Východní medicína a zdraví. Proč se všechno začíná řešit ve střevech

V západní medicíně se dlouho řešily jednotlivé orgány. Žaludek, játra, střeva. Východní medicína k tomu přidává jiný pohled. Trávení není jen místo, kde se zpracuje jídlo. Je to centrum, ze kterého tělo bere energii pro všechno ostatní.

V tradiční čínské a vietnamské medicíně se mluví o systému slezina – žaludek. Ne v anatomickém smyslu, ale jako o funkčním celku. Pokud tenhle systém nefunguje dobře, tělo má málo energie, je unavené, hůř se regeneruje a častěji onemocní. Západní výzkum dnes mluví o ose střevo – imunita – nervový systém. Jazyk je jiný, princip překvapivě podobný.

Lidé mají tendenci řešit únavu kávou, cukrem nebo „zatnutím zubů“. Východní medicína by se nejdřív zeptala jinak. Jak vypadá vaše trávení. Nemáte pocit těžkosti po jídle. Nenadýmá vás. Nemáte chuť spíš na sladké a rychlé věci.

Podle východního pohledu únava často vzniká tím, že tělo nedokáže z jídla vytěžit dost energie. Ne proto, že by jedlo málo, ale proto, že je trávení oslabené. Studená strava, nepravidelnost, stres. To všechno systém zatěžuje.

Jedním z nejviditelnějších rozdílů je vztah k teplu. Východní medicína považuje teplé jídlo za šetrnější pro trávení. Nejde o víru. Jde o zátěž. Studené jídlo musí tělo nejdřív zahřát, teplé může rovnou zpracovávat.

Proto mají v mnoha vietnamských domácnostech zvláštní místo polévky, kaše a dlouze vařená jídla. Ne jako „nemocniční strava“, ale jako způsob, jak dát trávení klid.

Jedním z nejběžnějších jídel, které se v Asii používá při únavě, oslabení nebo po nemoci, je rýžová kaše congee. Nejde o trend. Je to jídlo, které se vaří stovky let a používá se dodnes.

Jak se připravuje doma
Bílá rýže se vaří ve velkém množství vody velmi dlouho, dokud se úplně nerozpadne. Výsledkem je řídká kaše. Základ je záměrně jednoduchý. Bez tuku, bez koření. Smyslem není chuť, ale lehká stravitelnost.

Podle situace se přidává malé množství zázvoru, jarní cibulka nebo trochu vařeného masa. V západní dietologii by to odpovídalo šetřící dietě. Ve východní medicíně je to způsob, jak znovu nastartovat trávení a tím i energii.

Tenhle pokrm se běžně dává dětem, starším lidem, lidem po nemoci nebo těm, kteří jsou dlouhodobě vyčerpaní. Ne jako lék, ale jako podpora.

Moderní výzkum dnes potvrzuje, že stav střevní sliznice a mikrobiomu má vliv na imunitu, zánět i psychickou pohodu. Lehce stravitelná strava snižuje zátěž trávicího systému a umožňuje tělu věnovat energii regeneraci. To je princip, na kterém se oba světy potkávají.

Je důležité to říct otevřeně. Pokud má člověk dlouhodobé zažívací potíže, bolesti, hubnutí nebo krev ve stolici, patří to k lékaři. Domácí strava není řešení vážných problémů. Je to podpora v lehkých a přechodných stavech.

Ne proto, že by odmítali moderní medicínu. Ale proto, že chtějí mít v rukou něco jednoduchého, bezpečného a smysluplného pro chvíle, kdy tělo ještě není nemocné, ale už není v rovnováze.

A právě to je hlavní přínos východní medicíny. Ne slib uzdravení. Ale pozornost k signálům, které běžně přehlížíme.