Článek
Snílek
Už jsme si řekli, že Snílci se v jakémkoli prostředí (tedy i u sebe doma) snadno cítí v ohrožení, pokud se objeví něco neznámého. Jejich schopnost adaptace je nízká, zejména v prostředí, kde je hodně lidí a hluk. Snílci jsou viditelně paralyzováni, pokud v jejich přítomnosti někdo projevuje negativní emoce. Vnímají, pokud se lidé k sobě chovají zle a okamžitě si to vztahují na sebe a hroutí se jim celý svět. Pokud Snílek prožívá frustraci, nejprve hledá úkryt a hlasitě pláče, potom útočí. Pokud frustraci prožívá často, přechází čím dál rychleji do útoku. Nejprve útočí fyzicky, později už jen slovně. Snílek v pohodě je viditelně ambiciózní, snaží se zavděčit svým rodičům, ale u ničeho moc dlouho nevydrží. To není chyba výchovy, to je u Snílků normální. Snílci jsou ve společnosti svých sourozenců mnohem odvážnější, ale často se jejich útoky obrací právě proti sourozencům (hlavně těm mladším). Už jsme si řekli, že pokud začnete Snílka dopředu připravovat na situace, které ho čekají, problematické chování eskaluje. Obvyklá strategie rodiče Šikuly je pro Snílka přítěží. Snílkovou krizovou brzdou čtvrtého schodu je Racionalita.
Kdybyste pozorovali matku, která je sama Snílkem, při péči o své dítě, viděli byste asi toto. Matka Snílek získává plný počet bodů za pozitivní motivaci, neúspěchem dítěte je vždy překvapená. Každé selhání či potíže dítěte jsou pro ni naprosto nečekané a šokující, stejně jako pro dítě samotné. Veškeré emoce dítěte totiž prožívá naplno s ním. Snaží se o co nejrychlejší osamostatnění dítěte, dává mu čas, aby se všechno naučilo dělat samo, neřeší nepořádek a špínu, kterou kolem sebe dítě dělá. Nemá tendenci řešit problémy za dítě, nic moc ho neučí, jednoduše očekává, že to zvládne a nijak přehnaně si svého dítěte nevšímá. Když má dítě potíže, je jejím řešením stále znovu údiv a další přísun pozitivní motivace. Pokud se dítě něčeho dopustí, matka uvnitř prožívá silné sebeobviňování a obvykle zapomene adekvátně výchovně zakročit. Řešení negativních důsledků chování svého dítěte automaticky přebírá na sebe. Své dítě bezpodmínečně přijímá. O spolehlivém zázemí zde ale hovořit nemůžeme, metodou matky Snílka je za všech okolností improvizace. Chce se svým dítětem prostě jen tak být a snaží se o to, aby mělo především hezké vzpomínky na své dětství.
Máte dítě Snílka, radujte se! Já vím, že je to těžké, že s ním nikam nemůžete chodit, že je na vás fixované až moc. Dobrá zpráva je, že ani nikam chodit nemusíte. Když ho nebudete nutit do kroužků a mezi děti, nic se nestane. Otevřete mu svou bezpečnou náruč, dejte se do pohody a pozorujte třeba mraky. Buďte jen spolu, nemusíte se do ničeho nutit. Udělejte si doma romantiku a v klidu počkejte, než dítě samo objeví svůj extravertní potenciál druhého schodu. Pokud to bude Talent, radujte se znovu, máte jednu z nejúžasnějších osobností. Je to „zlatíčko“, osobnost ISFP. Můžete se spolehnout na to, že ve středním věku mu jeho Vizionář řekne: „konec zábavy, je třeba trochu myslet na budoucnost a zařídit se podle toho“. Pokud jeho dvojkou bude potenciál Kreativita, je to skvělé. Vaše dítě je INFP, a tudíž bude mít největší manažerský talent ze všech osobností, bude jako jediný schopen bezpodmínečné lásky vůči druhému člověku, a to je přeci báječné. Ve středním věku se jeho Šikula ozve slovy: „poslyš, už by to chtělo nějaký plán, tady ho máš, a ne abys ho někde zašantročil, znáš se“. Pro jistotu ale neukazujte dítěti virtuální realitu, žádný tablet ani jiné technologie. Snažte se zatím obejít bez toho, dokud se neseznámíte s potenciálem Kreativity.
