60 let od atentátu na Kennedyho se Amerika ptá: Kdo nám zabil prezidenta?

22. listopad 1963 zůstane ve Spojených státech navždy nesmazatelně zapsán v myslích všech pamětníků. O atentátu na J. F. Kennedyho existuje ve světové literatuře více než 40.000 knih. O žádné jiné události amerických dějin 20. století se toho nenapsalo více. Americká veřejnost však dodnes nepřijala oficiální vyšetřovací verzi Warrenovy komise, podle které 22. listopadu 1963 Kennedyho zastřelil Lee Harvey Oswald, který měl podle závěrů vyšetřovatelů jednat sám a bez pomoci či zadání jakékoli třetí strany.

Prezident Kennedy byl zabit při návštěvě Dallasu, která byla naplánována v rámci jeho kampaně pro nadcházející prezidentské volby. Ulicemi Dallasu projížděl v otevřeném voze se svou manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Pár okamžiků poté, co ve 12:30 prezidentská kolona vjela na náměstí Dealey Plaza, se ozvaly 3 výstřely. Jedna ze střel zasáhla Kennedyho do zad a zároveň zranila i guvernéra Connallyho, jedna zasáhla prezidenta do hlavy a jedna kulka prokazatelně minula cíl.

Ze 178 svědků z místa činu, kteří vypovídali před Warrenovou komisí, téměř polovina (78) nebyla schopna určit směr, ze kterého výstřely vyšly. 49 uvedlo, že výstřely vyšly z budovy Texaského knižního velkoskladu (Texas School Book Depository), zatímco 21 lidí označilo jako místo střelby malý travnatý pahorek (angl. grassy knoll). V 6. patře Texaského knižního velkoskladu se záhy našla puška Mannlicher-Carcano M91/38, kterou si objednal zaměstnanec skladu Lee Harvey Oswald v březnu téhož roku pod falešným jménem Alex Hidell.

Z místa činu Oswald odjel autobusem do svého bytu, kde si vzal kabát a revolver. Ve 13:12 místního času ho pak v oblasti zvané Oak Cliff zastavil policista J.D. Tippit. Oswald na něj vypálil 4 rány ze svého revolveru. 3 zasáhly Tippita do hrudi a jedna do spánku. Policista byl na místě mrtev. Po tomto činu se Oswald ukryl do nedalekého kina, kde byl krátce nato zatčen. Prezident Kennedy byl mezitím (konkrétně ve 13:00) prohlášen za mrtvého. Do nemocnice byl sice přivezen během několika málo minut, zranění hlavy se však ukázalo být neslučitelné se životem.

Až do tohoto bodu se zdálo být vše celkem jasné a je velmi pravděpodobné, že závěr Warrenovy komise o tom, že Oswald při atentátu na Kennedyho jednal sám a na vlastní pěst, by nikdy nebyl významně zpochybňován. Osud tomu však chtěl jinak. 2 dny po atentátu měl být Oswald (za přítomnosti televizních kamer) eskortován z policejního velitelství do městské věznice. V momentě, kdy ho detektivové Jim Leavelle a L.C. Graves přiváděli spoutaného k policejní dodávce, vyskočil z davu novinářů Jack Ruby, majitel místního nočního klubu, vytáhl revolver a střelil Oswalda do oblasti břicha. Američané mohli díky přítomnosti televizních kamer sledovat celou událost živě na svých obrazovkách.

Oswald byl ihned převezen paradoxně do stejné nemocnice, do které byl o dva dny dříve převezen prezident Kennedy, a téměř ve stejný čas jako prezident (ve 13:07) zde i zemřel. Jack Ruby byl okamžitě po střelbě zpacifikován a zatčen. Jako motiv nejdříve uvedl, že chtěl vdovu po prezidentovi ušetřit psychických útrap spojených s nutností svědčit v procesu s Oswaldem. Později svá prohlášení několikrát změnil a mj. řekl, že svět se nikdy nedozví pravdu o atentátu ani jeho skutečné motivy. To pochopitelně podpořilo teorii, že Rubyho úkolem ve skutečnosti bylo Oswalda umlčet. Jack Ruby byl za vraždu odsouzen k smrti, úspěšně se odvolal, ale krátce před zahájením nového procesu zemřel ve vězení na rakovinu plic.

Pouhý týden po atentátu ustavil prezident Johnson speciální komisi, která měla vše vyšetřit. V jejím čele stanul předseda Nejvyššího soudu Spojených států Earl Warren. Po 10 měsících práce pak komise vydala 888 stran dlouhou zprávu s výsledky svého vyšetřování. Mezi nejkontroverznější z nich patří především tzv. teorie jedné kulky (angl. single-bullet theory), podle které stejná kulka, která zasáhla Kennedyho, způsobila i všechna zranění guvernéra Connallyho. Konkrétně by to znamenalo, že tato kulka proletěla Kennedyho krkem, poté Connallyho hrudí, jeho pravým zápěstím, aby se nakonec usadila v jeho levém stehnu. Na své cestě tedy musela proletět celkem 15 vrstvami oblečení, 7 vrsvami kůže, 40 cm svalové tkáně a k tomu rozbít 10cm Connallyho žeber a zároveň i jeho vřetenní kost.

Mezi další problematické závěry Warrenovy komise pak patří zejména tvrzení, že Oswald ani Ruby nebyli články žádného spiknutí a navzájem se neznali. Oswald jednal při vraždě Kennedyho sám a na vlastní pěst a stejně tak si měl počínat i Ruby při následné vraždě Oswalda. Nejen tyto závěry ovšem začaly být mnohými lidmi zpochybňovány prakticky okamžitě po uveřejnění. V roce 1976 pak Sněmovna reprezentantů zřídila Zvláštní výbor pro vyšetření atentátu zvaný HSCA (House of Representatives Select Committee on Assassinations), který práci Warrenovy komise podrobil kritice a v mnoha ohledech dospěl k jiným závěrům.

Podle HSCA nepadly 3, ale 4 výstřely. Třikrát vystřelil Oswald z knižního skladu a jednou neznámá osoba z travnatého pahorku. Výbor dále poukázal na několik svědků, které Warrenova komise ignorovala a kteří tvrdili, že Oswald a Ruby se znali, což vedlo k závěru, že prezident Kennedy byl pravděpodobně zavražděn na základě spiknutí. Pozadí tohoto možného spiknutí se dodnes nepodařilo rozkrýt, ale stovky konspiračních teorií jako možné viníky označují FBI, CIA, KGB, americkou mafii, italskou mafii, korsickou mafii, Fidela Castra, pravicové extrémisty, ropné magnáty, prezidenta Johnsona a desítky dalších zájmových skupin, které měly nebo mohly mít motiv.

Do dnešního dne přesto neexistuje žádný přímý důkaz, že by prezidenta Kennedyho zavraždil někdo jiný než Lee Harvey Oswald. Tajné služby za tu dobu shromáždily desítky tisíc utajovaných dokumentů, které jsou postupně zveřejňovány. Jen v minulém roce nařídil prezident Biden zveřejnit dalších 13.173 z nich. Žádné převratné informace v těchto dokumentech nicméně nejsou a americká veřejnost ani nevěří, že by mohly být. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění z října 2023 pouze 29 % dospělých Američanů věří, že Oswald jednal sám a na vlastní pěst, zatímco 65 % je přesvědčeno o tom, že byl součástí spiknutí. Ani po 60 letech tedy není možné říci, že by byl případ atentátu na prezidenta Kennedyho spolehlivě objasněn.