Článek
Být celý život věrný jednomu zaměstnavateli již dnes není v módě. Kde jsou ty časy, kdy se učni připravovali ve fabrikách, které je následně zaměstnaly a opečovávaly až do jejich odchodu do zaslouženého důchodu.
Dnes je tomu naopak. Mít v životopise co nejvíce rozmanitých profesí znamená širokou škálu zkušeností. Co na tom, že dotyčný strávil na daném místě třeba pouze zkušební dobu, i to se počítá.
Doba si žádá mladé, perspektivní a hlavně flexibilní zaměstnance, kteří se nebojí komunikovat a mají tzv. „tah na branku“. Jenže co když jste člověk středního věku, introvertní povahy, který sice bude za zaměstnavatele i dýchat, ale musí se nejprve dostat přes výběrové řízení.
Začíná to životopisem. Na internetu lze nalézt řadu návodů, rad a tipů, jak by měl takový správný životopis vypadat. Co je ale nejpodstatnější, musí zaujmout. Byl jsem velmi překvapen, když jsem zjistil, že dnes se již v životopise nemusí uvádět datum narození, prý je to diskriminující položka. No nevím, každý jen trochu inteligentní personalista váš věk stejně odhadne podle ostatních dat. V personálních kuloárech se léta šušká, že životopis vytřídí až dvě třetiny uchazečů.
Většina firem hledajících nové zaměstnance také spolu s životopisem požaduje motivační dopis. Což znamená něco si o dané firmě zjistit a následně uvěřitelným způsobem napsat na A4 povídání o tom, proč zrovna a pouze u nich chcete pracovat. Téměř zbytečná práce, protože většina motivačních dopisů je na jedno brdo a v dnešní době vytvořená umělou inteligencí.
Pokud nejste přeloženi na hromádku NEBRAT, přichází na řadu osobní pohovor. V mnoha firmách jsem se v poslední době setkal i s takovým předpohovorem, kdy si vás pozve pouze personalista a zjišťuje, zda jste si podobní s fotkou v životopise, umíte mluvit a příliš jste se nesnažili se v uvedených skutečnostech vylepšovat.
Klasický pohovor bývá před alespoň tříčlennou komisí. Pro introverta záležitost stejně frustrující jako maturita nebo kterákoli jiná oficialita. Před několika cizími lidmi musíte prodat svou osobu se vším všudy tak, aby prozatím nebyly odhaleny vaše slabé stránky. Když jsem tohle absolvoval po patnácti letech v jednom zaměstnání poprvé, byl jsem červený až za ušima a měl problém se nezakoktat. Veškerá pozornost se v tu chvíli soustředí jen na vás a váš projev. Každé slovo či věta může být rozhodující. A to nehledě na psychologické aspekty vnímání druhého jedince subjektivním pohledem každého člena komise.
Někdy bývá součástí pohovoru i psychologické vyšetření. Když se vám poté z dané firmy nikdo neozve, což se často také stává, spadne vaše sebevědomí někam hluboko pod hranici toho zdravého.
Obecně je hledání nového zaměstnání velkou výzvou ve všech směrech. Pro někoho vzrušující dobrodružství, které chce absolvovat několikrát do roka, pro jiného frustrující záležitostí, které se snaží za každou cenu vyhnout.
