Článek
Neodcházej od ženy, která hledá u tebe pozornost. Vybrala si člověka, kterému nejenom věří, ale ví, že je součástí její samotné. Jsou to duše spřízněné. Jsou to dvě poloviny sebe.
Proto se cítí v sobě. Proto to nelze oddělit. A proto bolí každou ta druhá část sebe sama. A proto si dokážou odpustit, milovat i jít cestu neznámou.
Ví, že na to nic nepotřebují. Nic co si už vybudovali. Protože to už stejně spadlo. Všechno to popadalo jak dvě vysoké věže. U někoho to trvalo dlouho a u někoho to teprve všechno začíná.
Trpělivost je na místě. Vím, že je to správné. Ale někdy je důležité vystoupit z davu a jít naproti. A to proto, že už zpátky nejde. Nejde jít zpátky, když už jste něco pochopili, procítili a poznali.
Už jde jenom k sobě. Kdy to bude? Bude to tehdy, když si to sám člověk dovolí. Ona už se nebojí ztrát. Ví že je silná a ví, kdy a jak se ovládat. Když je to potřeba, tak se zastaví, když je to potřeba se přiblíží. Stačí ji jenom vnímat. Nic víc, a nic míň.
Jde to kdykoliv. Tyto duše už se znají, nic si nenalhávají. Mají v sobě jasno. Mají v tom všem jasno. Už je to hotové. Poslední co zbývá je na řadě. Krok dopředu a do neznáma a to kdykoliv se ti umane.
Je to dlouhá cesta. Začíná se od nuly. Z nulového počátku, kde je vše doposud nevyřešené. Nic nestojí na místě jak má a vše musí být přeměněno na nové. Vše od ponožek až po střechu. To je síla co? Takto to je. Můžeš si koupit karavan a jet.
A nebo co já vím, co já mám o tom vlastně všechno vědět. Jediné co vím, že stavební kámen je drahý. Je vypracovaný. Je připravený. Je to láska, je to soucit, je to sounáležitost. Je to být spolu. A nechat moře, ať si dál jde svým přílivem a odlivem. Vlny jsou emoce, ale moře je hluboké, stálé a pevné.
Sunwise
