Sapa není tržiště: jak vznikla Malá Hanoj v Praze

Sapa leží v Praze, v oblasti Libuš a Písnice. A vznikla na místě, které původně s jídlem a kulturou vypadalo úplně jinak: šlo o bývalé potravinářské a průmyslové areály, spojované s masokombinátem a drůbežárnami. Právě přelom 90. let byl dobou velkých změn. Pro vietnamskou komunitu, která v Česku postupně zakořeňovala, to byla zároveň doba, kdy se hledalo stabilní zázemí pro podnikání.

Za vznikem areálu stála společnost SAPARIA. Její zápis do obchodního rejstříku se datuje k 5. říjnu 1999, což se často bere jako symbolický bod, kdy se Sapa začala formovat do podoby, jak ji známe dnes. V úplných začátcích nešlo o místo pro „výlet“. Sapa fungovala hlavně jako velkoobchodní uzel. Přijíždělo se sem za zbožím, skladováním a kontakty. A dává to smysl: nejdřív musela vzniknout infrastruktura a ekonomické zázemí, teprve potom se přirozeně objevila restaurace, kavárna a věci, které dnes vnímáme jako „atmosféru“.

Přezdívka „Malá Hanoj“ nevznikla proto, že by Sapa chtěla imitovat Vietnam. Spíš proto, že tu člověk narazí na něco, co v Praze není běžné: vietnamštinu jako přirozený jazyk prostoru, vlastní rytmus dne, specifický způsob podnikání i služeb a pocit, že místo funguje samo o sobě. Ne jako atrakce, ale jako každodenní život.

Zajímavé je i samotné jméno „Sapa“. Podle některých zdrojů odkazuje na město Sa Pa na severu Vietnamu. Je to detail, který působí nenápadně, ale hezky ukazuje, jak si lidé v nové zemi nesou kousek domova i v názvech.

Čísla se v médiích liší podle toho, kdo co počítá, ale opakují se dvě věci: areál má přibližně 35 hektarů a mluví se o stovkách až více než tisícovce prodejních míst. To už samo o sobě napovídá, že to není tržiště v klasickém slova smyslu. Tržiště bývá dočasné, rychlé, s náhodnými stánky. Sapa je naopak dlouhodobý prostor, kde fungují stabilní provozovny, firmy a služby.

A nejde jen o obchody a jídlo. Lidé z komunity tu řeší i praktické věci: služby, poradenství, rodinné záležitosti, někde i náboženské zázemí. Právě to je důvod, proč se o Sapě často mluví jako o „městě ve městě“. Ne proto, že by se tak chtěla prezentovat, ale protože tak prostě funguje.

Sapa se navíc mění s generacemi. Co dřív sloužilo hlavně velkoobchodu a komunitnímu zázemí, je dnes pro mnoho Pražanů také místem, kam se jde na oběd nebo kde člověk poprvé narazí na Vietnam v praxi. A čím víc se o Sapě mluví přesně, tím méně dává smysl nazývat ji tržištěm.

Další články o Sapě, vietnamské komunitě a každodenním životě najdete na blogu Sapa Trip, který tvoříme už téměř 10 let. Je tam mnohem víc příběhů a souvislostí, které se do jednoho textu nevejdou.