Článek
Sousedka mi vzkázala, že otravuji její děti. Ne, paní. Vy otravujete život mně. Z vašeho balkonu řve gril, děti a pes. Můj balkon je poslední kousek svobody, který mi ještě nezakázali.
Chcete mi zakázat kouřit na VLASTNÍM balkoně? Vážně?
Platím nájem. Platím hypotéku. Platím daně. Ten balkon je můj. Koupila jsem si ho. A teď mi nějaká moderní maminka z druhého patra bude diktovat, co na něm smím dělat, protože její Tobíášek to cítí?
To je vrchol českého udavačství.
Najednou je každý epidemiolog. Jedna cigareta na balkoně a už slyším: „Otravujete mi děti! Máme astma! Jděte kouřit do lesa!“ Tak si zavřete to okno! Kupte si čističku za tři tisíce. Přestěhujte se do bio farmy na Šumavu. Ale nesahejte mi na můj balkon.
Víte, co otravuje život mně?
Váš gril, který smrdí spáleným olejem celou sobotu. Vaše děti, které ječí na balkoně od 7 ráno do 9 večer. Váš pes, co štěká, když si chci dát kafe. A to vám nezakazuji. Toleruju to. Protože žijeme v paneláku. V Čechách. Ne ve švýcarské klinice.
Tenhle stát už zakázal kouření všude. V hospodě si nezapálíte. Na zastávce si nezapálíte. Na nádraží si nezapálíte. A teď chcete zakázat i ten poslední metr čtvereční, kde si člověk může v klidu dát cigáro po práci? Co bude příště? Zakážete mi kouřit i v kuchyni, protože to cítí vaše děti přes zeď?
Nejhorší je to pokrytectví. Schováváte se za děti. „Myslete na děti!“ To je vaše univerzální zbraň na všechno. Ale když vaše děti řvou na hřišti do deseti večer, to je v pořádku. To je „dětská radost“. Když já si zapálím jednu Marlborku, to je „ohrožení na zdraví“.
Nejsem váš nepřítel. Jsem vaše sousedka. A jestli vám vadí kouř, přijďte a řekněte to normálně. Ne jako hysterická královna z Facebookové skupiny „Sousedi Plzeň“. A už vůbec mi nevyhrožujte zákonem a policií. Zákony na šikanování slušných lidí už tu byly. A nikdy to nedopadlo dobře.
Můj balkon. Moje cigareta. Moje věc. Tečka.
Co si o tom myslíte vy? Má mít soused právo zakázat vám kouřit na vlastním balkoně?
