Čeští europoslanci berou 200.000 čistého. Je to moc, nebo málo?

Zatímco základní hrubý plat poslance Parlamentu České republiky je 102.400 Kč, plat jeho kolegy z Evropského parlamentu momentálně činí 10.377 eur hrubého, což dělá 8.089 eur (= 205.137 Kč) po odečtení daní a odvodů. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda je u nás 43.941 Kč, přičemž zhruba dvě třetiny zaměstnanců na ni stabilně nedosáhnou, může mnohým z nás plat europoslance připadat jako z jiného světa. Je však tato částka skutečně přemrštěná, nebo naprosto odpovídá důležitosti a prestiži daného povolání?

„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější,“ píše George Orwell ve své Farmě zvířat. Podobně pokřivený princip rovnosti po nějakou dobu platil i v otázce platů europoslanců. Zatímco dnes dostávají všichni europoslanci stejný plat, do roku 2009 platilo, že europoslanec pobíral stejný plat jako jeho krajan z národního parlamentu dané země. Tím však v platech zákonodárců vznikla obrovská nerovnost, zvláště pak mezi těmi, kteří zastupovali země původní evropské patnáctky, a jejich kolegy z nově přistoupivších členských států.

Nemalé rozdíly byly ve skutečnosti i mezi „starými“ členskými zeměmi. Plat španělského europoslance byl kupříkladu až čtyřikrát nižší než plat jeho italského kolegy a právě italští europoslanci brali v některých případech více než desetinásobek částky, na kterou si přišli jejich noví kolegové ze zemí, které do EU vstoupili spolu s Českou republikou v roce 2004.

Od roku 2009 však berou všichni europoslanci napříč zeměmi stejný plat. Ten je stanoven na 38,5 % základního platu soudce Soudního dvora evropské unie, přičemž finanční prostředky na platy poslanců pocházejí z rozpočtu Evropského parlamentu. Český europoslanec si tedy přijde zhruba na 200 tisíc korun čistého a za svůj pětiletý mandát si celkem vydělá skoro 12 milionů. Téměř v každém zaměstnání však již dnes existují různé benefity a funkce poslance Evropského parlamentu v tomto ohledu není vyjímkou, takže základním platem jako takovým to zdaleka nekončí.

Krom základního platu mají europoslanci nárok na celou řadu dalších finančních příspěvků. Nejobjemnějším z nich je příspěvek na platy asistentů. Každý europoslanec dostává na plat asistentů měsíčně 29.000 eur (728.770 Kč), přičemž tito asistenti často nesídlí v Bruselu, ale v členské zemi daného poslance. Další významnou částkou, kterou europoslanci mohou čerpat, je tzv. příspěvek na všeobecné výdaje. Pod tímto poněkud vágním pojmem se rozumí peníze, které může poslanec použít na pronájem kanceláře, pořízení telefonu, platby za volání atd. Tento příspěvek činí 4.950 eur (124.394 Kč).

O poznání jednodušší život mají europoslanci i pokud jde o cestování v rámci jejich funkce. Mohou si nechat proplatit letenky business třídou, jízdenky na vlak první třídou i obyčejné cesty autem. Za každý den jednání navíc mají nárok na 350 eur (8.796 Kč), která mohou utratit za pronájem pokoje v hotelu, jídlo či jakýkoli podobný výdaj. Tento příspěvek je však vázán jejich účastí na důležitých hlasování.

A pokud byly zatím zmíněny pouze částky, které mohou europoslanci čerpat během doby trvání své funkce, sluší se dodat, že i po skončení mandátu je o evropské zákonodárce velmi dobře postaráno. Nárok na důchod mají bývalí europoslanci po dosažení věku 63 let. Jejich důchod se rovná 3,5 % platu za každý dovršený rok ve funkci a jedné dvanáctině za každý další dovršený měsíc, celkově však nejvýše 70 %. Náklady i v tomto případě nese rozpočet EU. Krom důchodu pak mají europoslanci po skončení mandátu ještě nárok na tzv. přechodný příspěvek ve výši jednoho měsíčního platu, který se vyplácí maximálně po dobu dvou let.

Je tedy základní čistá mzda europoslanců ve výši zhruba 200.000 Kč měsíčně neúměrně vysoká? Do značné míry záleží na úhlu pohledu. V České republice pobírá mzdu v této výši méně než 1 % obyvatel. Není ovšem na druhou stranu funkce zákonodárce, navíc evropského formátu, dostatečně prestižní na to, aby patřila mezi 1% nejlépe honorovaných profesí? A protože je Evropský parlament institucí evropskou, možná by bylo vhodnější neposuzovat celou věc pouze z našeho českého pohledu.

Přestože plat europoslance je téměř 5× vyšší než průměrná mzda v České republice, například v Dánsku je průměrná hrubá měsíční mzda 6.294 eur (158.168 Kč), takže z dánského pohledu bere europoslanec méně než dvojnásobek průměrné měsíční mzdy v zemi. Jiný názor na věc bude mít zřejmě naopak spousta Bulharů, protože bulharský europoslanec si naopak přijde zhruba na desetinásobek tamní průměrné měsíční mzdy, která činí 1.176 eur (29.552 Kč).

Pokud se tedy soustředíme na ekonomicky vyspělejší země EU, kterým se koneckonců chceme přiblížit, nejen na příkladu Dánska můžeme vidět, že plat europoslance ve skutečnosti není zas tak závratný. Ve zmíněném Dánsku se s platem europoslance může měřit spousta jiných profesí. Z ryze českého pohledu je tedy možné označit platy europoslanců za vysoké, zatímco v širším evropském kontextu za zcela přiměřené.