Článek
Tyto dva aspekty v našich životech jsou nejzávaznější. Utrpení je propadání se do bolesti, ze které se neumíme osvobodit a stejně tak je to se strachem.
Který signalizuje, že se s námi něco odehrává a že to má být odstraněno. Co si myslíte. Je to tak a nebo není. Protože když má matka strach o své dítě, přitahuje přesně to, na co pomyslela.
Takže její strach to dítě svázal do kontroly a oběti. Místo čistého prožívání je neustále konfrontováno neznámými ději, které jsou k němu automaticky přitahované. A to je utrpení a strach zároveň.
Kdyby byl dán věcem volný průběh, neřešily byste to. Strach o děti nic nepřináší. Vůbec nic kromě zkázy. A stejně tak je to s následným prožíváním stihomanie způsobované těmi nejbližšími. Pak zase pocit viny, a tak stále dokola, že?
Každý den budete všem neustále pořád odpouštět a oni si dál pojedou v těch scénářích? Tak to teda ne. To se musí udělat úplně jinak. Dejte jim volnost. To, co je třeba. Oni mají vlastní andělé k ochraně.
A možná by bylo dobré znát, že se za ně modlíme. Aby ti andělé nepřestali nám něco přát a ochraňovat. Oni nemají povolení zasahovat, pokud se nejedná o výjimečné a nebezpečné případy.
A už jsme fakt všichni dostatečně unaveni s tímto přestat. Přestat druhým dávat bolest z ničeho. Děkuji za pochopení.
Sunwise