Koumák
O Koumákovi jsme si řekli, že je ve svém potenciálu, za všech okolností, spokojený. Potenciál Koumáka je silný, to znamená, že i extravertní dítě, u kterého se Koumák vynoří na druhém schodu, se začne chovat introvertně. Z tohoto důvodu je Koumák nebezpečný pro introvertní děti, které ho mají na svém třetím schodu (Vizionář a Šikula za předpokladu, že jejich extravertním potenciálem je Empatie). Pokud mají tyto děti silný vzor Koumáka, mohou se až do věku čtyř let chovat spíše jako Koumák, než aby byly sami sebou. Poznáte to podle toho, že se nad nimi bude vznášet riziko diagnózy „porucha autistického spektra“.
Krize opravdového Koumáka vypadá následovně. Dítě sedí, vypadá to, že nedělá vůbec nic a najednou se začne vztekat. Nikdo nechápe proč, protože se nestalo vůbec nic zvláštního. Zhruba od dvou let se Koumák ale nejčastěji vzteká z důvodů, které souvisí s přítomností jiného člověka, nebo dítěte. Koumák už od dětství vyzařuje agresivní postoj, aby od sebe ostatní odehnal. O nikoho nového opravdu nestojí. Nemá potřebu s druhými komunikovat a rozhodně není vstřícný. Když není zbytí, je agresivní, ale neútočí, brání se. Možná to není úplně patrné, ale dítě Koumák zásadně pouze brání vlastní zájmy. Jeho brzdou na čtvrtém schodu je Empatie. Můžete na něj vyzkoušet citové vydírání, nesnáší to, Koumák dokáže zcela ignorovat veškerý emocionální podtext sdělení. Slyší jen holá fakta, nenaděláte nic. Ale pozor na podobnost, rozmazlete Koumáka a bude na vás fixovaný, jako Snílek. Rozdíl zůstává, Koumák neútočí, brání se.
Matka Koumák si je naprosto přesně vědoma toho, co je a co není její práce. Zabývá se výhradně a pouze tím, co je její práce, a přitom používá metodu mini-max. Pracuje s rozvahou, raduje se (pouze vnitřně), když se jí podaří dosáhnout cíle, za využití minimálního množství vlastních zdrojů. Komunikuje minimálně, svou přítomností nechce nikoho vyrušovat při práci. Tím nechci říct, že by byla skromná a nenáročná. V zásadě je velice neskromná a náročná na všechny, kromě sebe. Své vlastní potřeby nedokáže dlouhodobě odkládat a o spolehlivém domácím zázemí zde rovněž hovořit nemůžeme. Na veřejnosti však působí obzvláště spořádaně, protože je extrémně citlivá na kritiku. Já to vím a vy zas víte, že to tak je, tak prosím, odložte ty kameny.
Máte dítě Koumáka, sledujte ho a učte se od něj. Je to pragmatik. A co je na tom špatného, že se stará především sám o sebe? Kdybychom to uměli všichni, tak by bylo o všechny dobře postaráno. Já vím, že to není jednoduché, když dokáže být někdo neústupný a hájí jedině vlastní zájmy. Je to vyčerpávající a složité. Ale víte co, vaše dítě se v životě nepodřídí ničemu, co mu nebude dávat smysl. O své pohodlí se dokáže postarat. Jediná otázka zní, jak to přežít, a přitom ještě pěstovat sebeúctu dítěte. Nebudu vám lhát, to je oříšek. I v mé připravované knize zabírá tato problematika velký prostor. Na tomto místě chci říct to hlavní. Nepožadujte od dítěte nic, co není jeho práce a dejte mu čas. Zůstaňte v klidu a nerozmazlujte ho, jinak nebude vědět, co je jeho práce. Buďte věcní a dohodněte se. Jakmile začnete být emotivní a neústupný, a přitom sám nejste Koumák, začne válka, kterou nemůžete vyhrát. Nejde o to, že velký Koumák by vyhrál, jde o to, že mezi Koumáky se neválčí. Oni totiž chápou přesně, co je jejich práce a té se nebrání (pokud mají nějakou sebeúctu). Válka pod heslem „Koumák proti zbytku světa“ je ovšem zdrcující, to vím. Je však na místě otázka, kdo tuhle válku začal a kdo vlastně trpí? Koumák je opravdu velice silný a nikdy trpět nebude, ale vy a vaše dítě dopadnete špatně. Extravertním potenciálem Koumáka je Talent (osobnost ISTP) a ve středním věku se opět vynoří Vizionář, který pomůže s uzemněním Talentu. Druhou variantou koumáka je Kreativita na druhém schodu (osobnost INTP) a ve středním věku Šikula, který rozčísne hluboké přemýšlení a pošle Koumáka dělat něco pořádného rukama. Opět doporučuji preventivní opatření ohledně virtuálních technologií.
