Jsem ve 30 letech stará aneb jaký je pro ženu ideální věk na dítě?

Rodičovství je jedním z nejzásadnějších životních kroků – přináší hlubokou radost, ale i značnou zodpovědnost. Téma ideálního věku na početí dítěte těží ze dvou navzájem propojených světů: biologického a psychosociálního. Na jedné straně stojí „biologické hodiny“ – přirozený pokles plodnosti s věkem, na druhé pak emoce, vztahy, finanční zázemí a osobní připravenost vstoupit do rodičovských rolí.

Z čistě biologického hlediska by se dalo říci, že je to do jisté míry pravda. Nejvyšší šance na otěhotnění je mezi 20. a 25. rokem života. V tomto období má žena nejlepší hormonální rovnováhu, kvalitní vajíčka a tělo fyziologicky připravené na těhotenství a porod. S přibývajícím věkem se šance na početí snižuje – kolem 30 let je to přibližně 75 % za rok nechráněného pohlavního styku, ve 35 letech 66 % a ve 40 letech už jen 44 %. Po 45. roce je naopak šance otěhotnět přirozenou cestou velmi malá. S věkem roste i riziko genetických vad – například výskyt Downova syndromu je asi 1:900 u 30leté ženy, 1:350 u 35leté a 1:100 u 40leté.

U velmi mladých, dospívajících dívek je těhotenství naopak spojeno s vyšším rizikem zdravotních komplikací. Jejich těla nejsou ještě plně vyvinutá – hrozí nízká porodní hmotnost dítěte, předčasný porod, těhotenská hypertenze a další komplikace. Nejvyšší šanci na přirozené otěhotnění a zároveň nejnižší riziko komplikací během těhotenství a porodu má žena mezi 20. a 30. rokem života. Porodní cesty jsou dostatečně pružné, hormonální cykly pravidelné a zdraví vajíček optimální. Riziko genetických vad je minimální a většina těhotenství probíhá bez nutnosti zásahů. Z pohledu biologie je tedy toto období nejlepší. Biologie však není jediným faktorem, který je třeba brát v úvahu.

Zatímco biologické optimum je pro ženu mezi 20. a 30. rokem života, z psychologického a sociálního hlediska nastává ideální věk na dítě většinou nejdříve ve 30 letech, často i o něco později. Jedna z nizozemských studií označila za ideální věk na první dítě 30,5 let – ženy v tomto věku měly nejvyšší šanci úspěšně vychovávat dítě, udržet stabilní vztah a zároveň si uchovat profesní ambice. Jiná studie ukázala, že děti narozené matkám mezi 30 a 34 lety měly v průměru lepší školní výsledky a zároveň méně zdravotních problémů.

Z psychologického hlediska je pak důležitá připravenost na mateřskou roli. Nejde jen o fyzické zdraví, ale i o schopnost převzít odpovědnost, plánovat, pečovat, vyrovnávat se se stresem a vytvářet zdravé vztahy. Mnohé ženy kolem třicítky vnímají mateřství jako logický a vítaný krok ve svém životě. Těhotenství a rodičovství jsou silně ovlivněny psychikou. Stres, úzkost, nedostatek podpory či nestabilní vztah mohou negativně ovlivnit nejen samotný průběh těhotenství, ale i vývoj dítěte. Ženy, které se na mateřství těší, mají stabilní partnerský vztah a cítí se připravené, zvládají těhotenství lépe. Starší matky bývají často lépe připravené psychicky i finančně. Naopak mladší matky se mohou cítit izolované, nepochopené nebo přetížené.

Dnešní společnost klade důraz na vzdělání, profesní úspěch a finanční nezávislost. To vede mnoho žen k odkládání mateřství. Pokud bylo uvedeno, že se průměrný věk prvorodiček v Československu oproti roku 1990 zvýšil téměř o 8 let, podobný trend lze pozorovat ve většině vyspělých zemí světa. Ženy si chtějí nejprve vybudovat kariéru, osamostatnit se, cestovat nebo si užít partnerský život. Mnoho z nich navíc hledá ideálního partnera a nechce rodit za každou cenu. Nemožnost sladit mateřství a kariéru, nedostatečná podpora ze strany státu a partnera, jakož i obavy z ekonomické nestability jsou dalším z důvodů, proč se dnes z žen stávají matky později.

Zřejmě nejsilnějším faktorem, který v tomto směru hraje významnou roli, je faktor čistě ekonomický. Zatímco před rokem 1989 tvořily náklady na bydlení většinou naprosto zanedbatelnou část rodinného rozpočtu, v dnešní době se v případě mnohých rodin jedná o položku nejvyšší. Krom rodinného zázemí je však třeba si uvědimit, že náklady na výchovu dítěte se pohybují v řádech milionů korun a je nutné do nich započítat vše, co dítě potřebuje nejen v prvních letech života, ale po celou dobu, kdy je ekonomicky závislé na rodičích. Tato perioda zpravidla trvá 20 - 25 let a je tedy možné říci, že se jedná o dlouhodobou investici.

Ideální věk na to, aby měla žena dítě, je kombinací několika faktorů: biologické plodnosti, zdravotního stavu, psychologické připravenosti, partnerského zázemí, finanční stability a životních hodnot. Biologicky je optimální období mezi 20. a 30. rokem. Z hlediska psychiky, vztahů a kariéry se jako nejvhodnější často jeví věk kolem 30 let. Přesto každá žena prožívá své životní okolnosti jinak, a nelze dát jednu univerzální odpověď. Důležité je rozhodnout se informovaně, s ohledem na vlastní zdraví, plány a hodnoty. Ať už žena rodí ve 22 nebo 38 letech, klíčem je vědomá volba, dostatek informací a podpora – od partnera, rodiny i společnosti.