Článek
V čele naší země stanulo dosud sedmdesát devět hlav státu. Jeden kmenový náčelník franského původu, čtyři moravští vládci z rodu Mojmírovců, třiadvacet přemyslovských knížat, dvě knížata z řad Piastovců, sedm přemyslovských králů, čtyři Lucemburkové, jeden Menhardovec, jeden Poděbrad, jeden Hunyadi, dva Jagellonci, dva Wittelsbachové a celkem devatenáct Habsburků. A také dvanáct prezidentů. Podle místa narození osm Čechů, tři Moravané a jeden Slovák.
V řadě státníků se dosud objevila jedna jediná žena. Byla to Marie Terezie z rodu Habsburků. Pokud ovšem nebereme v úvahu proslulou, leč historicky nedoloženou kněžnu Libuši, dceru soudce Kroka a manželku Přemyslovu.
Nejdéle vládl císař František Josef I. Neuvěřitelných šedesát osm let. Děti, které nastoupily do škol ve dvacátém století si možná ani neuvědomovaly, že obraz stejného mocnáře ve třídě vídali ve svém dětství i jejich prarodiče. Naproti tomu, méně než jeden rok, strávilo v čele státu pět osob. Za všechny jmenujme přemyslovského knížete Václava II. s rekordně krátkou dobou tří měsíců. Vícekrát než jednou, vládlo celkem devět osob. Třikrát za sebou v jiném časovém úseku usedl na posvátný stolec kníže Jaromír.
Nejdelšího věku ze všech dosáhl první prezident Masaryk. Dožil se požehnaného věku osmdesáti sedmi let. Masaryk byl také člověkem, který se ujal úřadu v nejpokročilejším věku. V šedesáti osmi letech. Naopak jedním z nejmladších a zároveň nejdříve zemřelým králem byl poslední Přemyslovec Václav III. Zákeřná vražda ukončila jeho život v pouhých šestnácti letech. Málo let bylo dopřáno i Ladislavu Pohrobkovi, který zemřel na leukémii v sedmnácti letech a Ludvíku Jagellonskému, který se utopil v bažině po bitvě u Moháče ve dvaceti letech.
Největším počtem manželek se mohl pochlubit kmenový náčelník Sámo. Měl jich údajně dvanáct. Větší počet chotí, než jen jednu, mělo ve svém životě minimálně ještě dalších čtyřiadvacet státníků. Ovšem ne současně, jako prvně jmenovaný. Sámo měl i nejvíce legitimních potomků. Patnáct dcer a dvaadvacet synů. Zvláštní ocenění si ovšem zaslouží Marie Terezie, která při svém pracovním zatížení vládkyně, ještě stačila přivést na svět šestnáct dětí. Stinnou stránkou vysoké porodnosti však byla velká dětská úmrtnost. Právě Marii Terezii zemřelo šest potomků v dětském věku.
Nejčetnějším jménem, které je zastoupeno v galerii představitelů našeho státu, je jednoznačně a naprosto symbolicky Václav. Celkem osm nositelů tohoto jména se vystřídalo na místě nejvyšším. Druhou příčku v pořadí drží hned čtyři jména. Ta se objevují vždy u čtyřech panovníků. Jsou to Boleslav, Vladislav, Ferdinand a Karel, včetně toho nejslavnějšího - „otce vlasti“ Karla IV.
A na závěr nejchmurnější část bilance, která svědčí o tom, že vládnutí v našich zemích bylo poněkud rizikovou záležitostí. Z celkového počtu sedmdesáti devíti knížat, králů a prezidentů přišlo o trůn či úřad osmnáct osob. Pět panovníků se muselo o vládu nedobrovolně dělit. Během svého života se dostalo do vězení čtyřiadvacet osob. Na pět vládců byl úspěšně spáchán atentát, tři vládci jej přežili. Tři lidé byli úmyslně zmrzačeni. Tři panovníci padli v boji. Tři vládci zemřeli ve vojenském táboře. Celkem jednadvacet osob muselo opustit zemi. Zpět se již nikdy nevrátilo sedm panovníků. Tři vládci byli v dětském věku z politických důvodů omezeni na svobodě.
Jestliže sečteme všechna knížata, krále a prezidenty, které postihly uvedené nepříjemnosti, vyjde nám neuvěřitelné číslo padesát čtyři! Více než dvě třetiny z celkového počtu sedmdesáti devíti hlav státu! Je zajímavé, že při všech těch krutostech a násilnostech, páchaných na našich představitelích, nebyl ani jeden král, kníže či prezident popraven.
Zdroje:
Československé dějiny v datech – kolektiv autorů, 1986
Čornej P.,Lockerová J.,Major P.-Panovníci českých zemí,2002
cz.wikipedia
