Článek
Česká republika má od roku 2005 plně profesionální armádu. Povinná základní vojenská služba byla zrušena a máme pouze vojáky z povolání nebo aktivní zálohy. Podle dostupných zdrojů naši bezpečnost v současné době střeží přibližně 24 tisíc profesionálních vojáků a něco přes 4 tisíce vojáků v aktivních zálohách.
V případě válečného konfliktu jsou tato čísla mírně řečeno nicotná. Málokdo si ovšem uvědomuje, že v případě nutnosti obrany státu a vyhlášení branné povinnosti by byli povoláni do zbraně občané v rozmezí 18 až 60 let. A to muži i ženy. Dokážete si to představit?
Česká armáda čelí dlouhodobě nedostatku vojáků a doplnění tabulkových stavů je zatím v nedohlednu. Úvaha zvýšit náborový příspěvek a zatraktivnit toto povolání nově příchozím je sice zajímavá, ale co do efektivity naprostým vyhazováním peněz.
Služba v armádě není pro každého. Toto povolání si člověk opravdu musí vybrat tak trochu víc srdcem než hlavou a peníze by rozhodně neměly hrát rozhodující roli. Myslím, že podstatnější v současné době je udržet a motivovat stávající vycvičené a vyškolené profesionály než dotovat statisíci nováčky, kteří ještě žádnou práci neodvedli.
Osobně bych za současné bezpečnostní situace do armády nevstoupil ani za ten milión. Představa, že stojím s ostře nabitou zbraní uprostřed válečné vřavy ve mne opravdu nic dobrodružného nevyvolává. Jen obrovský strach a respekt k životu.
Ale od toho přeci jsme se rozhodli mít profesionální armádu. Tam jsou lidé, kteří si vybrali za své povolání i možnost nasazení svého života pro druhé, a ti by měli být také podle toho ohodnoceni.
Myslím, že stabilizace současného armádního sboru v podobě finanční motivace by prospěla daleko víc než nesmyslné navyšování náborových příspěvků. Možná by také nebylo od věci zamyslet se nad benefity a odměnami vojáků v aktivních zálohách, kteří se mnohdy nesetkávají ze strany svých zaměstnavatelů s velkým pochopením.
Ale to by chtělo možná trochu víc než jen debatovat v teplých kancelářích.
