Chmurná prognóza: Na atletickém MS máme šanci získat maximálně jednu medaili

Celkem 25 českých atletů se představí na mistrovství světa v Tokiu, které začíná již tuto sobotu. 17 mužů a 8 žen tvoří nejpočetnější českou výpravu od roku 2017. Navzdory tomu je však velmi pravděpodobné, že minimálně 24 z 25 českých atletů se z japonské metropole vrátí bez medaile.

Naše atletika v současné době prochází generační obměnou, jejíž symbolem je odchod Barbory Špotákové do sportovního důchodu. Světová rekordmanka a dvojnásobná olympijská šampionka se již nyní zařadila mezi největší postavy naší atletiky, zároveň je však třeba si přiznat, že v současné době nemáme v žádné disciplíně nikoho, kdo by na její mimořádné výkony mohl navázat. Největší hvězdou naší tokijské výpravy je oštěpař Jakub Vadlejch. Jeho aktuální forma je však velkou neznámou, protože v této sezóně vinou zranění závodil jen dvakrát a jeho nejlepší výkon 82,33 m je hluboko pod jeho běžným standardem. Medaile na MS navíc budou ležet spíše u mety 90 metrů.

Dalším z matadorů naší výpravy v Tokiu bude koulař Tomáš Staněk, pro kterého to bude již páté mistrovství světa. Tomáš se ovšem koncem června zranil na Zlaté tretře a je otázka, jak moc a jestli vůbec se mu tréninkové manko podařilo dohnat. V každém případě pro něj ale bude základ postoupit z kvalifikace. Koule jako disciplína šla v posledních letech obrovsky dopředu a medaile na MS bude pravděpodobně ležet za hranicí 22 metrů, což při vší úctě k Tomášovi není v jeho možnostech.

Celkem popáté se na MS podívá i dálkař Radek Juška, jehož nejlepším umístěním je 7. místo z roku 2023. V této sezóně se však Radek zatím nedostal přes 8 metrů a ve světových tabulkách mu tak patří až 95. místo. Mezi ostřílené matadory pak můžeme počítat i mílaře Filipa Sasínka. I v jeho případě bych byl nerad zlým prorokem, ale jeho nejlepší letošní čas 3:34.30 ho ve světě řadí až na 99. místo, takže Filipovy šance na dobré umístění v Tokiu jsou spíše v rovině teoretické.

Pesimismus předchozích odstavců by při troše štěstí mohly přebít výkony výškaře Jana Štefely či tyčkařky Amálie Švábíkové. Ve světové konkurenci to budou mít ohromně těžké, ale pokud je v naší výpravě někdo, kdo by mohl pomýšlet na medaili, je to právě tato dvojice. Je tomu už pár let, co měla naše země výškaře, který by mohl konkurovat světové špičce a přesně to se Honzovi Štefelovi v poslední době daří. Na letošním HME získal stříbro a výkon 233 z evropského šampionátu družstev ho ve světě řadí na 4. místo. Právě tady by to při troše štěstí mohlo cinknout.

Podobně je tomu i u zmíněné Amálie Švábíkové. Ta sice na minulém MS skončila až třináctá, avšak na OH v Paříži vybojovala 5. místo, což je bezpochyby skvělý výsledek. Pětadvacetiletá tyčkařka s osobním rekordem 480 cm tento rok sice zapsala pouze 473 cm, ale kde jinde by měl přijít vrchol sezóny než na mistrovství světa? Špatná zpráva je, že kromě Štefely a Švábíkové není v naší výpravě nikdo jiný, kdo by mohl realisticky pomýšlet na zisk jednoho z cenných kovů.

V české výpravě je pak pár atletů, kteří sice nemají šanci získat medaili, ale vzhledem ke svému mládí a výkonům jsou určitě velkým příslibem do budoucna. Jedním příkladem za všechny je sprinterka Karolína Maňasová. Ve sprintu, který je dlouhodobě doménou atletů černé pleti, dokázala Karolína letos vyhrát evropský šampionát do 23 let. Její nejlepší letošní čas na stovce je 11,20 a byla by škoda, kdyby skvělé výkony této atletky zapadly jen proto, že na mistrovství světa zřejmě nebudou stačit na medaili.

Suma sumárum si tedy dovolím tvrdit, že nejméně 24 atletů z naší pětadvacetičlenné výpravy se bohužel vrátí domů bez medaile. V této souvislosti by možná stálo za to znovu otevřít diskuzi nad tím, zda ještě více nezpřísnit kritéria pro účast na podobné akci, protože již teď je jasné, že nás čekají články o tom, jak jeli naši atleti do Tokia na dovolenou. Osobně bych byl pro, jakkoli uznávám, že již samotná účast na MS je svým způsobem velký úspěch.

I přes tuto poněkud chmurnou prognózu budu všem našim atletům samozřejmě přát, aby mě svými výkony vyvedli z omylu. A určitě nebudu sám. Mistrovství světa v Tokiu začíná v sobotu 13. září.