Článek
Vietnamci provozují v Česku tisíce malých obchodů, restaurací, velkoobchodů i logistických firem. Druhá generace Vietnamců běžně studuje vysoké školy a míří do oborů, jako je medicína, právo nebo IT. Ekonomická stopa této komunity je výrazná a dlouhodobá. Přesto je jejich přítomnost v politice nebo ve vyšších pozicích státní správy minimální. Vzniká tak výrazný nepoměr mezi ekonomickou silou a veřejným vlivem.
První generace přišla do Česka primárně za prací a stabilitou. Politická reprezentace nebyla cílem, ale spíše rizikem. Lidé, kteří budují podnikání od nuly v cizí zemi, obvykle volí strategii opatrnosti. Soustředí se na ekonomické přežití, budování zázemí a vzdělání dětí. Jazyková bariéra, omezené kontakty a právní nejistota v devadesátých letech navíc vstup do veřejného života výrazně komplikovaly.
Podnikání vietnamců.
Ekonomická soběstačnost se tak stala hlavní prioritou. Vietnamská komunita v Česku budovala vlastní distribuční sítě, rodinné firmy a silné vazby uvnitř komunity. Úspěch byl měřen stabilitou podnikání a tím, zda děti dosáhnou lepšího vzdělání a profesní jistoty. Politický vliv nebyl podmínkou růstu. V mnoha případech se dalo uspět bez něj.
Druhá generace Vietnamců je dnes jazykově i kulturně plně zakotvená v českém prostředí. Má české vzdělání, občanství i profesní ambice. Přesto ani zde zatím nevidíme výraznější zastoupení menšin v politice. Část mladých lidí směřuje do oborů, které jsou společensky prestižní a finančně stabilní. Politika je oproti tomu nejistá, konfliktní a často vystavená silnému veřejnému tlaku. Pro rodiny, které kladou důraz na stabilitu a výkon, to není automaticky atraktivní volba.
Druhá generace vietnamců.
Roli hraje i širší kontext. Česká politika obecně čelí nízké důvěře veřejnosti a dlouhodobé polarizaci. Mladí lidé napříč společností často volí raději kariéru v soukromém sektoru než veřejnou funkci. Nejde tedy o výhradně vietnamský jev, ale o kombinaci kulturních, historických a systémových faktorů souvisejících s integrací Vietnamců do české společnosti.
Postupně se ale objevují jednotlivci vietnamského původu v lokální politice, poradních orgánech nebo státních institucích. Zatím jde spíše o jednotlivé případy než o masový trend. Generační posun je však patrný. S rostoucím sebevědomím druhé a třetí generace může přijít i větší ambice ovlivňovat věci nejen ekonomicky, ale i veřejně.
Otázkou zůstává, zda česká společnost vytvoří prostředí, ve kterém bude politická angažovanost menšin vnímána jako přirozená součást veřejného života. A také zda samotná vietnamská komunita v Česku začne považovat veřejný hlas za stejně důležitý jako ekonomický úspěch.
Více blogů o vietnamské komunitě v ČR se dočteta na Blog | Sapa Trip.
