Silvestr 1978: Během několika hodin spadla teplota o 30 stupňů

Zatímco většina občanů tehdejšího Československa slavila konec roku, ať už v teple domova či v hospůdkách a restauracích, za jejich okny se té noci odehrával do té doby naprosto nevídaný meteorologický jev. Během silvestrovské noci roku 1978 na většině míst v zemi klesla teplota o více než 30 stupňů. Pro tehdejší Československo to však neznamenalo pouze přepsání několika teplotních rekordů. Tento jediný den měl za následek těžké poškození ekonomiky celého státu.

Konec roku 1978 se v Československu nesl ve znamení nebývale vysokých teplot. Pár dní před koncem roku vydatně pršelo a ještě na Silvestra se teploty na většině území pohybovaly v rozmezí 10 - 15 stupňů nad nulou. Prudké ochlazení sice meteorologové předpovídali, původně se ale čekalo, že přijde o den dříve, tj. 30. prosince. To se však nestalo a ani na Silvestra během dne ještě vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by se tato předpověď měla naplnit. Během několika hodin však bylo všechno jinak.

Zatímco spousta lidí vyrazila za silvestrovským veselím oděna spíše jarně, domů se vraceli promrzlí na kost a často přinejmenším s nachlazením. Na většině míst země během 15 až 20 hodin spadla teplota o 30 stupňů. Nejextrémnější rozdlíl (34 stupňů Celsia) zaznamenala stanice Městec Králové. Na Silvestra zde naměřili +14,9 °C, zatímco druhý den ráno -19,1 °C. Z tehdejších 190 stanic pouze 13 zaznamenalo rozdíl nižší než 20 °C.

Tento teplotní šok byl způsobený přílivem studené fronty, která se přes Polsko a tehdejší NDR neúprosně valila k nám. Doprovázena byla navíc extrémně studeným arktickým vzduchem, který již o 3 dny dříve způsobil kalamitu v SRN. Rapidní pokles teploty s sebou přinesl i změnu větru. Teplý jihozápadní vítr během chvilky vystřídal mrazivý a silnější vítr severozápadní.

Hlavním problémem nebyl samotný teplotní rozdíl, ale spíše rychlost, s jakou k němu došlo. Protože o Vánocích a na konci roku vydatně pršelo, po celé republice zamrzlo obrovské množství (často nijak nekrytého) uhlí a koksu, což mělo za následek problémy s dodávkami tepla i elektřiny. Krom toho, že zejména uhelným elektrárnám začalo během několika málo hodin docházet palivo, mráz poškodil i rozvodné sítě, vedení vysokého napětí, v autech zamrzala nafta a na některých místech začala propukat panika.

I přes to všechno mohlo Československo stále ještě mluvit o štěstí, protože kromě ukrutných mrazů alespoň nesněžilo. V o poznání vyspělejším Západním Německu se kromě mrazů museli potýkat právě i s nepřetržitým sněžením, které mělo za následek totální kolaps dopravy. Když navíc německá vláda vyzvala občany, aby si připravili zásoby potravin na několik dní, situace zde začala připomínat spíše válečný stav.

Tehdejší československá vláda vedená Lubomírem Štrougalem přijala řadu úsporných opatření a zároveň vyzvala k mobilizaci všech dostupných sil tak, aby se vše co nejdříve vrátilo do normálu. Jedním z mnoha opatření bylo i vyhlášení tzv. uhelných prázdnin, což uvítaly zejména děti. K jejich radosti tyto mimořádné prázdniny navíc trvaly až do 28. ledna. Vzhledem k rozsahu zameškaného učiva a ve snaze o jeho dohnání byly v roce 1979 plošně zrušeny jarní prázdniny. Toto opatření naopak děti příliš nepotěšilo.

Situace v Československu se začala zlepšovat zhruba v polovině ledna a kromě velkého úsilí lidí zlepšení napomohla i příznivá změna počasí, konkrétně částečná obleva. Na konci ledna 1979 už situace vypadala velmi nadějně. Většina důležité infrastruktury byla tou dobou již obnovena v plném rozsahu a i podniky a všechny služby začaly opět fungovat bez omezení.

Dnes, po 45 letech, můžeme říci, že Československo ani Česká republika od té doby podobně rychlou a extremní změnu teploty nezažily. Zatímco tehdejší školáci si v souvislosti s touto událostí vybaví zejména uhelné prázdniny, jejím důsledkem bylo mj. i opětovné zavedení střídání zimního a letního času, od něhož si vláda slibovala energetickou úsporu.