Šikula
Mít dítě Šikulu je velký závazek a taky nuda. Dělat neustále vše dokola, stejným způsobem, přesně podle protokolu. Být vždy připraven uspokojit všechny jeho momentální potřeby. Je to dřina. Potenciál Šikuly je však ohromný, a proto potřebuje dobré podmínky pro svůj rozvoj. Příroda to rozhodla tak, že pokud nemá Šikula především jistotu a klid, udělá líp, když uteče do svého vnitřního světa. Osobnost Šikuly je v dětství velice křehká. Šikuly ale potřebujeme, udržují naši společnost stabilní a v chodu.
Už jsme si řekli, že Šikula v krizi šílí a je neodbytný. Pokud nebere ostatním hračky a neomezuje je v pohybu, pak obvykle veškerou svou frustraci soustředí na vás osobně. Má totiž požadavky, které je třeba splnit. Potřebuje uklidnit a dodat jistotu. Nepokoušejte se mu to rozmluvit. Dokud nedostane, co potřebuje, tak nevnímá. Musíte mu pomoci, jiná možnost není, jedině útěk do vlastního světa a to nechcete. Jeho brzdou čtvrtého schodu je Kreativita.
Podívejme se na matku Šikulu. Vidíte ten systém, řád, kázeň a péči. Ona prostě myslí na všechno a je tak komunikativní. Jeden by nevěřil, že je to introvert. Všechno vyjedná, má plán a toho se drží. Své dítě na všechno dopředu připraví. Kladete si otázku, čím to je? Ona totiž umí něco šíleného! Když chce, dokáže zcela odložit své vlastní potřeby. Umí si zakázat potěšení a raduje se pouze z výsledků vlastní práce. Je to prostě síla, ale myslím, že je to jasné. Tak pojďme dál.
Extravertním potenciálem Šikuly je Racionalita(osobnost ISTJ), tam není riziko až tak vysoké i když tyto děti opravdu nevidí v socializaci žádný smysl. Není na tom ale nic špatného, oni si prostě jen chtějí dělat svoje věci, někde poblíž rodičů. A chtějí poslouchat rozhovory dospělých, proto je nejspíš najdete pod stolem. Na jejich třetím schodu žije Snílek a ten jim včas připomene, jak vypadá bezstarostná zábava a proč je dobré tolerovat jiné lidi. Druhým extravertním potenciálem je Empatie (osobnost ISFJ). Tam jde socializace o něco lépe, tyto děti se totiž o druhé zajímají, naslouchají a jsou velice poddajné. Mají tendenci se podřídit, přizpůsobit a zalíbit se ostatním. Nedávají to najevo přímo. Potřebují, abyste si toho sami všimli, oni se totiž mlčky starají a v tom je to nebezpečí. Na třetím schodu mají Koumáka. Ten je ohrožuje, ale zároveň i chrání před tím, aby se neudřeli a nerozdali. Vnímáte tu tenkou hranici? Šikula s Empatií, který prožije nádherné dětství, je extrémně výkonný, tvořivý, loajální a spolehlivý. Ve středním věku nezbytně potřebuje objevit Koumáka, aby mu v pravou chvíli řekl: „Uber a zamysli se trochu nad tím, co je vlastně tvoje práce. Máš taky nějaká práva člověče, navrhuji menší vzpouru“.
