Shell Grotto: Při okopávání záhonku objevil jeskyni s pěti miliony mušlí

Příběh o tom, jak bylo toto vskutku unikátní místo objeveno, má přitom stejně fantaskní přídech jako místo samo. Farmář jménem James Newlove se jednoho naprosto obyčejného dne věnoval kopání na svém pozemku, když narazil na proláklinu, do které se propadl jeho syn Joshua. Když otevřel oči, myslel si, že to, co vidí, se mu jen zdá. Nespadl totiž do pouhé díry v zemi, ale do záhadné podzemní chodby, jejíž stěny i strop lemovaly miliony lastur.

Přestože jeskyně byla objevena v roce 1835, její skutečné stáří, stejně jako účel, kterému měla sloužit, jsou dodnes obestřeny tajemstvím. Podle různých teorií mohla být starověkým chrámem stejně jako soukromou svatyní, místem náboženských nebo i pohanských rituálů, jakož i pouhou kratochvílí bohatého šlechtice či dokonce dílem mimozemských civilizací. K poslední jmenované hypotéze, jakkoli přestřelené, vede laiky i nadšence především číslo 4,6 milionů lastur, ze kterých se skládají dokonale symetrické mozaiky lemující stěny i strop.

Nejkonzervativnější odhady odborníků datují stáří grotty zhruba na 300 let, zatímco ty nejodvážnější až na 3000 let. Tak či tak musela být veškerá výzdoba dělána ručně a přestože nevíme, kolik lidí na ní pracovalo, jen samotné vytvoření mozaik za použití 4,6 milionů lastur jim muselo trvat dlouhé roky, možná i desítky let. Právě proto se zdá nepravděpodobné, že by bylo možné udržet celý projekt v tajnosti, zvláště během let, kdy grotta vznikala. V městkých kronikách ani soukromých archivech o ní však není jediná zmínka, což nahrává teorii, že celé dílo je výrazně starší než 300 let.

V roce 2007 byla pod římským Palatinem objevena podobná jeskyně, která byla rovněž zdobená lasturami, což vedlo k tezi, že Shell Grotto v Margate mohlo být vybudováno Féničany již ve druhé polovině 1. tisíciletí př.n.l. Gotický styl klenby jeskyně v Margate se nicméně začal používat teprve ve 12. století, což je silný argument pro předpoklad, že Shell Grotto nebude o moc starší než 1000 let.

Analýzou bylo zjištěno, že drtivá většina z téměř 5 milionů mušlí je místního, tj. britského původu, konkrétně ze zálivů Walpole Bay, Pegwell Bay a Sandwich Bay a blízkosti vesnic Cliffsend a Shellness. Od roku 1835, kdy byla grotta objevena, byla až dosud v soukromých rukou. V roce 1932 tehdejší nový majitel nahradil elektrické osvětlení osvětlením plynovým, což mělo za následek, že většina barevných mušlí postupně zčernala. Vrstvy špíny, které se na mušlích po staletí usazovaly, zároveň způsobily, že většina z nich ztratila původní barvu, takže dříve barevné mušle mají dnes spíše bílou barvu.

Nejčastější otázky se nicméně týkají stáří a účelu grotty. Sarah Vickery, která objekt koupila v roce 2001, k tomu říká: „Lidé z toho šílí. Trvají na tom, že musíme něco vědět, že existují záznamy. Ale neexistují. O historii před objevením nevíme vůbec nic.“ V dnešní době už ale samozřejmě existují vědecké způsoby, pomocí kterých by se stáří dalo spolehlivě zjistit. Jedním z těchto způsobů je tzv. radiokarbonová metoda datování. Majitelé grotty nicméně na svých stránkách poukazují na to, že tato metoda by vyžadovala analýzu velkého počtu vzorků a byla by finančně nesmírně nákladná.

Ve skutečnosti se však zdá, že sami majitelé nemají přílišný zájem na tom, aby byly tyto základní otázky zodpovězeny. Naopak se zdá, že atraktivita celého místa je do značné míry dána nejen jeho unikátností, ale i tím, že o něm prakticky nic nevíme. Sama majitelka to nepřímo potvrzuje odpovědí na otázku týkající se účelu, pro který byla grotta vybudována: „Je to jako koukat do mraků, každý vidí něco jiného. Jsou lidé, kteří tu vidí vzory, pak ti, kteří spatřují nějaké symboly. Mluví se o templářích. My chceme zůstat neutrální a necháváme návštěvníky, aby se rozhodli sami za sebe.“

Osobně si sice nemyslím, že zájem o toto místo by opadl, pokud bychom se dozvěděli jeho skutečné stáří, popř. i něco o účelu, pro který bylo dlouhá léta budováno. Zatím nám však zřejmě nezbývá, než respektovat přání majitelů, kteří se místo touhy po poznání záměrně rozhodli ponechat návštěvníky ve sladké nevědomosti.