Článek
Většina z nás má o sobě vysoké mínění. Máme jasný názor podpořený selským rozumem a kdo nám tvrdí něco jiného, tak je hlupák, podvodník či šarlatán. Argumenty? K čemu? My máme totiž selský rozum a ten rozhodně nepotřebuje argumenty. To je totiž argument královský a neotřesitelný. Selský rozum nepotřebuje nikoho aby mu cokoliv říkal. A to je přesně to nastavení myslí, které vyhovuje různým lidem či skupinám, kteří s tímto umí perfektně pracovat. Umí přesvědčit selský rozum, aby přijal jejich pravdu, a pak jej mohou krmit čímkoliv a selský rozum bude vše s chutí přijímat a dál se utvrzovat ve své pravdě. Takhle se rozděluje společnost a proto nám zde vznikli „dezoláti“. Ti lidé tomu, že jim někdo naprogramoval myšlení nějakým způsobem, nikdy neuvěří. Jim by se toto stát nemohlo. Nikdo si nechce přiznat, že se nechal oklamat. Oni přece mají selský rozum. A ten je ochrání.
A že se jim ono programování daří je vidět stále častěji. Část společnosti s nejvíce vyvinutým selským rozumem hlásá, že nechtějí být ovce a že se nebojí mít jiný názor a jsou rádi, když někdo vlivný vysloví nahlas podobný názor. Jen si nějak nevšimli, že jejich hrdinský odboj je většinou proti tomu, co je neohrožuje a nehrozí jim z té strany žádné nebezpečí. Máme tu opravdu hrdinný protiamerický odboj. Ale ti samí lidé říkají, že například Rusko nemáme dráždit, protože by nám mohlo ublížit. A nikomu to nepřijde divné. Kde je najednou ono hrdinství a touha po vlastním názoru? Kdo si pamatuje diskuze o americkém radaru v Brdech, tak tam koloval názor, že mít tady radar, tak nás Rusko smí napadnout. Proč by to dělali? Vždyť za minulého režimu tu byly ruské základny a západ nás také nenapadl. Ale dnes kritizujeme západ a Rusko je v pohodě. A lidé se selským rozumem toto chápou, stojí na barikádě a bojují často proti neexistujícím nepřátelům. Jako například proti cenzuře a novodobé totalitě. Je tu hrozný útlak a podobně. Jen lidem, co hlásají podobné bludy, se nic nestalo, a mohou tyto své názory šířit vesele dál. To se tak totiž v cenzuře a totalitě běžně děje.
Podobné to je s tím, jak někteří politici vypráví lidem, že se vlastně mají špatně, že mají na něco nárok a jak je vláda vlastně okrádá. Po čase tomu někteří uvěří. Oni jim navíc dají i konkrétního nepřítele. Pro někoho je to vláda, pro někoho Ukrajina a k dokonalosti to dovedl Tomio Okamura ve svých alegoriích před posledními volbami. A hlavní je nevěřit médiím. Protože novináři jsou zlí. A zlí jsou proto, protože se ptají na otázky, na které oni neumějí věrohodně odpovědět, a pak vypadají jako šašci. K čemu pak ale je společnost, kde lidé nevědí čemu věřit. Informací je kolem nás moc a kdo se v tom má vyznat. Komu tohle může vyhovovat? To je jednoduché. Zmatený a rozdělený lid vyhlíží svého spasitele, který mu dá jistotu a pevnou půdu pod nohama. Zmatená a rozdělená společnost se nespojí a nebude se bránit. Já si nemyslím, že současná vláda podává nějaké excelentní výkony. Rozhodně je co kritizovat, a opravdu toho není málo. Ale alespoň drží kurz směrem ke svobodnému světu, kde nevládne strach, zlo a nenávist. Tohle se bohužel děje nyní na Slovensku. Stačí si poslechnout některé slovenské podcasty, kde jsou shrnuté události daného týdne a nebudete chápat, že je tohle možné. Ale je.
Takže bojem selského rozumu za vlastní odvážný názor a proti totalitě a cenzuře, pomáhají právě té totalitě a cenzuře. Například hnutí ANO vlastně samo neví, co chce. Řídí se pouze průzkumy veřejného mínění. Říkají věci, které jednotě rozhodně nepomáhají, protože jim jde jen o získání voličů a následně moci. A připravují si je takto celé volební období. Asi to k té práci částečně patří. Ale účel nemůže světit prostředky. Není v pořádku, že je ve společnosti zasévána zloba, zášť a nenávist. To k ničemu dobrému nevede. Zloba a zášť totiž lidi oslepují a oni pak nevidí, co vlastně podporují. Až si všimnou, může být pozdě.
A ano, občas má hloupé a opravdu nešťastné výroky i současná vláda. Ale toho se nejde vyvarovat. Je důležité rozlišit mezi chybou a plánem. A tomu, že by toto chtěla dělat současná vláda plánovaně, moc nevěřím.
Nechme proto být nesmysly z Facebooku a dalších podivných zdrojů a otevřeme oči. Dejme selskému rozumu čerstvou neotrávenou stravu. Podívejme se, co je pro nás doopravdy výhodné. Pokud se někomu nedaří, tak je možná dobré podívat se v prvé řadě do zrcadla, zda nemůže být chyba i v nás. Není třeba hledat viníky jinde. Všichni jsme pány svého osudu a každý může dělat něco jinak. Já když jsem dělal kurýra, o čemž jsem psal nedávno článek, tak mi vadila lež a přístup oné firmy, a proto jsem o tom napsal. A jim to sakra vadilo. A navíc už kurýra nedělám. Oni nechtěli a nechtějí komunikovat. Ale nebyla to ničí chyba. Já se tak svobodně rozhodl. A to může udělat většina z nás. Nejen si stěžovat a hledat viníka jinde, ale začít u sebe.