Vizionář
Malý vizionář vyrůstá s tandemem potenciálů, který v sobě nese schopnost evoluce. Je to neuvěřitelná síla, která dopadá celkem na osm osobností. Tyto osobnosti jsou tahouny civilizace, je to ENTJ, INTJ, ENFJ, INFJ, ESFP, ESTP, ISFP a ISTP. Rozepište si to za domácí úkol a uvidíte, že všichni mají Vizionáře a Talent v první čtveřici potenciálů. Už jsem říkala, že potenciál Vizionáře otevírá přímou linku do nevědomí. Myšlenky vizionáře jsou nadčasové, neohraničené a těžko uchopitelné. Jeho schopnosti se dostávají na tenkou hranici mezi genialitou a šílenstvím. Brzda na čtvrtém schodu, extrovertní Talent, mu nejdříve říká: „všechno co vidíš, je reálné“. Když Vizionář přeroste a ovládne Talent, jeho rétorika se změní. Vizionář najednou slyší: „všechno co vidíš, můžeš dokázat, já ti dám sílu“. Talent je zdrojem nepředstavitelné síly. Jak se to projevuje? Malý vizionář téměř nemusí jíst ani spát, přitom je neustále aktivní a tvořivý. Ze všech introvertů je nejvíce společenský. Věří tomu, že nikoho nepotřebuje, ale všechno ho zajímá. Chce všemu rozumět a neustále se posouvat dál. Jo a v dětství se velmi špatně orientuje v prostoru i čase. Nechce nikoho obtěžovat a od nikoho nic neočekává. Snadno ztrácí věci a snadno se také ztratí on sám. Většinou ale cestu zpět najde. Jak to jen děla? Umíte si to představit?
Co byste měli ještě vědět o malém vizionáři? Už jsem to naznačila minule. Vizionář od narození bojuje s děsivými představami, ty většinou sílí, až do konce puberty. Vizionář si ale věci řeší sám a tvoří si strategie přežití. Nejprve jednoduchá pravidla. O svých představách mluvit nechce, ale nové pravidlo vám oznámí hned. Řeknu vám to takto, pokud říká, že na cestě do školy mu dnes zachrání život zelené tričko, tak mu ho dejte. Stálo ho to hodně přemýšlení a podle něj to určitě bude fungovat. Pochopte, že je pro něj velice těžké, pokud kvůli vám musí opatření porušit. Dost často mu totiž jde o život. Vím, že se mu nic nestane, ale už jsem to říkala. Vizionář žije v realitě, která je pro ostatní jen velmi těžko představitelná. Vizionář se cítí nejlépe, pokud může být aktivní. Jak dospívá, čím dál méně se mu chce, ale vždycky mu to udělá dobře.
A je tu ještě jedna věc, týká se to jídla. Vizionář bývá v jídle vybíravý. Pokud něco jíst nechce, nenuťte ho to ochutnávat. Nejde o chuť, jde o pravidlo! Na jídlo může být opravdu hodně citlivý, pokud už teď musíte mixovat a třídit, je to varovný signál. Zdravím všechny vegetariány a jiné extrémisty v jídle. Většinou patříte do klubu vizionářů a já vás obdivuji.
K matce vizionářce mohu říci pouze tolik. Je opravdu vynalézavá, má pravidla a těch se drží. Rozumí věcem do hloubky, nikoho nechce obtěžovat a většinou všechno zvládá sama. Neříkám, že všechno zvládá skvěle. Každopádně brzy touží po tom, vrátit se k práci.
Potenciálem druhého schodu vizionáře je Racionalita (osobnost INTJ) a jeho osobní brzdou třetího schodu je Snílek, ten mu začne pomáhat ohraničit jeho vlastní potřeby a rozvine jeho schopnost tolerovat druhé. INTJ je totiž skutečný samotář mezi lidmi, tito lidé jsou úspěšní v mnoha oborech, jsou to chirurgové, piloti, vědci i skuteční vizionáři. Druhá varianta vizionáře má na druhém schodu Empatii. Podobně jako Empatický Šikula, je i Empatický Vizionář v dětství obzvláště křehký a snadno utíká do svého vnitřního světa. Mám určité podezření, že jeho děsivé představy se mnohem více týkají jeho osobně a jeho nejbližších. Každopádně je náchylnější k předčasnému otevření Koumákova potenciálu na třetím schodu. Koumák i Vizionář hodně přemýšlí a když jsou spolu, je to na jednoho člověka prostě příliš, zvlášť, když zároveň cítí potřebu starat se o druhé a zavděčit se jim. Koumák toto nadšení Vizionáře tlumí, protože mu radí, aby se víc staral sám o sebe.
Tak, to by bylo snad vše důležité k introvertům a na řadě jsou naši těžko zvladatelní mladí extraverti.
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat. I tuto část článku píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, Heinz P. Röhr, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
