Článek
„V duchovním světě často slýcháme, že bychom se neměli rozčilovat. Ale co když právě vztek je hlasem zdraví a důstojnosti? Tento článek je manifestem upřímnosti – o tom, proč je v pořádku říct ‚dost‘, když nás někdo překračuje. Bez masek. Bez přetvářky.“
Pokud vás někdo bude chtít napravovat a poučovat bez důvodu a v nevhodné situaci, dávejte si pozor na určité věci. Když naše hranice někdo překračuje:
´Většinou s vámi vede tichý boj.
´A chce si měřit s vámi síly.
´A nebo vás shodit pod sebe. Toto je hra ega.
Poučování a vnucování vlastního názoru druhým:
Nemá nic společné se spiritualitou a nebo seberozvojem. Prostě tápe trochu vedle. Můžete být negativně naladěni a vzteknete se. A přijde za vámi člověk a řekne, ale takto se nesmíš chovat, toto není duchovní. Bác. Je nebo není duchovní. Není to věc druhých poučovat, jak se má dospělý člověk chovat. V mém či vašem věku. Pokud vám není patnáct let. Neb ve světě je přece dost negativního všude kolem nás.
Můžete se vztekat a to i nahlas a vyjádřit své hranice. Kam by druzí už si neměli dovolovat. A je to v pořádku. Ne že pořád se vše děje a je v pořádku. Ne tak to je další omyl světa. Že vše je jak má být. Nebo to sluníčkářské povídačky. Ale všecko je tak jak má.
To teda není, jinak bychom nebyli tvůrci, ale šeroslepové. Upřímně to musím vyjádřit zde jenom proto, že když se vztekám, je to v pořádku. Protože ukazuji, kde nemá druhý překračovat mé hranice únosnosti.
Když jsem zklamaná lidmi, nebo někým. Když jsem v zoufalé situaci. Jsou to jasná fakta. Žádné - že vše je v pořádku a harmonii. Nebo vše je jak má. Kdyby bylo, nepíšu tyto články a hodím všecko ze stolu a nebo přes palubu.
Věci jsou jak jsou to ano. Ale to neznamená, že jsou v pořádku. V tomto systému a světě je vše naprosto naruby, od morálky až po nákupy. O vztazích nemluvě. O tom, jak lidé neumějí se sebou komunikovat jakbysmet.
Opravdovost
A proto, buďte pravdiví ve vyjadřování svých pocitů, protože to je autentické, opravdové, přítomné a shodné s tím, co cítíte a vyjadřujete. Toť vše. Nebude mne nikdo poučovat o tom, že vysoké vibrační schopnosti se nerozčilují. Ale vše snáší a ještě pokorně. A s láskou vedou druhé.
To asi ne. Takový rybníček není mořeplavba. Takže lidičky, nenechte si házet kopance a tácky na svou hlavu a buďte pravdivý. Tak, že ji tu pravdivost budete žít i vyjadřovat. K sobě i ostatním.
To je den bez masky. Můžeš zvýšit hlas a hájit svůj prostor, či osobní hranice. A vypadat u toho vztekle. Ostatní se stejně učí vaším příkladem a ne tím, co jim povídáte. Takže můžeme být v klidu. Ve svém klidu a ven vyhodit vlnu frustrace, když to tak prostě je. Když jste v pozici, že vás chtějí druzí manipulovat, ovládat, ponižovat, trestat, okrádat, či cokoli - co vychází ze starého systému. Musíte mít koule na to, se s nimi dále neflákat. Ale jasně vymezit. Zde už není místo, pro natahování se ostatními.
Někdy je nutné prostě ukázat, že tady už ne. Zde už prostě je to přes čáru nebo mou únosnost.
Odehnat je (druhého) svým vyjádřením. A někdy prostě rázně a nahlas. Takže ano, to je taky kus duchovna. Čím výše vystoupáte, tím tíže se šlape i dýchá. Horolezci jsou znalí. Ti by vám o tom jistě pověděli. To také znamená, že čím jste výše, tím více nesete odpovědnosti. A to už se druhým neříká, jak vám je, když šlapete a chtěli by jste raději kus odpočinku.
Tak zatím se mějte pohádkově, ačkoli svět je i škaredý.
Vy tu pohádku žijte a ona se od vás odrazí a promění.
„Když žijete pravdivě, svět kolem vás má šanci se uzdravit – protože opravdovost je nejvyšší forma světla.“
Sunwise