Článek
Vratislav byl druhým známým synem knížete Bořivoje a kněžny Ludmily. Na datu narození se ale odborníci nemohou shodnout. Existují totiž dvě varianty a popravdě hodně časově vzdálené. Vratislavovy životopisné údaje jsou totiž ve dvou důležitých legendách uvedeny různě. Podle staroslověnsky psané „Proložní legendy o sv. Ludmile“ zemřel po třiatřiceti letech vládnutí, kdežto podle latinsky sepsané legendě „Fuit in provincia Bohemorum“ po třiatřiceti letech života. Vzhledem k tomu, že zemřel v roce 921, narodit se mohl už po roce 870 anebo až v roce 888.
Pokud však Vratislav podle staroslověnsky píšícího kronikáře vládnul 33 let, pak nám začátek jeho vlády vychází do roku 888. Tedy do doby, kdy ještě vládnul jeho otec Bořivoj! A co následující vláda Spytihněvova? Vládli snad bratři spolu?
Aby to nebylo jednoduché, tak do hry vstupuje ještě další a těžko zpochybnitelný faktor. A sice antropologická expertíza jeho dochovaných ostatků. Ta odhaduje délku jeho života na 45 až 50 let!
Jak to tedy bylo? Nabízí se možnosti úvah a dohadů. Ona expertíza skutečně hovoří pro narození v rozmezí let 871-876. Ale co doba vlády? Nemohlo by to být tedy tak, že do roku 915 Vratislav vládl pouze na některém z přemyslovských hradišť a byl přitom podřízen bratru Spytihněvovi? To je vcelku logické vysvětlení, ale zároveň je to samozřejmě jenom čirá spekulace.
Tato spekulace je však i v souladu s názorem některých historiků, kteří mluví o Vratislavově účasti na sněmu v Řezně v roce 895, kde se Spytihněv a další čeští velmožové poddali východofranskému králi Arnulfovi. Ztotožňují totiž Vratislava s jakýmsi Vitislavem, který je zaznamenán kronikáři jako další z členů české sestavy. Jinými badateli je však u této záhadné osoby uváděna příslušnost ke Slavníkovcům. Pokud by tedy tento Vitislav byl ve skutečnosti Vratislav, pak by se skutečně musel narodit již v 70.letech devátého století. Protože pokud by se narodil v roce 888, sotva by ho kníže Spytihněv bral s sebou do Německa. V sedmi letech by totiž jistě nebyl plnohodnotným členem české delegace.
Pojďme ale k Vratislavově panování. Po smrti svého bratra, zřejmě v roce 915, usedl na knížecí stolec na Pražském hradě. V té době to bylo možná horké křeslo. Území Čech snad ohrožovali Maďaři, kteří předtím rozvrátili Moravu. Kníže Vratislav se prý ukázal jako zdatný obránce vlasti a nájezdům úspěšně odolával. Alespoň tak je to vylíčeno v uherských kronikách mladšího data a také v Obrázkových dějinách národa českého z roku 1894. O konkrétních významných bitvách s Maďary v tomto období se však ve starších kronikách nepíše. Někteří historici se tudíž domnívají, že k velkým bojům nedošlo, a že se Vratislav s protivníky spíš domluvil, než aby s nimi urputně válčil. Toto spojenectví dosvědčuje i zpráva ze spisu Adama z Brém, kde stojí, že roku 915 se Čechové zúčastnili maďarské výpravy proti Sasku. Ať už to bylo jakkoliv, Čechy nepotkala podobná katastrofa, která předtím postihla Moravu.
V oblasti budovatelské činnosti navázal Vratislav na svého bratra Spytihněva. Asi nejvýznamnějším počinem třetího historického knížete bylo založení románské baziliky svatého Jiří na Pražském hradě kolem roku 920. V roce jeho skonu nebyla svatyně ještě dokončena. Teprve v roce 925, když byla bazilika slavnostně vysvěcena, do ní byly jeho ostatky přeneseny.
Tumba s ostatky Vratislava I. v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Z původní stavby, založené knížetem Vratislavem I. se do dneška zachovaly pouze základy. Nynější chrám, jehož dvě charakteristické věže jsou viditelné na siluetě Hradčan, byl vystavěn na původních základech až roku 1142.
Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě.
Na Pražském hradě se za Vratislavova panování pokračovalo ve zpevňování hradeb. Došlo i k výstavbě patrového knížecího paláce a dřevěného příbytku pro místního kněze. Vratislav rovněž pokračoval v budování přemyslovských hradišť okolo Prahy. Tato centra plnila funkci ekonomických a duchovních správních středisek. Vratislavovou zásluhou zřejmě vzniklo opevnění ve Staré Boleslavi.
Ještě jednu důležitou věc spojenou s rozvojem země je potřeba zmínit. Praha se stala významnou obchodní křižovatkou na trase transevropské magistrály z Kyjeva do západní Evropy. Po této obchodní tepně proudilo velké množství kupců a Přemyslovci díky jejich obchodní aktivitě rychle bohatli.
Vratislav přímo vládnul podobně jako jeho předchůdci ve středních Čechách. Dá se ale předpokládat, že ostatní knížata z Čech jej respektovala jako prvního mezi rovnými. Byla mu sice poddána, ale byla to poddanost ryze formální.
Vratislav spojil manželským svazkem svůj život s Drahomírou. Stalo se tak zřejmě někdy kolem roku 906 a byl to zajisté sňatek, který měl význam i politický. Údajně byl výsledkem uzavřeného spojenectví se Stodorany, jednoho z nejmocnějších kmenů Polabských Slovanů. Ti obývali území dnešního Braniborska a bránili se stále rostoucí expanzi Sasů. Pro Čechy byli strategicky významným partnerem.
Knížecí dcera Drahomíra si však zřejmě neporozuměla s Vratislavovou matkou Ludmilou. Nedobrý vztah nakonec vedl k tragickému vyústění. Ale toho se Vratislav již nedožil.
Kníže měl s Drahomírou celkem sedm dětí. Tři syny a čtyři dcery. Známí jsou dva synové Václav a Boleslav, kteří se stali v budoucnu vládnoucími knížaty. Třetí syn se snad měl jmenovat Spytihněv, ale zemřel v dětském věku. Jednou z dcer byla Přibyslava, která se později se stala řeholnicí. Další dcerou údajně mohla být Střezislava, která se snad provdala za knížete Slavníka z východních Čech.
Obraz Drahomíry se syny Václavem a Boleslavem na jednom z domů na pražském Smíchově. Jedná se o dům na ulici Pavla Švandy ze Semčic.
Vratislav I. pravděpodobně zemřel v roce 921. Je možné, že zahynul během maďarského vpádu do střední Evropy na následky zranění, což zaznamenal kronikář Šimon z Kézy ve své kronice. Tato zpráva však bývá historiky zpochybňována. Je pravdou, že ani antropologický výzkum nepotvrdil zranění, které by vedlo ke smrti. Vratislavovy kosti totiž vůbec nevykazují žádné závažné choroby, pouze vyléčenou frakturu nosních kůstek. Příčinu smrti knížete tak nelze z kostí prokázat.
Vratislav byl nejprve pohřben v chrámu svatého Jiří. Vzhledem k pozdějším přestavbám byly ale kosterní pozůstatky knížete Vratislava několikrát přemístěny. Až na konci vlády Karla IV. byla pro ostatky vytvořena opuková tumba, do níž byla vložena olověná schránka s Vratislavovými ostatky.
Jméno knížete Vratislava možná nese polské město Wroclav. Metropole Slezska (česky Vratislav) byla totiž údajně založená ve druhé polovině desátého století jako přemyslovské hradiště a byla snad pojmenována po českém knížeti. Někteří slezští kronikáři se dokonce domnívali, že hradiště založil o půl století dříve samotný Vratislav. Jiní polští historici však tato tvrzení rozporují a vznik města datují až do roku 985 nebo 990, kdy Slezsko dobyl polský kníže Měšek I.
Historické centrum Vratislavi.
Zdroje:
Petr Hora, Toulky českou minulostí 1, 1985
Československé dějiny v datech – kolektiv autorů, 1986
