Článek
Nejčastějšími formami obřízky nezletilých na území ČR je v současné době obřízka chlapců, kterou provádí židovská (a v širším kontextu celkově Abrahámova) větev kulturně-duchovního života.
Není třeba zakazovat obřízku prováděnou ze zjevně fyziologických nebo svobodně zvolených důvodů, jako jsou fimosa, srůsty, zranění nebo bodymodifikace - musí ale být prováděna odborníkem a pokud možno se souhlasem pacienta.
Tato výzva k zákazu obřízky nezletilých nespočívá ve snaze napadat nebo kritizovat ty části veřejnosti, které k ní mají kulturně-duchovní důvody.
Tato výzva k zákazu obřízky nezletilých spočívá v naléhavém apelu na humanistický a svobodymilovný základ českého národa.
Snahou výzvy v kulturně-duchovním kontextu je v zákoně a praxi potvrdit ideál lidskosti, který by měl být úhelným kamenem české společnosti.
1. Status lidské bytosti by měl zcela automaticky diktovat, že ze strany společnosti nebude prováděn žádný nezvratný a závažný zásah do sebeurčení a osobní svobody jednotlivce. Odstranění jakékoliv části těla z nemedicínských důvodů je takovým nezvratným zásahem - jeho závažnost pak spočívá v nezletilosti zasaženého.
2. Obřízka nezletilých se v celosvětovém kontextu významně týká i ženského pohlaví. V současném světě chybí mezinárodní platforma, která by skutečně efektivně dokázala obřízku dívek systematicky řešit. Pokud se ČR podaří tento typ zákroků zakázat na svém území, mohla by se postavit do čela takové snahy.
3. Zákaz tohoto typu zákroků si ČR může dovolit především díky svému silnému a mezinárodně uznávanému lidskoprávnímu odkazu. Humanistická tradice je na českém území silná a s podobnými zákroky zcela neslučitelná. Málokteré státy mají tuto tradici tak rozvinutou, aby se o tomto tématu vůbec dalo veřejně psát - natož se o skutečně pokusit tento typ zákroků zakázat. Například poslední pokus o podobný zákaz proběhl na Islandu (link: www.bbc.com/news/world-europe-43111800), ke kterému by se ČR měla připojit.
4. Naše kultura má silný vztah k židovské civilizační tradici, který by tato výzva neměla v žádném případě zpochybnit či ohrozit. Vzájemný respekt v těchto otázkách by měl být nadále samozřejmostí, i kdyby se česká strana rozhodla na svém území tyto zákroky zakázat. Česká kultura dokáže docenit, jak hluboký problém vlastně obřízka nezletilých je: Dítěti je chirurgicky odstraňován choulostivý a jemný kus těla, jehož význam může být z fyziologického, sociálního a psychologického hlediska jednotlivce nedozírný.
---|---
Úvahy o obřízce nezletilých nás uvrhají do debat o zodpovědnosti a svobodě, které sahají daleko za horizont každodenního cítění a myšlení: „Co vlastně způsobujeme člověku, pokud ho takto poznamenáme hned na počátku života?“
Při snaze najít odpověď poměřujeme a) svobodomilný humanismus, hodnotící význam zdravého lidského těla v přirozené podobě; b) význam náboženského rituálu jednoho z nejstarších duchovních směrů na planetě. Zařídit, aby každý z nás takovou debatu docenil, a skutečně jí prošel, je v naší překotné éře nejspíš nemožné.
Z mého pohledu Čecha s upřímnou snahou naplňovat ideály humanismu existuje jediné řešení: Respektovat tento typ zákroků na území těch států, které ho povolují, ale zakázat ho na území ČR.
Změna je to relativně jednoduchá. Například stránky nejmenované soukromé kliniky dnes vysvětlují: „Pacientem vyžadujícím obřízku může být také muž, jemuž přítomnost předkožky vadí z hygienických, estetických, osobních nebo náboženských důvodů.“
Stačilo by ve vysvětlení vyměnit „také“ za „pouze“.
Kdo by ale nakonec měl o takovém zákazu rozhodnout? Pediatři, sexuologové, psychologové, chirurgové? Ve skutečnosti musí rozhodnout česká kultura sama - každý z nás by se měl snažit nasměrovat své každodenní hodnoty tímto směrem. Teprve v takové kulturní základně snad jednoho dne vzniknou instituce, které budou mít naději naše hodnoty samozřejmě a sebejistě prosazovat - a to s takovou důstojností a moudrostí, jakou si téma této výzvy zaslouží.
