Jediná možnost, jak můžou strany SPOLU přežít, je rozpustit koalici SPOLU

Drtivá porážka. Jedině tak se dá charakterizovat snaha koalice SPOLU porazit Andreje Babiše. Zatímco v roce 2021 koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 hnutí ANO o 6 desetin procenta těsně porazila, tentokrát se karta obrátila a hnutí ANO zvítězilo o více než 11 procent. Více a více představitelů SPOLU se tak ihned po prohraných volbách dává slyšet, že jejich koaliční projekt, jehož hlavním a jediným cílem bylo porazit Babiše, pozbývá jakéhokoli smyslu.

S trochou nadsázky bych řekl, že koalice SPOLU byla odsouzena k zániku již dávno před víkendovými volbami. Samotný důvod vzniku a hlavní mantra SPOLU bylo, aby nezvítězil Andrej Babiš. Zatímco v roce 2021 strašení Babišem zafungovalo a SPOLU ANO těsně porazila, tentokrát se sázka na stejnou kartu nevyplatila. Jedním z hlavních důvodů neúspěchu SPOLU byl pak fakt, že všechny tři koaliční strany naprosto rezignovaly na svoje programy a příznačně „spolu“ neustále šířily pouze strach z Andreje Babiše.

ODS, TOP 09 i KDU-ČSL byly po léta svébytné politické strany s poměrně jasným programem i rozdíly, které je definovaly. Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že pro běžného pravicového voliče bylo před právě skončenými volbami poměrně těžké vypíchnout jakékoli odlišnosti v programu těchto tří stran, protože programy, které je po dlouhou dobu charakterizovaly, jakoby najednou nebyly důležité. Korunu tomu pak nasadili Vít Rakušan (STAN) a Zdeněk Hřib (Piráti), kteří v posledních předvolebních debatách dokonce prohlašovali, že není zas až tak důležité, kterou stranu z bývalé pětikoalice budou lidé volit, hlavně když se jim dohromady podaří získat 101 mandátů pro „demokratické strany“.

I tato povýšenost vládních stran, které se neváhaly označovat jako demokratické, zatímco ANO, Motoristy, SPD a Stačilo! neustále nálepkovaly (krom jiného) jako extrémisty, se mnoha voličů přirozeně dotkla. Ne na strany, ale přímo na jejich voliče pak první den voleb zaútočila senátorka za ODS Miroslava Němcová: „Kdyby o výsledku fotbalového zápasu rozhodovali diváci hlasováním, je jasné, že by záleželo na tom, kolik kterých přijde. Dnes a zítra to bude stejné. Pouze vysoká účast demokratických voličů vyřadí komunisty a motoristy, oslabí Okamuru i Babiše,“ prohlásila v pátek. Jsou tedy více než 3 miliony lidí v naší zemi, kteří nevolili vládní strany, nedemokraté jen proto, že mají jiný názor?

Daleko důležitější než názor autora tohoto článku jsou však názory samotných politiků. Miroslav Kalousek coby spoluzakladatel TOP 09 i Mirek Topolánek, bývalý předseda ODS, opakovaně prohlásili, že projekt SPOLU byl projektem na jedno použití (míněno pro volby 2021), ale teď už nemá budoucnost. A historie jim dala za pravdu. Ve stejném duchu se pak bezprostředně po volbách vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich z KDU-ČSL: „Strany se v míru rozejdou, každý bude budovat svou značku a hledat si místo na politické mapě,“ prohlásil Grolich v sobotu. A to i přesto, že KDU-ČSL byla jednou ze stran, která na projektu SPOLU nepochybně vydělala.

Kdo naopak na spojenectví s lidovci a TOP 09 doplatil a doplácí, je ODS. Ta se při vzniku koalice SPOLU postavila do role samaritána, který zachránil KDU-ČSL a TOP 09 před zánikem, protože obě tyto strany se v posledních letech pohybují pod 5%. Právě tato úloha spasitele se však ODS v těchto volbách vymstila. Celá řada kandidátů KDU-ČSL totiž zejména díky kroužkování na kandidátkách přeskočila kandidáty ODS. Tento osud potkal mj. ministra financí Zbyňka Staňuru, kterého v Moravskoslezském kraji přeskočili hned lidovci a Staňura tak v nové Sněmovně vůbec nezasedne.

K podobné situaci došlo v Jihočeském kraji, kde se ze 7. na 1. místo dostal lidovec František Talíř a do Sněmovny se naopak nedostal Václav Král, který byl dvojkou na kandidátce ODS. V Královehradeckém kraji podobným způsobem lidovec Jiří Vojáček „vyřadil“ Pavla Staňka z ODS, zatímco v Pardubickém kraji byla úspěšnější Marie Kršková (KDU-ČSL), která byla na 5. místě, než trojka ODS Radim Jirout. Celkově si lidovci právě na úkor ODS velmi polepšili, což mnozí členové ODS nesou nelibě a lze tedy předpokládat, že podobnou pomocnou ruku lidovcům už příště nenabídnou.

Koalice SPOLU vznikla spíše jako sňatek z rozumu než z lásky a její neodvratný konec by tak nemusely provázet hádky ani přehnané emoce. Projekt, který v roce 2021 zafungoval, v roce 2025 na celé čáře propadl, ale tento neúspěch by strany, které SPOLU tvoří mohl jen posílit nebo alespoň nakopnout. „Naučíme se vítězit až se naučíme přiznávat své porážky“, řekl kdysi Lenin. V případě koalice SPOLU však půjde o to, uvědomit si důvody jejich porážky, spíše než porážku jako takovou. Všechny tři strany by měly vynaložit více úsilí v budování vlastní identity, kterou se sice jedna od druhé budou odlišovat, zároveň však na voliče zapůsobí víc, než když slepě spojí síly v boji proti společnému nepříteli, což, jak se ostatně ukázalo, dost dobře nefunguje.