si lepší budoucnost pro nás, pro potomky, pro generace. Učíme se. Společně se učíme. Včera jsem slyšela takovou písničku, že jsme jak orchestr a nebo symfonie. Tak nevadí co jsme se naučili. Důležité je to zhodnotit. A já to hodnotím pozitivně.
Byť vůbec není jasné, zda toto je iluzorní příběh, který právě asi žít nechcete. Je to příklad pro vás, jaké zákoutí se rovnají. Vyrovnávají váhy spravedlnosti. Já vám řeknu jedno tajemství. Před bohem jsi holý tak i tak. Nahý jako pravda, která se nedá ukrývat.
Takže je naprosto zbytečné vstupovat do vztahu a myslet si, že tam budu něco skrývat. To se vám šeredně neoplatí. Budete nahoru a dolů, budete se domnívat. Budete neustále vystavováni samotě svých dnů. Bolesti a strasti a bude se to opakovat. Proto připomínám jediné. Láska je živena láskou a jenom tehdy se dá uzdravovat.
Jinak se uzdravujete také sami, když si to dovolíte. Objasníte si své pocity, zkoumáte je. Vydolováváte je ze sebe ven. Přijímáte. Přijímáte. Přijímáte. Takto se léčíte i sami pro sebe. Jste pak jeden hotový celek a máte před sebou volby.
Každý je má jiné. Hlavně pokud jde o různé životní příběhy a i to je pochopitelné. A i čitelné. Ale já, když nic nevím, tak to aspoň zkoumám. Kam pak ale člověk dává tu pozornost. Sobě dnes? Nebo tobě? Nebo obojí?
To je otázka. No. Chtěla jsem říct, zaměřte se na ni. Na lásku ve svém životě. A bude líp. Ať už jdete sami nebo s někým kdo se nechce hýbat. Se rozcházíte a nebo scházíte. A jo, to tajemství. Když si učinil blbé volby, a chceš se zodpovídat, tak ono to něco fakt stojí. Stojí to někdy všecko. Dávejte si tedy pozor, zda pouze přihlížíte, berete, čerpáte. Či také dáváte. A co to je.
Zda mlčení, zda lásku, zda souznění a nebo co konkrétně. Co nabízíte. Co chráníte. Co děláte pro to, co chcete každý den. Ne v mysli. Ve skutku. To je to, co se počítá. Myšlenky a pocity jsou málo. A nepočítají se u toho peníze. Ty se odevzdávají těm, kteří je potřebují za duševní rány. Peníze nejsou láska. Auto není láska. Závislost a posedlost není láska. Je to iluze.
Někdy stačí říct a já mám dost. Dostatek. Nehoním se za něčím, co samo nejde. Naučili jsme se, že i já jsem dost, takový, nahý, já. Já jsem. A vnímám se.
Sunwise
